[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Alkohol v těhotenství ochutnala většina nastávajících maminek. Rozsáhlá mezinárodní studie z roku 2017 dokonce uvádí číslo kolem 80 procent a tento pomyslný žebříček vedou podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) hlavně evropské ženy. Polehčující okolností může být, že hodně z nich ještě vůbec netušilo, že jsou těhotné.
Prof. MUDr. Vladimír Komárek, děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, v takovém případě ale uklidňuje: „Riziko ovlivnění plodu alkoholem je již v prvních týdnech a měsících těhotenství, ale jednorázové požití alkoholu je méně nebezpečné než každodenní pravidelná konzumace.“
Jak velké množství alkoholu už dokáže plod negativně ovlivnit? Na tom se už lékaři ani další odborníci často zcela neshodnou.
Tuto frázi slýcháme celkem často. A potvrzuje to i vědecká studie zveřejněná v odborném časopise BMJ OpenJournal: „Existují jen omezené důkazy o tom, že lehké popíjení v těhotenství přímo ohrožuje plod.“ Pokud těhotné ženy pijí malé množství alkoholu, zvyšuje se pravděpodobnost jejich lepšího socioekonomického postavení ve srovnání s abstinentkami, což pak svědčí i samotnému těhotenství. Za výjimečné popíjení se přitom považuje například jednou během měsíce. Maximálně však jeden až dva alkoholické nápoje v jednom týdnu.
Světová zdravotnická organizace už je v tomto ohledu o poznání skeptičtější. Podle ní už i malé až střední dávky alkoholu během těhotenství mohou mít dopad na kognitivní a sociálně-emoční vývoj dětí. Proto WHO doporučuje, aby se ženy před plánovaným otěhotněním nebo během těhotenství zcela zdržely konzumace alkoholu.
Zatímco v prvním trimestru těhotenství působí popíjení alkoholu především na centrální nervovou soustavu dítěte, v druhém a třetím trimestru pak ovlivňuje případné duševní a tělesné poruchy v prenatálním a postnatálním vývoji.
Pro dítě je největším rizikem to, že k němu alkohol prostřednictvím placenty přichází velmi rychle. Je prokázáno, že alkohol v krvi plodu dosahuje stejné nebo o něco nižší koncentrace, než je hladina alkoholu v krvi matky. Současně mu ale trvá dvakrát pomaleji, než tento alkohol ze svého organismu vyloučí. Plod nemá ještě dostatečně vyvinuté orgány jako játra a ledviny. Navíc není ani schopen alkohol odbourávat, zejména v prvních osmi týdnech, kdy nemá jaterní enzymy.
„Alkohol u plodu narušuje především vývoj mozku a může způsobit jak závažné vývojové vady, tak i méně nápadné poruchy duševního vývoje včetně autismu,“ říká prof. Vladimír Komárek. A dodává, že alkohol má hlavně 100% podíl na poruchách fetálního alkoholového spektra (FASD), mezi které patří i fetální alkoholový syndrom (FAS) u dětí. „Situace s nadužíváním alkoholu, a to nejen v těhotenství, je vážná a na vlastní oči jsem viděl děti postižené fetálním alkoholovým syndromem,“ varuje.
Čísla v Česku jsou přitom alarmující a bohužel setrvale rostoucí. Se syndromem FAS, který se projevuje třeba poruchami růstu, deformitami v obličeji nebo postižením centrální nervové soustavy, se každoročně narodí podle odhadu 300 dětí. Postižení novorozenci mají například srdeční defekty nebo zrakové a sluchové problémy.
„Jednorázově malé pivo nebo malá sklenička vína život plodu neohrozí, přesto se doporučuje vynechání jakéhokoli množství alkoholu,“ uzavírá Vladimír Komárek.