[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Advent je období čtyř týdnů před Štědrým večerem. Samotné slovo advent pochází ze staré latiny. “Adventus” znamená příchod a odkazuje na příchod Spasitele. Pro křesťany je tedy advent ve znamení čekání na příchod Krista Spasitele a duchovních příprav na Vánoce. Dříve se v tomto čase držel rovněž půst před začátkem slavnostního vánočního období, které následuje a které začíná po západu slunce na Štědrý den.
Délku adventního období vymezují 4 adventní neděle. Po čtvrté adventní neděli následují slavnosti Narození Páně (Boží hod 25. prosince).
První adventní neděle může připadnout na některý den mezi 27. listopadem až 3. prosincem. Poslední, tedy čtvrtá neděle, může vyjít i na 24. prosince, jako je to právě letos. První adventní neděli máme zítra, 3. prosince.
Adventní věnec je typickým symbolem adventu. Jsou na něm čtyři svíčky a každou adventní neděli se postupně zapaluje o jednu více. Tři svíčky by podle liturgické tradice měly být modré nebo fialové a jedna má být růžová. Fialová barva symbolizuje zklidnění a pokání, růžová je barvou naděje, radosti a štěstí. V dřívějších dobách si lidé své domovy zdobili jednoduše upletenými věnci bez svíček a dekorací, které vyráběli z různých rostlin. Měly přinést do domu lásku, štěstí a bohatství.
Ke 4. prosinci, kdy mají svátek Barbory, se vztahuje tradice řezání větviček stromů, tzv. barborek, které by měly do Vánoc doma ve váze vykvést. Nejčastěji jde o větvičky z třešně, použít ale můžete i jabloň, hrušeň nebo třeba zlatý déšť. Podle staré tradice platí, že pokud větvičku utrhne svobodná dívka a do Vánoc jí vykvete, čeká ji svatba. Barborky mají přinášet domů štěstí.
Snítky jmelí symbolizují štěstí a požehnání. Podle keltské tradice přináší jmelí také plodnost. Zavěste si doma větvičku a polibte pod ní své milované. Ti, kdo se pod jmelím políbí, mají údajně zajištěnou lásku po celý příští rok.
Máte také doma tradici pečení voňavých perníčků z medu? Se zaděláním těsta byste neměli otálet, právě nyní je ten správný čas začít. Čtyři adventní týdny jsou totiž obvykle dobou, kterou potřebují perníky k tomu, aby změkly. Medový perník má v Čechách tradici již od 12. století a receptury jsou často přísně tajné. Medovníčky můžete navíc použít také jako dekoraci na stůl nebo ozdoby na stromeček.
Jsou velmi oblíbené zejména u dětí, protože jim zpříjemňují „nekonečně dlouhé“ čekání na Ježíška. Každý den čeká na otevření jedno okénko s milým překvapením. Adventní kalendář můžete doma sami vyrobit, pokud si na to netroufáte, samozřejmě ho můžete koupit, výběr v obchodech je více než pestrý. Můžete zvolit čokoládový, s želé bonbony, sušenkový, se sušeným ovocem, také ale s hračkami nebo legem. Široká je nabídka i pro dospělé, které potěšíte například kalendářem s mini baleními kosmetiky, s oblíbenou kávou nebo s čaji, svíčkami a tak dále.
Sestavený betlém – neboli Ježíškovy jesličky – je dalším krásným adventním zvykem. Betlém je tedy, zjednodušeně řečeno, zobrazení zázraku Svaté noci a narození Ježíše Krista. Miminko leží ve chlévě mezi zvířaty, obklopeno je dalšími postavami (Panna Marie s Josefem, pastýři, trubač, venkované…).
Na počtu postav a provedení betlému až tolik nezáleží, důležitý je jeho význam. Jesličky se do domácností rozšířily v 18. století. Císař Josef II. totiž tehdy zakázal vystavování velkých betlémů na veřejných prostranstvích, lidé si proto jesličky v menším provedení přenesli domů. Dnes známe betlémy z nejrůznějších materiálů, a to od papíru a dřeva po ty ze skla, perníku nebo vizovického těsta. A třeba ve středočeském Muzeu másla v Máslovicích si můžete prohlédnout betlém z másla.
Plamínek, který nezhasíná, to je betlémské světlo. Odkud se vzalo? Již od roku 1986 se v palestinské Betlémské jeskyni (kde se podle pověstí narodil Ježíš Kristus) zapaluje plamínek, který se díky skautům a dalším dobrovolníkům šíří následně po celém světě jako betlémské světlo. Určitě i ve vašem okolí najdete organizaci, která toto zázračné světélko dováží až k místu vašeho bydliště. S lucerničkou si pro něj můžete zajít a donesete si ho domů. Jde o symbol štěstí a naděje.
Neodmyslitelným symbolem blížících se vánočních svátků je pečení drobného zdobeného pečiva, vánočního cukroví. Víte, že pečení cukroví vychází z pohanské tradice oslav zimního slunovratu? Dříve cukroví plnilo obřadní funkci, mělo chránit domovy před zlem a neštěstím.