[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jak se na vystoupení na našem galavečeru těšíte?
Těším se opravdu hodně, protože před křtem nové desky nemáme moc koncertů a je dobré udržovat se jako muzikanti v kondici. Každé živé vystoupení vás někam posune. A když má potom člověk možnost vidět se zpětně na videu, je to ještě lepší. Maminka roku je krásná akce a jsem rád, že s Lake Malawi můžeme být u toho.
Jaké koncerty vás v nejbližší době čekají?
V pražském klubu Roxy chystáme 9. listopadu křest a úplně novou show a stage design vytvořené na míru pro písničky z nové desky. Samozřejmě zazní i naše starší singly jako Paris nebo i něco od Charlie Straight, ale v Roxy představíme playlist, který jsme ještě nikdy nehráli, a budeme mít i zahraniční hosty.
Chcete se zúčastnit křtu nové desky lake malawi? vstupenky koupíte zde.
Fanoušci se už nemůžou dočkat nové desky. Kdy vychází?
V pátek 21. října a má název The Great Video Game Crush. Možná jste už slyšeli singl Joanne, který vyšel dřív. Z desky je to nejoblíbenější skladba mojí mamky. Nejvíc ji baví kousky, kde máme saxofon. Mám radost, že nám na desce hraje saxofonista z kapely The 1975. Slyšel nás kdysi živě na koncertě a zůstali jsme v kontaktu.
Jak dlouho deska vznikala? A prošla vaše hudba proměnou?
Vznikala přes dva roky. Potom, co jsme napsali Friend of a Friend, jsme objevili kouzlo tzv. cowritingu, což znamená, že písničku píšete ve větším počtu muzikantů. Tímto způsobem pak vznikaly další skladby na různých místech Evropy. Dvě na Songwriting Campu v Oslu s norskými producenty, dvě ve Finsku a jedna se švýcarským producentem, který spolupracoval například s Ewou Farnou. Ale pokaždé jsme se na nich významně autorsky podíleli a pokaždé jsem do nich vnesl něco osobního, jinak bych se s nimi nemohl ztotožnit a hrát je pak několik let na koncertech. Jinak hudba Lake Malawi prošla velkou proměnou. Na začátku jsme byli melancholičtější a kytarovější. Teď se posouváme k modernějšímu, osmdesátkovému zvuku, používáme víc nasamplované bubny a syntezátory.
Kde čerpáte nejvíc inspirace?
V životě. Zní to jako klišé, ale je to pravda. Beru hudbu opravdu osobně a každá písnička má pro mě nějaký hlubší význam. Jinak bych je nezpíval ani nechtěl hrát. A fanoušci Lake Malawi by to stejně poznali, protože mě znají.
Přesuňme se od práce k vašemu partnerskému vztahu. Jste založením romantik?
Ano, asi jsem. Někdy možná na úkor praktičnosti. Domácí kutil ze mě asi nikdy nebude. S příklepovou vrtačkou moc zkušeností nemám a složitější skříně z IKEA taky raději neskládám. Na svoji obranu – zase rád uklízím! Jsem romantik, protože mě hodně věcí dojímá a uvědomuju si, že některé momenty jsou v životě opravdu výjimečné a možná se už nebudou nikdy opakovat.
Vy a vaše manželka – úspěšná modelka Barbora Podzimková – jste měli nedávno svatbu. Jak jste si ji užili?
Bylo to super! Dobré jídlo, cimbálovka, krásné šapitó v pronajaté zahradě pražské vily nedaleko Grébovky… Svatební šaty a můj oblek nám na míru ušil Ital Marc Angelo pod značkou LaChryma. Za svědka mi šel Jeroným Šubrt, což je baskytarista a druhý zakládající člen Lake Malawi. Ale nejhezčí byl návrat po svatbě domů, teprve den poté jsme si uvědomili, jak to bylo celé neuvěřitelné. Kytky dělal Jan Mrkvica z firmy Gardenista a ty nám s cimbálovkou vyrazily dech asi nejvíc. Naši svatební koordinátorku nám náhodou v kavárně doporučila Emma Smetana. Jmenuje se Veronika Mušková a vděčíme jí za klidné nervy a pohodový průběh.
Bára je modelka, vy hudebník – oba jste dost pracovně vytížení. Už jste přemýšleli nad založením rodiny?
Zatím ne. Bára je ještě poměrně mladá, v září jí bylo třiadvacet. Uvažujeme o pejskovi, ale nechceme být ten typ lidí, kteří si pořídí psa, a pak na něho nemají čas. Uvidíme. Zamilovali jsme si border kolie. Kamarádka je trénuje a díky ní jsme pochopili, že se na vás borderky koukají jinýma očima než ostatní psi. Možná jsou za tím jenom skryté mateřské pudy, kdoví…
Oba hodně cestujete. Půjde vaše kariéra s dítětem skloubit?
Určitě jo. Nejsme workoholici a čím dál víc chceme trávit čas s rodiči a v přírodě, takže to by dítěti mohlo vyhovovat.
Vedle přírody – jak trávíte volný čas?
Surfováním po většinu roku a v zimě splitboardingem, což je snowboardingová obdoba skialpinismu. Během nahrávání desky jsem moc nesportoval, ale pořád jsem se snažil si alespoň zajít zaplavat do Podolí nebo se ráno protáhnout. Rád chodím na jógu. Hlavní ale stejně je být venku. To je lék na všechno. Stačí se projít v lese nebo na horách.
Vaším velkým koníčkem je i surfování. Kde nejraději sjíždíte vlny?
Portugalsko už pokládáme za takový druhý domov. Voda je tam sice studená, ale zase je to blízko a dá se to skloubit s koncerty a fungováním v Praze. Byli jsme jednou na Havaji, to bylo neskutečné! Můžu doporučit taky Srí Lanku, Maroko nebo Kanárské ostrovy. Nejdůležitější na surfování ale je nepřeceňovat síly a začít s instruktorem. Jinak vás proud může zanést bůhvíkam a nedopadne to dobře. Oceán je vždycky silnější než vy, a když vám dovolí sjet si nějakou vlnu, je dobré mu s pokorou poděkovat. Někdy se tam člověk plácá dvě hodiny, a nechytne nic. I to se stává…
Prozradil jste, že rád uklízíte. V tomto čísle máme článek o úklidu podle Marie Kondo – vy jste prý velkým fanouškem jejího přístupu. V čem vám metoda KonMari pomohla?
Ve všem. Je důležité ze života odstranit věci, které vám nedělají radost, a to nejen ty hmotné. Líbí se mi minimalismus. Mám přesný přehled o tom, kolik párů jakých kalhot mám. Nevlastním bundy, které bych nenosil, a nevlastním například boty, které bych na sobě neměl několik let. Na metodě KonMari je hezké, že vás učí se věcí zbavovat, ale taky o věci pečovat a opravovat je, pokud k nim máte vztah. Líbí se mi, že když identifikujete svetr, který jste na sobě měli třeba jen jednou, nebo knížku, kterou vlastně nikdy nehodláte číst, máte jim poděkovat a dát je pryč. Metoda brzdí v člověku potřebu zbytečného konzumu a bezhlavých výjezdů do nákupních center. Na mě to efekt rozhodně má.