Alternativní porodnictví respektuje přání rodičky. Nebojte se jej říct

Když se řekne alternativní porod, většina maminek si vybaví domácí porod a hrůzostrašné scénáře, o kterých nás informují v médiích. Věděly jste ale, že alternativní porodnictví vůbec nemusí znamenat, že budete rodit bez lékařského dozoru?

Pod pojmem alternativní porodnictví se totiž skrývá respektování individuálních přání rodičky a jejího partnera a snaha zajistit porod jako významný životní zážitek a ne jako nepříjemnou, bolestivou epizodu, na kterou se vzpomíná s hrůzou.

Cílem alternativního porodnictví je vedení porodu a péče o rodičku jinak, než jak je obvykle zvykem.  Dnes si většina porodnic uvědomuje, že při porodech nejde jen o skvělé výsledky lékařských statistik, ale neméně důležitým faktorem je spokojenost rodičky. Vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace definuje spokojenost pacienta jako jeden ze základních atributů, není tento přístup žádným velkým „objevem“.

Protipól klasického porodnictví

„Leckdo dnes hovoří o alternativním porodu či porodnictví, ale málokdy je slyšet, co to vlastně je. Asi každý cítí, že jde o klasický protipól klasického nebo tradičního porodnictví. Alternativní porodnictví klade důraz na respektování rodičky a jejího partnera. Někteří představitelé s často až revolučním elánem v ulicích našich měst bojují za změny v porodnictví. Často přecházejí do extrému, čímž je porod doma. Je jejich snažení zbytečné? Určitě není.

Porod se do domácnosti sice již nikdy nevrátí, ale většina porodnických zařízení se tlakem iniciativ jednotlivců nebo i organizovaných skupin mění k lepšímu. Vždyť před dvaceti lety byla v naší zemi epidurální analgezie u porodu zcela neznámá, před patnácti se otcové u porodu účastnili jen sporadicky a roaming-in se tehdy prosazoval jen obtížně. Z porodu se vytváří mimořádná událost v životě rodiny a na porod by měla zůstat krásná vzpomínka nejen ženě, ale i jejím blízkým,“ píše ve své rozsáhlé publikaci Kniha o těhotenství a dítěti uznávaný porodník Antonín Pařízek.

Porod bez násilí

Průkopníkem nové techniky vedení porodu byl francouzský porodník Frederick Leboyer, kterou popsal ve své knize Porod bez násilí. Ten jako první obrátil svou pozornost k právům narozeného dítěte a kladl si otázku, zda se musí dítě rodit s maskou hrůzy, bolesti a strachu. Přišel se zcela novým pohledem na právě narozené dítě. Vycházel z toho, že novorozenec vidí, slyší, cítí, vnímá a prožívá.

Leboyer se ptá, proč musí být nová lidská bytost, přicházející na svět ze šera a klidu matčina lůna, vtažena do oslňujících světel a hlučných hlasů? Proč, jestliže zranitelná páteř dítěte byla po celou dobu těhotenství ohnutá, trváme na tom, abychom novorozenci za nohy hlavou dolů rovnali záda naráz? Proč je dítě po drastickém opuštění dělohy okamžitě matce odebráno? Je skutečně účelem, aby dítě usilovně a křečovitě plakalo? Podle Leboyera pracují smysly dítěte již při narození naplno. Jsou bystré a otevřené všem jevům.

Novorozenec vnímá bolestivě prudké světlo a hluk, tedy i hlasitou řeč. Pálí jej vzduch proudící při prvních vdechnutích do plic. Pálí jej pokožka při pokládání na váhu. Když jej lékař uchopí a drží ve visu hlavou dolů, prožívá nepopsatelnou závrať a hrůzu. Páteř se napíná jako tětiva. Jako by nestačilo to, co již musela vydržet při porodu. Dítě je již pláčem zmožené, a pak přichází pro něj to nejstrašnější - samota. Novorozenec je opuštěn, necítí svou matku, necítí její ochranu, lásku a teplo.

Dítě prožívá pocity zoufalství a beznaděje. Tento porodník tvrdí, že změníme-li nepatrně náš přístup, vcítíme-li se do právě se rodící bytosti, pak vyvoláme u dítěte obrovské změny a porod bude pro něho zcela jinou zkušeností a přátelštějším vstupem do života. Optimální prostředí je při příchodu dítěte na svět podle Leboyera šero a ticho.

Znovuzrozený porod

Inspiraci v Leboyerově přístupu nacházel i chirurg Michel Odent, který vydal v osmdesátých letech knihu s názvem Znovuzrozený porod, ve které popisuje zážitky a poznatky z africké mise. Do protikladu zde dává snahu afrických žen rodit vestoje či vsedě a snahy evropských lékařů uvést porod do polohy ležmo. Klade důraz na chování personálu porodnice, který musí mít na mysli vnímání plodu. Je na ženě, aby si našla ideální polohu, která je většinou vertikální.

Vhodná je poloha vkleče se skloněnou hrudí, tzv. poloha modlitby. V této pozici dochází s největšímu tlaku v oblasti malé pánve  a uvolnění svalstva pánevního dna. Žena nemá zadržovat křik. Dítě se rodí do teplého šerého prostředí, a okamžitě je dáno matce na holou kůži tak, aby se matka s dítětem dívali do očí. Probíhá též první přisátí. Pupečník se přetíná až ve chvíli, kdy dotepe. Léky při porodu jsou dovoleny, nicméně jejich aplikace je silně omezena.

Analgezii odmítal, ovšem v malém množství doporučoval punč nebo šampaňské jako prostředek tlumící bolest. Michel Odent kladl důraz na prožitky ženy, ovšem byl zásadně proti ultrazvukovému vyšetření plodu, neboť to má podle něj negativní vliv na vývoj dítěte.

Ambulantní porod, programový porod

Tento typ porodu je alternativou domácího porodu. Vychází vstříc přání rodičů, kteří se chtějí z nějakých důvodů vyhnout pobytu v porodnici, ale přitom minimalizuje rizika pro matku a novorozence. Pojem ambulantní může být zavádějící, takový typ porodu zahrnuje brzké propuštění, avšak nejdříve za 12 hodin po porodu.

Další péče o matku a novorozeňátko je až do pátého dne, což je u nás obvyklá doba propouštění z porodnice při prvním dítěti, zajišťována v domácnosti rodiny. Projekt s názvem Ambulantní porod u nás vznikl před několika lety ve spolupráci s gynekologicko-porodnickou ambulancí Levret s.r.o. a gynekologicko – porodnickou klinikou U sv. Apolináře.

Ambulantní poporodní péče probíhá tak, že domácnost navštíví každý den některý ze zdravotníků -  dětská sestra, dětský lékař a porodník. Tento typ porodu klade zvýšené nároky na matku, která musí dítě sledovat a v případě potřeby se spojit s lékaři. Ambulantní péče není hrazena zdravotními pojišťovnami.

Už jste slyšely o programovaném porodu? Že ne? Jak už název napovídá, jedná se o uměle vyvolaný porod v řádném termínu ukončení těhotenství. Toto těhotenství se ukončuje většinou na přání ženy, aniž by k tomu byly zdravotní důvody. Často se tomuto typu porodu vytýká, že není zcela přirozený a že nejsou využity všechny biologické faktory, které vyvolávají porodní činnost.

Domácí porod

U alternativních porodů není možno nezmínit domácí porod, který je tolik diskutovaný mezi veřejností. Kde je hranice nezodpovědnosti a možnosti svobodného rozhodnutí? To ať si odpoví každý sám za sebe. Evropskou zemí s nevyšším počtem domácích porodů je Nizozemí, kde takto rodí až 38 % žen. 

Domácí porody mají své příznivce i odpůrce. Lékaři poukazují na možné komplikace, které mohou nastat i v případě, že celé těhotenství probíhalo bez komplikací. Navíc největší nebezpečí hrozí miminku, které situaci nemůže ovlivnit. Antonín Pařízek poukazuje na fakt, že počet neočekávaných příhod při porodu, kdy je nutné akutně ukončit porod císařským řezem, kleštěmi nebo chirurgickým vybavením placenty, postihne každou osmou až desátou původně zcela zdravou maminku.

Riziko pro maminku je nižší než pro dítě, ovšem pokud u ní nastane masivní krvácení po porodu placenty, tak o její záchraně rozhodují ne minuty, ale vteřiny. Při porodu doma není možno lékařskou péči v tak krátkém časovém úseku vůbec zajistit. Porod doma většinou láká ženy, které dávají přednost intimnější atmosféře nebo mají „obavy“ z porodu v porodnici, kde u porodu asistuje na ně příliš mnoho personálu.

Jak se shoduje většina porodníků, domácí porod je krok zpět, neboť ani sebepříjemnější prostředí a bezproblémové těhotenství nezaručí nekomplikovanost porodu. Na druhou stranu je impulsem pro porodnická zařízení, aby maminkám při příchodu jejich děťátka na svět zajistily příjemné prostředí, které se bude co nejvíce podobat klidné domácí atmosféře, ovšem s možností kdykoliv řešit akutně vzniklé situace.

A jak jste na tom vy? Máte představu, jak by měl váš porod probíhat?