[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Podle průzkumu iniciativy Pod svícnem a agentury Ipsos uvedla téměř pětina Čechů, že v dětství zažili násilí od rodičů. Každý čtvrtý respondent byl svědkem násilí mezi rodiči, a 11 % lidí zažilo sexuální útok, nejčastěji ve věku mezi 11 a 14 lety.
„Z výzkumu dále vyplynulo, že 4 z 5 lidí zažili v dětství fyzické tresty, přičemž 12 % rodičů je používalo často,“ uvádí Barbora Urbanová, spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem. Fyzické a psychické ubližování se vyskytovalo shodně ve 12 % případů.
Iniciativa také upozorňuje na významný návrh, který by mohl situaci zlepšit – tzv. dětský certifikát, nástroj proti sexuálním predátorům, který právě leží v Poslanecké sněmovně. „Jeho přijetí by uvítalo 60 % respondentů,“ doplňuje Barbora Urbanová.
Iniciativa Pod svícnem spustila kampaň Malí superhrdinové, jejímž cílem je edukovat děti o různých formách násilí a poskytnout jim nástroje, jak se chránit a kam se obrátit o pomoc. „Děti se často stydí mluvit o násilí, proto je klíčové, aby věděly co dělat,“ říká Michaela Studená, další spoluzakladatelka iniciativy.
Další alarmující statistiku týkající se psychických problémů mladistvých přinesla Linka bezpečí. Sebevražedná tematika v jejích kontaktech vzrostla meziročně o více než třetinu. Během tří let stoupla četnost dokonce o polovinu.
Linka bezpečí odbaví přibližně 100 000 kontaktů ročně. Třetina z těchto případů se týká psychických obtíží, mezi něž patří sebevražedné myšlenky, tendence a pokusy o sebevraždu.
„Psychické obtíže a s nimi související sebevražedné myšlenky, tendence či pokusy o sebevraždu, se v hovorech Linky bezpečí objevují v obdobné četnosti celoročně. Pokud dítě o tématu zatím pouze přemýšlí, hledáme společně bezpečnější způsoby řešení jeho situace. Zásadní je vytvořit prostředí důvěry, ve kterém se dítě nemusí obávat či stydět otevřít i toto téma, netlačit na dítě s okamžitým řešením, spíše mu umožnit si v klidu myšlenky utřídit. Rozhodně jeho prožívání nebagatelizovat a respektovat, jak o něm chce hovořit samo dítě – například v jakém tempu, v jaké posloupnosti informací. Rozhovory na tato témata bývají delší, někdy i hodinové. V případě samotných započatých pokusů o sebevraždu často spolupracujeme s Toxikologicko- informačním střediskem nebo se záchrannou službou. Klientům v ohrožení života, kteří si pomoc nemohou zajistit sami či za pomoci blízkých lidí, ji můžeme po jejich vystoupení z anonymity přímo zprostředkovat,“ uvádí vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřina Lišková.
Problematika sebevražd četností na Lince bezpečí dramaticky vzrostla. Konkrétně v roce 2020 to bylo 2 454 kontaktů, v roce 2023 už se jednalo o 4 789 kontaktů. Sebevražedné jednání bylo v roce 2023 řešeno ve 21 % kontaktů s dívkami a ve 13 % kontaktů s chlapci. Největší koncentrace výskytu sebevražedného chování se vyskytovala ve věkové skupině 15–18 let, sebepoškozování ve skupině 14–17 let.
Téma sebevraždy se zpravidla pojí s dalšími potížemi. Často s depresivními (či úzkostnými) stavy, problémy ve vztazích s vrstevníky ve škole, s rodinou nebo v rámci zklamání v partnerských vztazích – a to jak v rámci dlouhodobějšího diskomfortu, tak v rámci zkratkovitého jednání po akutně prožité traumatické události. Může jít i o nechtěný důsledek sebepoškozování coby únikového jednání. Právě budování zdravých a podpůrných mezilidských vztahů je přitom pro prevenci duševního zdraví klíčové.
Aby se zvýšila pozornost na tyto závažné problémy, Linka bezpečí spustila kampaň „Všímejme si“. Zaměřuje se na rozpoznání drobných, ale významných indikátorů, jako je změna ve stravovacích návycích, časté zranění či zmínky o smyslu života.
„Ke včasnému rozpoznání projevů závažných problémů, jako je například porucha příjmu potravy, sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky a sklony – což jsou tři hlavní témata kampaně –, často stačí opravdu málo. Více si všímat drobných, ale přitom jasných indicií. Ty se mohou projevovat různě – změnou ve stravovacích návycích, zmínkami o pochybách o smysluplnosti života ve školním sešitu, častými zraněními rukou… Výzvu ‚Všímejme si‘ směřujeme jak k samotným dětem a dospívajícím, tak k jejich okolí a široké veřejnosti,“ dodává ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášová.
Odborníci zdůrazňují, že k úspěšnému řešení těchto problémů stačí mnohdy málo – věnovat pozornost změnám chování a nezlehčovat problémy. Otevřená komunikace a empatie jsou klíčové při budování důvěry a poskytování podpory dětem, které se nacházejí v náročné životní situaci.
Jak vést první rozhovor?