Děti a antibiotika: Rýmu, horečku, běžnou virózu ani nachlazení nevyléčí. Kdy opravdu pomáhají a na co si dát pozor?

Ačkoliv známe antibiotika téměř sto let, pořád v jejich užívání tápeme. Zcela zásadní je, že mohou léčit jen onemocnění bakteriálního původu. A to chřipka ani běžná rýma nejsou. Naopak pomohou např. se streptokokovou angínou. Jak je to s ostatními chorobami? Kdy jsou nezbytná a kdy je nepotřebujeme?

VIDEO: Podcast Maminka: Antibiotika a děti, také děláte častou chybu?

Virové versus bakteriální infekce

Mezi běžné příčiny infekčních onemocnění patří bakterie nebo viry. Jaký je mezi nimi rozdíl?

• Viry jsou nebuněčné organismy, samy o sobě nejsou schopné růst ani se množit. Potřebují k tomu hostitele, tedy nás. Poté, co proniknou do buněk, stanou se jejich součástí. Proto je docela náročné zacílit na ně léky. Musíme spoléhat na naši imunitu, kterou někdy můžeme podpořit očkováním či antivirotiky. Úlevu mohou přinést i některé léky snižující projevy infekce.
• Bakterie jsou naprosto jiná kategorie.

„Bakterie řadíme mezi živé jednobuněčné organismy. Umí se samy rozmnožovat a jsou poměrně odolné. Některé z nich jsou pro nás prospěšné, jiné ovšem mohou způsobovat nebezpečné infekce. A právě s léčbou bakteriálních infekcí nám pomáhají antibiotika. Využíváme toho, že struktura bakterií a našich buněk je odlišná. Antibiotika cíleně působí právě na bakterie,“ vysvětluje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

Antibiotika pomůžou u angíny nebo zánětu středního ucha

Bohužel odlišení virové a bakteriální infekce je mnohdy náročné. U dětí i obyčejné virózy mohou být doprovázeny vysokou horečkou a jinými celkovými příznaky. Zjednodušeně lze říct, že převážná většina infekcí horních cest dýchacích, které se projevují rýmou, kašlem a bolestmi v krku, je vyvolána viry. Stejně tak zánět hrtanu či průdušek je typicky virová infekce. Na bakteriální infekce je potřeba pomýšlet v některých případech zánětu středouší, angíny či zápalu plic. Případnou indikaci antibiotik určí lékař.

Ačkoli si to rodiče mnohdy myslí, ani když má dítě žlutou nebo zelenou rýmu, není to příznak bakteriální infekce. Je to známka toho, že dochází k odlučování buněk ze sliznice poškozené virovou infekcí. Při běžném nachlazení je zcela normální, že hlen z nosu zhoustne a změní se ve žlutý nebo zelený. Jednoznačně se nejedná o důvod pro nasazení antibiotik, ani lokálních.

Zdraví

Zánět spojivek u dětí se nevyplatí podceňovat. Jak ho poznáte a kdy vyrazit k lékaři?

Stejně tak pokud jde o bolest v krku, ve více než 80 % případů bývá tzv. zánět hltanu (faryngitida) nejčastější příčinou bolestí v krku, je virového původu. Proto děti mají také rýmu, kašel nebo třeba chrapot. Pro bakteriální infekce jsou typické spíše lokalizované příznaky, takže mají především bolesti v krku a zvětšené spádové uzliny. Odlišení virové a bakteriální infekce nemusí být jednoduché a není chybou, když lékař vyčká se zahájením antibiotické léčby.

Vedlejší účinky antibiotik

Léčba antibiotiky může mít u dětí bohužel některé nežádoucí vedlejší účinky. Nejčastěji se jedná o vyrážky, alergie, nevolnost, zvracení či průjem. Zároveň nesmíme zapomenout, že antibiotika významně ovlivňují přirozenou mikroflóru, což nevyřeší podání běžných probiotik, protože střevní mikroflóra je velmi pestrá a množství prospěšných mikroorganismů v probiotikách je omezené. Proto každé podání antibiotik musí být pečlivě zváženo.

Děti a antibiotika

Odpovídá MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka v Praze.

Kdy je vhodné použít antibiotika u dětí?

Antibiotika jsou vhodná u onemocnění, která jsou vyvolána bakteriemi. V dětském věku se však velmi často setkáváme s infekcemi, které jsou vyvolány spíše viry. Především infekce dýchacích cest, které obvykle prozradí typické symptomy, jako jsou rýma, kašel či bolesti v krku. Pro dětský věk je typické, že i v případě banální virové infekce dochází často k rozvoji horečky a celkových symptomů.

Co může pomoct k rozlišení virové a bakteriální infekce?

Jako lékaři víme, která onemocnění bývají vyvolána typicky viry a která spíše bakteriemi. V případě rýmy a kašle se jedná v naprosté většině případů o zánět nosohltanu, který je typicky virového původu. Stejně tak angína je ve více než 70 % vyvolána viry. Naopak hnisavé kožní infekce, zánět močového měchýře či zánět ledvin jsou typicky bakteriální infekce a užití antibiotik je smysluplné. Často nám pomáhají i pomocná vyšetření, jako jsou kultivace či CRP test z prstu.

Proč není vhodné užívat antibiotika "pro jistotu" i u infekcí, které jsou vyvolány viry?

Vše je o zvažování výhod a rizik. Pokud předepíšeme antibiotika na virovou infekci, tak nebudou mít vliv na zlepšení stavu, budou jednoznačně převládat pouze rizika, jako jsou ovlivnění přirozené mikroflóry, možné alergické reakce, trávicí obtíže a především rozvoj rezistence na antibiotika, která kvůli tomu přestávají fungovat.

Spálová angína

Spálová angína postihuje zejména předškoláky. Jak ji poznáte a proč jsou potřeba antibiotika?

Užívají se antibiotika i na záněty uší u dětí?

Ukazuje se, že většina zánětů středouší je způsobena viry a nevyžaduje antibiotickou léčbu. Se zmírněním bolesti ucha poradí lékař a doporučí volně prodejné léky a vhodné dávkování. Nicméně v určitém procentu případů se jedná o bakteriální infekci, kdy jsou antibiotika indikována.

Antibiotika mohou způsobit průjem. Co s tím?

Ano, výskyt průjmu je u uživatelů antibiotik poměrně častý, protože během léčby dochází k narušení střevní mikroflóry. Samotný průjem se dá řešit relativně snadno, často ustupuje po ukončení antibiotické terapie či při podání běžných léků na průjem. Samotné ovlivnění mikroflóry střeva může přetrvávat ale i měsíce.

Jak bezpečně antibiotika užívat?

Podávejte lék vždy přesně podle pokynů lékaře. Antibiotika jsou určena pouze jednomu konkrétnímu dítěti, nikdy je nepodávejte někomu dalšímu, i když má podobné příznaky! Zbytky pak vraťte do lékárny nebo lékaři.