[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kdo si myslí, že po alkoholu sáhnou hlavně mámy, které tíží akutní krizová životní situace, ten je na velkém omylu. Pijí i ženy, které mají zdánlivě všechno – vytoužené dítě, milujícího muže, dokonalé zázemí, zajištěný příjem. Počet žen alkoholiček už řadu let stoupá, alkoholismem je v ČR ohrožena každá sedmá žena. Mateřská dovolená se tak dá bez nadsázky označit za rizikové období. „Pro takové ženy je typické, že se s alkoholem skrývají, přes den byste na mnohých z nich ani nic nepoznala,“ říká Michaela Duffková, autorka bestsellerů Zápisník alkoholičky a Zápisník abstinentky a zakladatelka centra pro léčbu závislostí Alkos. „Dlouho si nechtějí přiznat, že mají problém, a když už to pochopí, jsou v takové fázi závislosti, že s tím samy nejsou schopné nic udělat. To byl i můj případ.“
Michaela Duffková pila především večer, když dala svou malou dceru spát. Jiné maminky konzumují alkohol průběžně už přes den. Cítí se totiž zoufale samy, mateřství je uvrhlo do izolace.
Typický příklad: Úspěšná žena, která mateřství nějakou dobu odkládala – čím déle to trvalo, tím více si zvykala na pohodlný život naplněný prací, zábavou, koníčky, cestováním, nákupy apod. Na novou roli maminky se možná i hodně těšila, jenže… Teď není všechno tak, jak si vysnila. Dostaví se izolace od světa, ve kterém byla zvyklá fungovat. Úřaduje únava, nespokojenost s vlastním vzhledem, tlak sociálních sítí (vypadá to, že všechny ostatní maminky to zvládají báječně, jen ona ne). Seznam krizových faktorů by mohl být dlouhý i pro každou z nás jiný. Problematické jsou jeho položky každá zvlášť, natož když se propojí.
Alkohol je známým ředidlem až rozpouštědlem stresu a úzkosti, navíc snadno dostupným. Jedna dvě skleničky denně se tváří tak nevinně… „Zahánět stres alkoholem je nebezpečné a ani nemusí jít o velké množství,“ říká Marie Funke, specialistka na léčbu alkoholismu z centra psychologické a psychiatrické péče AdiCare. Podle ní je vznik závislosti na alkoholu kombinací motivů a okolností, za jakých alkohol konzumujeme, a jde pochopitelně také o tělesnou hmotnost a vypité množství. „Závislost začíná velmi nenápadně,“ varuje specialistka.
Píšu tyhle řádky a vzpomínám na svoji nejlepší kamarádku. Jméno si nechám pro sebe, moc se styděla za to, že alkoholu propadla. Bývala manažerkou v nadnárodní firmě, skvělá, veselá, chytrá, báječná holka. Maminkou dvou dětí se stala po třicítce. Dá se říct, že skočila šipku z porad v angličtině rovnou do „pápálálá“ a plínek. Zásadní potíž byla ale v tom, že od dětí nepřicházelo až na výjimky nic moc povzbuzujícího, obě strašně zlobily, navzdory pečlivému a klidnému přístupu k výchově. Měly ADHD, jejich tatínek prakticky každé ráno prchal do práce a kamarádka s nimi byla celé dny sama. Začalo to jednou skleničkou denně, pokračovalo dvěma. A tehdy mi začala plakat do telefonu: „Problém není v tom, kolik toho vypiju, ale jak na ten alkohol myslím. Že vstávám a těším se, až si naleju. Že se s tím schovávám...“ Inteligentní a akční kamarádka se vydala poradit k odborníkům. Odmítli ji, že závislost vypadá jinak, že to na léčbu není, ať si najde psychologa. Nestihla to. Jeden letní den po velké dietní chybě během rodinného grilování dostala zánět slinivky, která (zatížená každodenním odbouráváním dávky alkoholu) nápor nevydržela.
Kvíz kdy zbystřit
Seznam asociací a center, které vám pomohou s odvykáním
Co na to říká Eva Burešová?
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Už mám předplatné. Přihlásit se