Maminka.czPrůjem

Letní průjmy u dětí. Proč jsou tak časté, co je způsobuje a jak na ně?

Simona Procházková 14.  7.  2021
Letní průjmy u dětí. Proč jsou tak časté, co je způsobuje a jak na ně?
Letní akutní průjmy jsou strašákem mnoha rodičů (nejen) během dovolené. Jaké jsou příčiny průjmových onemocnění během teplých měsíců a jak je léčit? Existuje účinná prevence? A kdy je na čase vyhledat raději pomoc lékaře? Poradí pediatři.

Malé děti jsou k průjmovým onemocněním obecně náchylnější. Podle průzkumů patří průjmy mezi jednoznačně nejčastější infekční onemocnění v batolecím a předškolním věku. I když tedy jde o poměrně běžný zdravotní problém, není radno jeho průběh podceňovat. Většinou se nejedná o závažné onemocnění a díky správné léčbě během několika dnů odezní, zejména u kojenců se ale mějte na pozoru před dehydratací, která může být v extrémních případech i život ohrožující komplikací.

VIDEO: 7 důvodů dětského pláče. Pomůžeme vám je rozeznat

Jak průjem vzniká?

Během dne projde střevy velké množství tekutin, z nichž většina se absorbuje. Při akutním průjmu je střevní funkce nejčastěji narušená v důsledku poškození viry nebo patogenními bakteriemi, které překonají střevní mikrobiom a přilnou k buňkám střevní sliznice. Následné rozvolnění těsných spojů mezi střevními buňkami způsobí další narušení střevní bariéry a usnadnění průniku bakterií do stěny střeva, případně dále do organismu. Ve snaze omezit průnik patogenních bakterií dochází ke zvýšení sekrece tělních tekutin do střeva. Průjem je vlastně obranný mechanismus organismu proti střevním patogenům. Infekci v typických případech doprovází horečka, zvracení, bolest břicha, nechutenství a celková únava.

Příčiny průjmů: bakterie nebo virová infekce

Průjem mohou vyvolat infekční a neinfekční příčiny. Neinfekční průjem (který se objevuje často při cestování do cizích zemí) souvisí se změnou jídelníčku a okolního prostředí (vysoké teploty, vzduch, kvalita vody) a s tím, jaké potraviny a v jaké úpravě člověk konzumuje (neomyté ovoce, exotické koření, tučnější jídla, například při častém grilování). Mezi hlavní infekční příčiny patří bakterie. Více než polovinu všech průjmů vyvolávají bakterie Escherichia coli, Campylobacter, dále se jedná například o salmonelózu nebo úplavici, zbytek jsou pak viry a parazité. Důvodem bakteriálních střevních komplikací je často nedostatečně tepelně upravené maso. Také je potřeba uvědomit si, že v teplém počasí se potraviny rychleji kazí a že improvizované podmínky u prodejního stánku na koupališti nebo pouti nemusí zaručit potřebnou skladovací teplotu. Lehčí průběh onemocnění zvládnete pomocí řady volně dostupných přípravků, které kromě rychlého zastavení průjmů podporují obnovení střevního mikrobiomu.

5 tipů, jak vyzrát na střevní chřipku. Pomůžou dieta, pitný režim i čištěný jíl

Cestovatelský průjem

Rozmyslete si, kam plánujete vyrazit na prázdniny, země s nižšími hygienickými standardy a vlhčím klimatem paří mezi vysoce rizikové. Zažívací potíže v takovém případě zpravidla souvisí se změnou skladby jídelníčku a stravovacích návyků během dovolené v zahraniční destinaci, se změnou prostředí (jiné ovzduší, hygiena přípravy pokrmů, kvalita pitné vody apod.). Při plánování dovolené se zamyslete, zda organismus vašeho dítěte zvládne pobyt v odlišných životních podmínkách a případně podnebí s extrémně vysokými teplotami i vlhkostí vzduchu. Dobře zvažte věk potomka a jeho aktuální zdravotní stav. Průjem u malých dětí snadno způsobí pouhá změna klimatu nebo nadmořské výšky. Základem je konzumovat pouze potraviny zakoupené v kamenném obchodě a v originálním obalu, pít výhradně balenou vodu, vyhnout se nápojům s ledem, salátům se zálivkami, točené zmrzlině u stánku. Veškeré ovoce a zeleninu je nutné dobře omýt pitnou (balenou) vodou nebo oloupat. Vhodnou prevencí je včas před odjezdem začít podávat ratolestem probiotika, která upravují bakteriální osídlení tlustého střeva a zabraňují přemnožení škodlivých bakterií a kvasinek.

Co pomůže? Dieta a hodně tekutin!

Nejzásadnější při léčbě průjmů jsou dietní opatření, která se odvíjejí podle věku dítěte. Co by tedy mělo jíst? Pokud je stále plně kojené, pokračujte v kojení a zvýšené ztráty tekutin doplňte rehydratačním roztokem s obsahem minerálů (podává se chlazený po lžičkách). Pokud jde o dítě starší než jeden rok, doporučuje se v prvních čtyřech hodinách podat rehydratační roztok (30 až 50 ml na 1 kg hmotnosti) a pokračovat v podávání mléka, na které je zvyklé. Dále pak ztráty tekutin doplňujte průběžně rehydratačním roztokem v menším množství (10 ml na 1 kg hmotnosti po každé stolici). Mléčnou výživu můžete zkusit připravit místo vody s rýžovým odvarem, který dítě lépe stráví. Starší děti mohou při průjmu dostávat zeleninovou polévku, bramborovou nebo rýžovou kaši, banánové pyré i rýži s libovým masem. Důležité je omezit množství tuků.

A jak je to s nápoji? Při lehkém průběhu je možné podávat slabý čaj nebo vodu (pokud nedošlo k výraznému odvodnění), sladké nápoje (Cola, džusy) nejsou vhodné kvůli vysokému obsahu cukru, který může průběh potíží zhoršovat.

Stále má průjem! Co všechno může vaše dítě trápit? A kdy jít k lékaři?

Pozor na zákeřné rotaviry

Rotavirové infekce způsobují nejvíce akutních průjmů u dětí do pěti let. „K nákaze dochází rychle, tyto infekce jsou vysoce nakažlivé. Šíří se jak přímým kontaktem mezi lidmi prostřednictvím neumytých rukou, tak i vzdušnou cestou, vzácněji vodou a potravinami. Doba od nákazy k začátku nemoci je krátká – do dvou dnů. Rájem rotavirů jsou dětské kolektivy a nemocné dítě pak nakazí celou rodinu. Viru se podaří překonat obranný systém trávicí trubice a dostane se pak do tenkého střeva, kde dochází k zánětu na sliznici,“ vysvětluje pediatrička MUDr. Alexandra Vidnerová.

Průběh onemocnění je různý, mírnější bývá u kojených dětí, a to díky ochranným látkám z mateřského mléka. Nemoc se projevuje, kromě četných vodnatých nazelenalých stolic, bolestmi břicha, křečemi, nechutenstvím, zvracením i horečkou. Základem léčby je dieta a dodržování pitného režimu (slabý čaj, rýžový či mrkvový odvar, případně rehydratační roztok). Pozor, tekutiny podávejte vždy po lžičkách. Při těžším průběhu je někdy nutná hospitalizace, kdy se musí tekutiny dítěti podávat infuzí. Jediným preventivním opatřením proti rotavirové nákaze je očkování.

Komu nejvíc hrozí rotaviry? Pozor, desetina dětí skončí v nemocnici

Hrozí rychlá dehydratace!

Největším rizikem při průjmových onemocněních je nedostatečný pitný režim a následná dehydratace neboli odvodnění organismu. O průjmu hovoříme v případě, že má dítě více než tři řídké až vodnaté stolice během 24 hodin. Dehydratace je spojená s větší ztrátou minerálů, která je o to závažnější, čím je dítě mladší a s nižší hmotností. Jak zjistíte, že je váš potomek dehydrovaný? Varovným signálem je, pokud nemočí déle než šest hodin. Ztrátu tekutin může urychlit zvracení, které průjem často doprovází. „Mezi příznaky dehydratace u dětí patří změna celkového stavu, únava nebo podrážděnost, sušší vzhled sliznic, suché rty, menší množství tmavě žluté moči v důsledku šetření tekutin organismem a celá řada dalších projevů,“ říká MUDr. Jakub Pecl, lékař z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Co tedy dělat?

  • Je důležité malému pacientovi podávat průběžně dostatečné množství tekutin. V lékárnách seženete takzvané orální rehydratační solné roztoky, některé musí předepsat lékař (známý je například Kulíšek nebo Enhydrol). Známé protiprůjmové léky, které na sebe váží nežádoucí látky v postižených střevech a pomáhají je rychleji vyloučit z těla, jsou vhodným řešením, nejsou ale bezpodmínečně nutné.
  • „Pokud nemáte zrovna v dosahu lékárnu a jste odkázáni na svou pomoc, využijte převařenou vodu s 4 lžičkami cukru a 1 lžičkou soli. Lékaře určitě navštivte, pokud průjem trvá déle než pět dní, objeví se horečky a zvracení, ve stolici je příměs krve nebo dítě odmítá přijímat tekutiny. To platí, ať již průjem přijde kdekoli,“ zdůrazňuje praktická lékařka MUDr. Petra Nová.
Průjem u malých dětí: Co všechno za něj může, jak se léčí a kdy vyhledat lékaře?
Horečka, zvracení, průjem i kolaps. Rotaviry se nevyhýbají ani nejmenším
Zvracení může signalizovat vážnější problém než bříško
Témata: Zdraví, Děti, Pediatrie (poradna), Nemoc, Děti a nemoci, Průjem, Probiotika, Potraviny, Alexandra Vidnerová, Pyré, Jakub Pecl, Prevence, Enhydrol, Ovzduší, Organismus, Zálivka, Kulíšek, Jíl, Dehydratace, Lékař, Laťka, Campylobacter, Střevo, Petra Nová, Tekutina
Mohlo by vás zajímat
Tohle musíte vidět! Intimní, syrové i dojemné fotografie z porodů
Zenklová Veronika
Porod