[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
< první="" díl="">
* Bojíš se porodu?
Neumím ti odpovědět. Jistě, myslím na to, co mě čeká, ale že bych měla nějaké noční děsy a běsy, to rozhodně ne. Nemůžu se přece bát něčeho, co jsem nezažila. Kamarádky mi sdělují nějaké informace, ale každý porod je jiný, takže si budu muset počkat a časem ti řeknu, jestli jsem už ve třicátém týdnu měla mít obavy, nebo ne. Vím ale, že maminky po porodu to špatné vytěsní a jsou nadšené z miminka. Tak jestli to tak budu mít také, budu spokojená. Navíc moje maminka rodila snadno, tak si myslím, že když jsem celá po ní, mohla bych zdědit i schopnost snadného porodu.
* To ti budu přát, ale uvažovala jsi už o epidurálu?
Uvažovala, dokonce už jsem v porodnici dostala i nějaké papíry, ale jestli do něj půjdu a budu ho vyžadovat, to zatím nedokážu říci. Nemyslím si, že by si žena měla porod přirozeně prožít, že jen tak se může chlubit tím, že rodila, na druhou stranu třeba bude můj porod tak rychlý, že epidurál ani nepůjde aplikovat, co já vím… Tohle všechno jsou věci, které zjistím, až se objeví kontrakce. Teprve pak poznám, jestli je doba na pomoc, nebo zda to zvládnu přirozeně. Moje maminka mi tvrdí, že ona nás taky porodila snadno a rychle a bez epidurálu, tak pokud jsem po ní, taky nebude třeba.
* Rodit budeš v Praze, bude ti po porodu někdo z rodiny pomáhat?
Po sestře bych to chtít ani nemohla, sama má malé dítě, takže ji na období šestinedělí do Prahy tahat nemůžu, a myslím si, že budu ráda, až se z porodnice vrátím domů a začneme si s miminkem zvykat na vlastní režim. Návštěvy jistě přijímat budeme, jak to bude možné, ale jinak se těším na nový život a na to, jestli to celé vůbec zvládnu. Teď už třeba vím, že budu mít problém. Jsem přehnaně pořádkumilovná a kamarádky mě straší, že s dítětem budu muset slevit ze svých nároků. Že mám místo úklidu raději spát. Jenže to já budu radši uklízet, protože nepořádek je něco, co opravdu nesnesu. A když třeba až omdlím vyčerpáním, začnu mluvit jinak a pochopím ty maminky, které tvrdí, že najednou žebříček hodnot vypadá úplně jinak a že uklizený obývák a vyžehlené prádlo vůbec nejsou podstatné.
* Plánujete s partnerem už miminku budoucnost?
No jasně, co jsme nezvládli my, musí stihnout naše zlatíčko. Práva a cestovat a studovat a být super bohaté a dřít. Prosadit v Hollywoodu by se mohlo :-) Dělám si legraci, promítat rodičovské ambice do potomka považuju za peklo, které dítě nemusí ustát. Chci, aby moje miminko bylo spokojené, a nic jiného není důležité. Svoje ambice si nechám pro sebe, těmi nikoho zatěžovat nebudu. A partner to má naštěstí stejně.
* Budeš pospíchat s návratem do práce? Máš už nějaké plány?
Zase to je otázka, na kterou odpovědět, je dvojsečné. Teď řeknu něco a za tři měsíce to bude úplně jinak a já budu za lhářku. Teď si myslím, že maminka se nemusí jen odevzdat dítěti, že by měla mít i vlastní svět, práci, cokoli, co ji naplňuje, a že jen tak bude šťastná. Když najde rovnováhu mezi rodinou a svým vlastním životem. Na druhou stranu jsem potkala nedávno Míšu Badinkovou (herečka, pozn. red.), která mi vyprávěla, jak se jí s narozením dcery změnil svět a jak by jenom byla doma a měla děti a jak je teprve teď opravdu šťastná. Teď sice plány na období po šestinedělí nemám, ale vím, že do seriálu Vyprávěj nebo do Paneláku se vracet budu a práce se pomalu nabalí. Taky se ale může stát, že od dítěte nebudu chtít odejít a zruším všechno. Minimálně na nějakou dobu. Zkrátka si budu chtít užívat miminko a jiné věci řešit nebudu ani náhodou. Proto si raději teď nic nedomlouvám, pouze tak napůl a uvidím, co se stane, až své miminko poprvé pochovám v náručí, a co se mnou udělají hormony.
* A plány na další přírůstky do rodiny?
V tomhle jsem fatalista, tvrdím, že co se má stát, přijde. Stejně jako jsme neplánovali miminko a nechali věcem volný průběh, bude tomu tak i v případě dalších dětí. Grafy na rozvoj naší rodiny nemám, děti se plánovat nemají. Navíc teď mám plnou hlavu prvního miminka, jak to asi zvládnu, a mít v tuto chvíli jasno, že za dva roky budeme mít doma dvě děti, mi přijde jako úplný nesmysl. Uvidíme, co život přinese.
Pracovní povinnosti má v Česku i na Slovensku: Jaké role ji nejvíc bavily a v čem jste ji mohla v posledních letech vidět?
• Narozena 31. 3. 1979 v Bratislavě• Státní konzervatoř jsem studovala jen rok a mám ukončené vzdělání na německém gymnáziu a vysokou školu ekonomickou v Bratislavě• Pražské muzikály:Pomáda, Starci na chmelu, Rebelové, Jack Rozparovač, Chicago, Touha, Robin Hood, Osmý světadíl• Divadlo: Radošínské naivné divadlo, Divadlo Na Jezerce (Kaviár nebo čočka), Hudební divadlo Karlín (Včera tě zabiju), Divadlo Kalich• Filmy: Rebelové, Peklo s princeznou, Doktor od jezera Hrochů• Seriály: ČR - Rodinná pouta, Přešlapy, Vyprávěj SR - Panelák, Keby bolo keby, Ako som prežil