Maminka.czRozhovor

Aneta Krejčíková: Do porodů jsem se zamilovala, druhé dítě se narodí doma

12. 9. 2019
„Druhé dítě bych chtěla porodit doma,“ říká herečka Aneta Krejčíková (28). Před rokem přivedla na svět syna Bena. Na svůj porod má hezké vzpomínky, ale podruhé by to chtěla jinak. Prozradila, že by se jí líbilo zažít vše i z druhé strany, z pohledu duly.

Procházíte v nové roli mámy velkou proměnou?

Nevnímám tu změnu nijak zásadně. Spím míň než dřív, respektive nemůžu si odpočinout vždycky, když bych to potřebovala. Naštěstí ale nejsem až tak velký spáč.

To je pro mámu velká výhoda!

To ano. Mně stačí šest hodin spánku a jsem v pohodě, ale vzhledem k tomu, že už jsem začala zase trošku pracovat, je to někdy náročnější, co si budeme povídat. To asi zná každá maminka. Nicméně je to super. Všechny ty momenty, kdy je to těžký, mě nutí se zastavit, uklidnit se. Je pro mě strašně důležitý být v tomhle směru pro Bena vzorem. Nemyslím tím, aby ke mně nějak vzhlížel kvůli nějakým činům nebo tak. Ale záleží na celkovým přístupu k životu. Protože dítě to vnímá velice intenzivně, je na matku napojený od samýho začátku.

Z těhotenství jsem nadšená nebyla. Promiň, synu, říká Aneta Krejčíková


Jak jste si užívala těhotenství a jak vzpomínáte na porod? 

Celý těhotenství bylo strašně fajn a víceméně bezproblémový. Užívala jsem si odhalený těhotenský bříško. Navíc jsem naštěstí rodila o týden dřív. Den před porodem pro mě bylo všechno už otravný, chodila jsem čurat každých deset minut. Přišli jsme tenkrát domů z procházky, já jsem si sedla, začaly mi téct slzy a říkala jsem Ondrovi (Anetin přítel Ondřej Rančák, pozn. red.): „Já už nechci být těhotná, už nemůžu.“ A druhý den v pět ráno mi praskla voda, jako by Beníček říkal: „Tak já už tě nebudu trápit, maminko.“ Narodil se a byl úplně ready, hotový dítě. Kdyby tam byl ještě ten týden, možná že bych ho ani neporodila normálně.

Vy jste se prý k porodu odvezla sama, je to tak?

Ano, protože jsem krvácela, což mě vyděsilo. Jako prvorodička jsem samozřejmě začala panikařit.

To se nedivím, já bych panikařila při krvácení i jako druhorodička…

Upřímně jsem nějak nerozpoznala, že mi už praskla voda, zprvu jsem si myslela, že jsem se počurala, ale když tekla soustavně, došlo mi, že to asi bude ono. A to jsem ještě partnera poslala do práce, že je ještě čas, měla jsem všechno načtený a nastudovaný…

Připravovala jste se pečlivě?

Ano, a jsem za to ráda, protože si myslím, že porod je sice přirozená věc, ale my v dnešní době už na to tělo nejsme tak napojený, jako bývali naši předci, tudíž až tak přirozený to pro nás není. Takže jsem se celých devět měsíců snažila napojit sama na sebe, na to, že budu sebevědomá a sebedůvěřivá, a samozřejmě jsem si studovala i to, jak ty svaly fungují a co se v těle děje, což mi hodně pomáhalo psychicky – vědět, co se v těle fyzicky děje. Protože moje máma i babička měly dost traumatický porody, tak jsem se snažila si to v hlavě „předělat“ a mám na svůj porod strašně krásný vzpomínky. Je to jeden z mých nejsilnějších zážitků v životě, ne-li nejsilnější.

Měla jste nějakou představu o porodu? Připravený porodní plán?

Ne, já tyhle věci moc nedělám, protože vím, že většinou pak všechno vypadá úplně jinak, ale porodní plán byl takový, abych porod prožila. Měla jsem obavy z nátlaku doktorů a toho institutu, i když vím, že všechno to dělají v dobré vůli a víře, aby mi pomohli. Nicméně já jsem to opravdu chtěla procítěně prožít a to se nám naštěstí podařilo. Porod byl bez komplikací, všechno šlo normálně. I když… po sedmi hodinách intenzivních kontrakcí mi přišli říct, že jsem otevřená na tři centimetry, a to jsem myslela, že to nedám. (smích)

Porod je hustej, svěřila se Aneta Krejčíková. Proč si do porodnice vzala rtěnku?


Byla jste s péčí v porodnici spokojená?

Asi ano. Porod byl fajn, nicméně musím říct, že jestli to vyjde a budeme v pořádku já i miminko při dalších porodech, tak bych strašně ráda chtěla rodit doma, protože mi úplně nesedí chod a veškerá pravidla nemocnice. To pro mě bylo psychicky mnohem náročnější než samotný porod. Jsou samozřejmě ženy, a mám jich kolem sebe hodně, které do deseti měsíců dítěte nevědí, jak ho chytnout, sžívají se s ním pomalu. Já jsem milovala panenky a miminka už od dětství a mám to v sobě, je to pro mě ta nejpřirozenější věc na světě.

Jste zkrátka mateřský typ…

Jsem, cítím to tak. Samozřejmě se rozhodnu, až to bude aktuální, ale strašně by se mi ten porod doma líbil. I z toho důvodu, že bych si přála, aby u toho byli Beníček a partner a bylo to v našem prostředí, byla by tam dulička, kterou jsem u porodu měla a která je naprosto úžasná, prostě bychom si to udělali podle svého. Člověk se pak samozřejmě musí obrnit proti nátlaku okolí, protože je spousta lidí, včetně mojí rodiny, kteří s tím nesouhlasí.

 Ostatně je to ale jen a jen vaše věc. A pokud s tím souhlasí váš partner…

To ano. Není to samozřejmě pro každýho. Třeba moje máma se mnou měla hodně komplikovaný porod a viděla mě až tři týdny po porodu – a kvůli tomu máme, myslím, velice komplikovaný vztah celej život… I když teď se to rovná, ale je to prostě znát…

Jsem přesvědčená o tom, že průběh porodu a to, co se děje krátce po něm, poznamená život matky i dítěte.

Samozřejmě taky hodně záleží na tom, na jaké lidi v porodnici natrefíte. Dost často ale porod pojímají jako rutinu a z porodnice je pak mašinerie, továrna. Člověk jim to ani nemůže zazlívat, mají toho prostě moc a je jich málo, jsou přetažení. Jenomže pro tu ženu i dítě je to tak strašně zásadní věc, že tohle by se mělo naprosto respektovat… Já jsem se do porodů totálně zamilovala. Zjistila jsem, že by mě vlastně strašně lákalo dělat dulu. Nějak se ve mně probudila touha sdílet a setkávat se se ženami. Probírat věci a pojit ty síly. Dřív ženy na vesnicích drávaly peří a dělaly všechno spolu.

Rozhovor s herečkou Anetou Krejčíkovou najdete v aktuálním zářijovém čísle časopisu Maminka. To je v prodeji ještě týden (do středy 18. 9.). Koupit si ho můžete také přes internet na ikiosek.cz/maminka

Témata: Porod, Slavné maminky, Rozhovor, Mateřství, Porodnice, Aneta Krejčíková, Dula, Máma, Internet, Maminka, Svět syna

Mohlo by vás zajímat
Těhotenství je zásah do sebevědomí, říká tenistka Andrea Sestini Hlaváčková
Nejsmutnější příběh! Miminko žilo jen sedmnáct minut. Z fotek až mrazí
Kdyby chlapi chodili k porodům, nebyly by války, říká zpěvák Roman Tomeš
Nekupujte zbytečnosti. Máma čtyř dětí radí, co opravdu s dětmi využijete
Bláznivá letní láska: Málem jsem utekla od dětí a muže. Doteď se stydím
Co by měli všichni milující rodiče naučit své děti? Nejen mýt ruce a čistit zuby!
Narodila se bez rukou. Lékaři byli pro potrat, rodiče ho odmítli
Pozor! Dítě se topí tiše! Nekřičí, necáká a lidé si ho často nevšimnou
Příliš plná plenka i připoutání lezce do kočárku! To vše škodí vývoji. Co ještě?

Horoskopy

Váhy Odpočinková neděle je pro vás jedinou záchranou, protože vás v pondělí čeká nášup povinností, které…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Ludmila, Lidmila, Kornelie





Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu