[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
U dětí předškolního věku se průduškové astma může projevovat opakovaným pokašláváním nebo dráždivým kašlem, někdy i v noci, často třeba v souvislosti s tělesnou zátěží. Může se ale projevit i častějšími a opakovanými záněty dýchacích cest, obvykle spouštěnými virovými respiračními infekcemi. Při nich obvykle jsou přítomny i známky průduškové obstrukce, dušnost, a především sípání a pískot při dýchání.
Neléčené astma může kromě přímých dechových obtíží také zvyšovat vnímavost a náchylnost k virovým respiračním infekcím, a vzbuzovat tak dojem, že má dítě oslabenou imunitu a je častěji nemocné. Dechové potíže mohou narušovat spánek a působit chronickou únavu a v tomto důsledku pak také sníženou školní výkonnost.
VIDEO: Alergie a astma u dětí
Ano, zhoršení dýchání po jakékoli zátěži výrazně omezuje fyzickou aktivitu, může tudíž podporovat mimo jiné i nárůst obezity. Při závažnějším průběhu choroby pak hrozí akutní záchvaty dušnosti, které mohou vyústit až v nutnost hospitalizace v nemocnici nebo dokonce intenzivní péči.
Naprostým základem vyšetření je podrobná anamnéza, v níž se zaměřujeme především na rodinnou historii, výskyt astmatu a alergie u rodičů nebo sourozenců. Tyto faktory totiž jednoznačně zvyšují riziko, že pozorované dechové potíže u dítěte jsou astmatického původu.
Vyšetřujeme samozřejmě i poslechem, ale ten v době mimo akutní obtíže nemusí nic zachytit. U dětí ve věku zhruba od čtyř let už můžeme zkusit provést takzvané spirometrické vyšetření (zcela neinvazivní), které ukáže případnou poruchu funkce plic.
Podrobné alergologické a imunologické vyšetření je velmi důležité ke zjištění přítomnosti a typu alergické přecitlivělosti. Pokud zachytíme u dítěte zúžení průdušek, je součástí diagnostiky i podání vhodného léku na jejich rozšíření, jehož příznivý účinek nám může předpokládanou diagnózu potvrdit.
Je to tak, přítomnost jakékoli alergie, především alergie na inhalační alergeny (přenášené vzduchem, tedy ty, které vdechujeme), to znamená zejména pyly, roztoče, zvířecí alergeny, rovněž podstatně zvyšuje riziko rozvoje průduškového astmatu.
Kromě pozitivní rodinné anamnézy je to především vlastní alergická senzibilizace neboli zvýšená citlivost u konkrétního dítěte. To se často nejprve projeví atopickým ekzémem, později se může přidat alergická rýma nebo zánět spojivek. Některé typy časného astmatu se objevují jako následek prodělaných těžších virových respiračních infekcí.
Léčba příznaků astmatu se zaměřuje na odstranění akutních potíží, což provádíme pomocí takzvaných úlevových léků. Jsou to léky zaměřené na rozšíření průdušek, respektive uvolnění jejich stahu. Stahy průdušek jsou výsledkem zvýšené průduškové reaktivity. Tu působí obvykle alergický zánět ve stěně dýchacích cest. Proto je základem dlouhodobé preventivní léčby především léčba protizánětlivá. Tu podáváme nejčastěji inhalačně v podobě známých sprejů nebo inhalátorů jemného suchého prášku.
Ano. Základem moderní preventivní léčby jsou ovšem velmi nízké dávky protizánětlivých kortikoidních hormonů (tzv. kortikosteroidů), upravených tak, aby měly zcela zanedbatelné riziko nežádoucích účinků. Preventivní léčbu je třeba dávat dlouhodobě, i v době, kdy je pacient bez potíží a cítí se dobře. Na druhé straně léky úlevové by měly být podávané pouze ojediněle, v případě akutních dechových potíží. Přílišná potřeba léků úlevových totiž ukazuje, že zánět v průduškách není pod kontrolou a že může hrozit stav akutní dušnosti.
Včasná diagnóza je alfou a omegou úspěchu léčby, výrazně snižuje riziko akutních stavů a případných následků v trvalém snížení funkce plic.
Ano. Cílem léčby astmatu je dosažení a dlouhodobé udržení stavu, který označujeme jako astma pod kontrolou. A je-li pod kontrolou, mohou pacienti vykonávat plnou tělesnou aktivitu, nemají žádné denní ani noční příznaky. Astma se může spontánně zlepšit v každém věku, asi u poloviny dětí onemocnění odezní.