Hodně se hovoří o tom, že každoročně narůstá počet dětských pacientů s různými formami alergií a astmatem. Čím si to vysvětlujete?
Je to skutečně tak. Alergie je reakce imunitního systému na ničení škodlivých látek v těle a počet alergiků a astmatiků se kvůli zhoršujícímu životnímu prostředí a nezdravé výživě stále zvyšuje.
Proč vznikne u dětí astma, jaké jsou nejčastější příčiny a v kolika letech se obvykle objeví?
Astma může začít v jakémkoli věku a vzniká hlavně na podkladě dědičné dispozice v kombinaci s působením okolního prostředí, příčin jeho vzniku je ale více. Souvisejí se škodlivinami v životním prostředí, jako jsou silné alergeny v potravě, vzduchu, tekutinách, chemikáliích nebo lécích, spouštěčem může být i virová infekce nosohltanu nebo dýchacích cest. U dětí s častými nemocemi dýchacího ústrojí je důležité rozetnout koloběh stále se opakujících infektů.
Je pravda, že astma může být jedním z průvodních příznaků alergie? A jak vysoké je riziko, že jakákoli alergie přeroste v astma?
Je pravda, že alergici mají vyšší riziko rozvoje astmatu. Alergická rýma je například považována za významný rizikový faktor pro vznik astmatu – u pacientů s chronickou rýmou je riziko třikrát až čtyřikrát vyšší než u těch, kteří rýmou netrpí. Neléčená alergie může vést k zánětlivým změnám v dýchacích cestách, což může přispět k rozvoji astmatu.
Jak velký podíl hraje v případě alergií a astmatu genetika? Existuje pravděpodobnost, že když je jeden z rodičů, případně oba, alergik či astmatik, že potomek nemoci podědí?
Pokud jsou alergie silné, dlouhotrvající či opakované, pak se mohou vyvinout až do atopického ekzému či astmatu, k jehož vzniku výrazně přispívá vedle působení vlivů z okolního prostředí právě také dědičná dispozice. Pokud trpí astmatem a alergií jeden z rodičů, je pravděpodobnost rozvoje stejného onemocnění u dítěte pětkrát vyšší, pokud jsou oba rodiče astmatici, je pravděpodobnost rozvoje astmatu u jejich potomka vyšší až desetkrát než u zdravých rodičů.
Problematické navíc je, že astma dokáže sužovat doslova celou rodinu, a to od okamžiku, kdy se astmatik v noci dusí a nevyspí se, často užívá stále více léků a jeho organismus je celkově oslaben.
Simona Procházková, swp
8. května 2025
Sama mám v rodině alergiky i astmatika, takže vím, že je to občas hodně náročné. Je určitě důležité vyhledat včas lékaře a nechat se vyšetřit…
Samozřejmě. Základem stanovení diagnózy astmatu je anamnéza, fyzikální vyšetření, spirometrické vyšetření plicních funkcí, vyšetření koncentrace oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu a bronchokonstrikční/dilatační test. Vhodné je též alergologické vyšetření. Cílem léčby astmatu je dosažení a udržení kontroly nad chorobou. Vždy existuje cesta, jak změnit kvalitu života k lepšímu, stačí důvěřovat lékařům.
Doporučuji zařadit do terapie i lázeňské pobyty, díky kterým lze významně napomoci stabilizaci nemoci, snížení počtu akutních záchvatů během roku, snížit nutnost brát úlevové léky, a dokonce v dětském věku chronickým stavům i velmi dobře předcházet – v dospělosti pak tito lidé snášejí zátěž stejně jako ostatní zdravá populace.
Které typy alergenů jsou u malých dětí potenciálně nejrizikovější a jak může prostředí, ve kterém žijí, ovlivnit nepříjemné projevy alergií?
Alergie jsou různého druhu, třeba klasická pylová může mít projevy od běžné rýmy až po astma. Určitě lze také jmenovat alergie na plísně, zvířecí srst, hmyzí bodnutí, u mnoha jedinců, včetně dětí, dnes rapidně narůstají různé alergie nebo intolerance na určité potraviny, jako je mléko, lepek, sója, vejce, různé druhy masa, ovoce či zeleniny.
S potravinovými alergiemi se totiž často úzce pojí také kožní problémy, jako je atopický ekzém, jehož stav ovlivňuje i to, jak jedinec dodržuje stravovací návyky. Samozřejmě že nejjednodušší cestou by bylo vyhnout se alergenům, což ale není při běžném fungováním často dost dobře možné. Proto je dobré zaměřit se na prevenci onemocnění, což může zahrnovat úpravu domácího prostředí nebo již zmíněné opakované lázeňské pobyty dětí.
Když dítě delší dobu kašle, jak rodič pozná, že může jít o astma, a nikoli o „obyčejný kašel“?
Alergický a astmatický kašel má určité charakteristické rysy, které ho odlišují od kašle způsobeného infekcí nebo jinými faktory. Typicky je suchý, dráždivý a často se objevuje v reakci na pyl, prach, zvířecí srst nebo jiné alergeny. Na rozdíl od infekčního kašle není doprovázen horečkou a obvykle se nezlepšuje po podání běžných léků proti kašli. Dalším rozlišovacím znakem je dlouhodobá konzistence – alergický či astmatický kašel může přetrvávat týdny nebo měsíce, pokud je dítě stále vystaveno alergenu. Často se také zhoršuje v noci nebo v určitých prostředích, kde je přítomný alergen.
Můžete popsat, jaké jsou dnes možnosti léčby závažnějších forem alergií a astmatu u malých dětí?
Pro léčbu astmatu se využívají úlevová antiastmatika, což jsou bronchodilatační léky s rychlým nástupem účinku. Ty vedou k rychlé úlevě od dechových potíží. Preventivní antiastmatika pak fungují proti zánětu dýchacích cest. K léčbě silných alergií se používají nejčastěji antihistaminika či kortikoidy, které sice působí protizánětlivě, ale jejich dlouhodobé užívání vysiluje organismus. U nás v Lázních Luhačovice poskytujeme léčbu dětem už od jednoho a půl roku. K léčbě dětí s alergiemi či astmatem využíváme přírodní léčivý zdroj v podobě silně mineralizovaných vod vysoce prosycených oxidem uhličitým, a to při inhalacích, pitné kúře a minerálních koupelích. Další nedílnou součástí léčby dětí je rehabilitace, dechová cvičení, hydroterapie a fyzikální léčba. Děti do šesti let se u nás léčí v doprovodu rodičů, jejichž pobyt je také plně hrazen ze zdravotního pojištění.
Simona Procházková
6. listopadu 2023
Může dítě trpící silnou alergií nebo astmatem odjet například na školu v přírodě nebo letní tábor? Jaká opatření byste v takovém případě doporučil?
Astmatici i alergici určitě mohou jet na školu v přírodě nebo prázdninový tábor, ovšem musí mít s sebou samozřejmě léky, které užívají pravidelně (preventivní antiastmatika) i léky úlevové. Je také doporučováno při změně prostředí preventivní antiastmatika o něco navýšit.
A jak je to s domácími mazlíčky? Je možné mít v rodině s malým alergikem či astmatikem psa, kočku nebo třeba křečka?
Zvířata v domácnostech, kde žije astmatik nebo alergik, obecně vhodná nejsou. Samozřejmě, když někdo má již zvíře doma a není na něj alergický, nečiní mu jeho přítomnost žádné zdravotní potíže, může ho mít. Pořídit další osrstěné zvíře bych ale spíše nedoporučoval.
Můžeme něčím zabránit vzniku astmatu nebo alergie, je to vůbec možné? Stoprocentní prevence asi neexistuje…
Když maminka může kojit, lze jako prevenci alergií jednoznačně doporučit právě kojení, a to alespoň do věku šesti měsíců života dítěte. V průběhu kojení je také jistou prevencí postupné zavádění nemléčných potravin od ukončeného čtvrtého měsíce života potomka. V případě, že kojení není možné, doporučuji využít možnost výživy kojence hypoalergenními mléčnými náhradami, ve kterých jsou částečně hydrolizované mléčné bílkoviny.
U starších dětí lze obecně doporučit sportování, protože i tělesná zdatnost má vliv na obranyschopnost, otužování a zdravý jídelníček. Pokud je dítě zdravé, pak určitě nemá smysl ho preventivně testovat u alergologa.
MUDr. Petr Pšenica, hlavní lékař společnosti Lázně Luhačovice
VIDEO: Astma u dětí: Jak ho poznat včas? – příznaky, příčiny a léčba
Zdroj: Videohub, CNC