[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Téměř 51 % dětí je v porodnici dokrmováno. To ukázala unikátní analýza dat z 6475 dotazníků od žen, které v letech 2018 až 2022 porodily v některé z českých porodnic. Průvodce porodnicemi Aperio dlouhodobě sleduje trendy v českém porodnictví i ve výživě novorozenců. Zkušenosti rodiček poukazují na to, že se stále poměrně často setkávají v porodnicích s nevhodnými doporučeními ohledně kojení.
„Od žen, které se podělily o svou zkušenost z porodnice, se bohužel stále dozvídáme o zastaralých a nevhodných doporučeních, jež v některých porodnicích dostávají. Určitá část zdravotníků si nedoplňuje vzdělání ohledně kojení, různí poskytovatelé péče pak předávají různé informace a doporučení. Části matek se nedostává dostatečné podpory v počátcích kojení, které jsou zásadní pro další úspěšný průběh kojení. Ani pak při nastalých komplikacích, které vedou ke zbytečnému zavedení dokrmů nebo k ukončení kojení,“ upozorňuje Miloslava Kramná, koordinátorka Průvodce porodnicemi Aperio.
Polovina donošených novorozenců byla během pobytu na poporodním oddělení dokrmována (čili dostala jinou stravu než mateřské mléko matky). Za celé sledované období se dokrmování týkalo 50,9 % dětí a v jednotlivých letech mírně kolísalo. Nejčastěji jako dokrm bylo použito umělé mléko (80,0 %), pak cizí mateřské mléko (21,7 %) a nejméně často glukózový roztok (12,9 %). Nejvíce dětí bylo dokrmováno stříkačkou (74,1 %), dále lahví (26,3 %) a výrazně méně pak vhodnějšími způsoby, jako jsou cévka po prsu (6,2 %) a kalíšek či zkumavka (4,9 %).
Při propuštění z porodnice bylo za celé období plně kojeno mateřským mlékem 72,8 %, kojeno a zároveň dokrmováno 21,9 % a krmeno pouze umělým mlékem 5,3 % novorozenců.
Více než polovina žen (60 % za celé období) byla konfrontována s požadavkem zdravotníků, aby své novorozené dítě zvážily před a po každém kojení. Tento požadavek nemá oporu v žádných odborných doporučeních pro podporu kojení, naopak narušuje kojení i péči o dítě a matky zatěžuje. Pozitivní zjištění je, že četnost v průběhu let klesá (z 65,2 % v r. 2018 na 52,0 % v r. 2022).
Doporučení, aby dodržovaly intervaly v kojení a kojily po 3 hodinách nebo nejméně po 2 hodinách, se dostalo větší části žen (za celé období v průměru 57,6 %), i když tento podíl od roku 2019 klesá. Oproti tomu žádoucí doporučení, aby kojily, kdykoli si dítě nebo matka přejí, se zatím dostávalo menšině žen, a to 42,4 %. Pozitivní je, že tento podíl narůstá a v r. 2022 doporučení dostalo už 52 % žen.
Z podrobnější analýzy vyplývá souvislost mezi kojením na požádání a způsobem krmení při propuštění z porodnice. Mezi matkami, které měly doporučeno kojit dítě na vyžádání, byl při odchodu z porodnice vyšší podíl těch, které plně kojily (84,4 %), a méně bylo těch, které kojené dítě dokrmovaly (13,2 %) nebo dítě krmily pouze umělým mlékem (2,4 %). Oproti tomu matky, kterým se dostalo doporučení kojit v intervalech, pak při odchodu z porodnice v menší míře plně kojily (64,1 %), častěji novorozence spolu s kojením dokrmovaly (29,2 %) nebo dítě nekojily vůbec a krmily ho umělým mlékem (6,7 %).
Pozitivní přístup, který podporuje zahájení kojení, sledujeme na porodním oddělení po vaginálním porodu. Tři čtvrtiny matek referují, že měly dítě bezprostředně po porodu položeno na břiše či hrudníku (72,3 % v r. 2018 a až 75,3 % v r. 2022). Více než polovině novorozenců bylo umožněno samovolné přisátí (57,2 % v r. 2018, až 61,8 % v r. 2022). Po vaginálním porodu také sdělilo 60,7 % žen, že zahájily kojení do 2 hodin po porodu.
I zde můžeme sledovat souvislost časného zahájení kojení a způsobu krmení při propuštění z porodnice. Mezi dětmi, u kterých bylo kojení zahájeno do 2 hodin po porodu, bylo při propuštění z porodnice méně dětí krmených umělým mlékem (1,6 % oproti 8,5 %), méně kojených dětí s dokrmem (14,4 % oproti 28,7 %) a více plně kojených dětí (84,1 % oproti 62,8 %).
Podíl výlučně kojených dětí v ČR je dle dat Aperio cca 60 % (61,4 % v r. 2021 a 59,8 % v r. 2022). Výlučné kojení je ukazatel, který doporučuje sledovat WHO a který zahrnuje děti krmené výhradně mateřským mlékem, a to jak tím od vlastní matky, tak v případě potřeby dokrmu mateřským mlékem darovaným jinou matkou.
Statistiky týkající se úspěšnosti kojení a podpory kojících matek v ČR chybějí úplně, jsou zastaralé nebo se zužují jen na několik ukazatelů. Analýza Aperia tedy představuje jeden z mála veřejně dostupných zdrojů dat, která zahrnují i tuto problematiku. Kompletní analýza dat z Průvodce porodnicemi Aperio je ke stažení ZDE.
*Do analýzy jsou zařazeny ženy, jejichž porod proběhl v termínu, tedy mezi 38. a 42. týdnem těhotenství. Dotazníky nemapují problematiku předčasně narozených dětí.