Maminka.czZdraví

Diagnóza astma: Sportu se dítě vzdát nemusí! Ale za určitých podmínek

Simona Procházková 12.  10.  2021
Astma nemusí znamenat konec se sportem ani aktivním způsobem života, jen je potřeba, aby byla nemoc odhalena a správně léčena co nejdříve. Potvrzuje to i příběh Petry, vrcholové plavkyně, která se už dvakrát stala mistryní Evropy. Neotálejte s návštěvou lékaře, pokud u své ratolesti zpozorujete některé z následujících příznaků a varovných signálů!

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Vzplanutí nemoci většinou vyvolá infekce, obvykle virového původu, a je obzvláště časté v zimě a krátce po návratu dětí do školy po letních prázdninách. U dospělých s alergickým astmatem jsou pak typické potíže a příznaky vyvolány vystavením konkrétnímu alergenu, například alergenům roztočů v domácím prachu nebo alergenům z domácích mazlíčků. Dalšími častými spouštěcími mechanismy jsou tělesná námaha a znečištěné ovzduší.

VIDEO: Patří astmatici do skupin ohrožených covidem-19?

„Při léčbě astmatu je potřeba, aby bylo dosaženo a udrženo plné kontroly nad nemocí, což znamená, že pacienta neobtěžují žádné denní ani noční příznaky astmatu, velmi málo nebo vůbec není nucen používat úlevová antiastmatika, vede produktivní a fyzicky aktivní život, má normální nebo téměř normální funkci plic a nemá žádné astmatické záchvaty,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc. z Fakultní nemocnice Motol.

Sport není tabu

Žiju naplno, říká rodačka z České Lípy, dnes dvaatřicetiletá plavkyně Petra Chocová, mnohonásobná česká rekordmanka, dvojnásobná mistryně Evropy a účastnice olympijských her. Její životní styl a sportovní kariéra dokazují, že i s astmatem se dá žít bez omezení a dokonce se věnovat i vrcholovému sportu.

„První problémy s dechem jsem začala pociťovat v období dospívání při fyzické námaze. Kolem dvacátého roku jsem začala dvoufázově trénovat a výkon mi hodně ztěžovalo špatné dýchání a kašel. Nechala jsem se proto vyšetřit alergologem a při zátěžovém testu vyšlo najevo, že trpím astmatem,“ vzpomíná Petra. Nejdříve užívala zejména úlevovou léčbu, kterou se snažila minimalizovat příznaky onemocnění.

„Po nasazení protizánětlivé léčby se mi trénovalo mnohem lépe, měla jsem ale problém s jejím dodržováním. Upřímně musím přiznat, že jako pacient jsem byla strašná, dělalo mi problém brát pravidelně léky,“ říká Petra. Kvůli tomu se výsledky nedostavovaly, stav zůstával neměnný, po každé kontrole u lékaře začínala s léčbou znovu od začátku.

Pak se dostala „do rukou“ pana doktora Tomáše Kočího, který s ní začal o její nemoci více mluvit. Vysvětlil jí, jak je pro ni, jako pacienta s astmatem a navíc vrcholového sportovce, důležité léčit příčiny astmatu, nejen užívat úlevové léky, když je zrovna potřeba. Petra dokázala změnit přístup, vzala si jeho rady k srdci a dnes je téměř bez příznaků, nadále vrcholově sportuje, chystá se na další mistrovství a úlevovou léčbu si s sebou vozí na závody jen pro jistotu.

4 nejčastější druhy kašle a jak na ně? Tohle byste měli vědět!

Astma nepodceňujte, potíže se vrací

Nepříliš dobrou zprávou je, že počet dětí s průduškovým astmatem roste nejen u nás, ale celosvětově. Víte, že právě astma patří k nejčastějším chronickým onemocněním, která postihují děti i dospělé jakéhokoli věku? Jen v Česku jím trpí zhruba 800 tisíc lidí (což znamená kolem 8 % populace). A podle lékařů se předpokládá další nárůst během následujících deseti let.

Příčina vzniku není dosud známá, určitou roli zde ale hraje dědičnost a také znečištění životního prostředí. Lidé mají bohužel tendenci tuto nemoc podceňovat, neuvědomují si, o jak závažný problém jde, pokud se neléčí. Leckdy totiž může jít i o život. S čím máte tu čest, kdy zpozornět a vydat se s potomkem za odborníky?

Při astmatu dochází k zúžení a dlouhodobému (chronickému) zánětlivému postižení dýchacích cest. Zužování průdušek pak vede k dýchacím potížím a astmatickým záchvatům, ty jsou vyvrcholením zánětlivého procesu v průduškách. Astma nejde v současnosti zcela vyléčit ani mu nelze účinně předcházet. Je nutné mít na paměti, že nemoc se neztratí sama od sebe, probíhá i v době, kdy je pacient zcela bez potíží a cítí se zdráv. Jenže pokud nedochází k léčbě a nemoc není pod kontrolou, má to za následek závažné omezení každodenního života a někdy bohužel i smrt.

Astma není tragédie! U poloviny dětí odezní, říká lékař. Na co dávat pozor?

Jak se astma léčí?

Astma je nevyléčitelné, ale léčitelné onemocnění. Léky užívané v léčbě astmatu se dělí na preventivní a úlevové. „Preventivní léky s protizánětlivým účinkem jsou užívány dlouhodobě každodenně k udržení klinické kontroly nad astmatem. Léky úlevové jsou užívány podle potřeby k rychlé úlevě při zúžení průdušek a dušnosti. K jejich nadužívání by ale nemělo docházet. Preventivní léčba astmatu nabývá ještě více na významu v době pandemie, neboť se ukazuje, že lidé, jejichž astma je pod kvalitní kontrolou, nemají vyšší riziko onemocnění covid-19 ani vyšší riziko těžšího průběhu ve srovnání s běžnou populací,“ říká prof. MUDr. Pohunek.

Cílem léčby tedy je, aby byla nemoc plně pod kontrolou, pacienta dlouhodobě neobtěžovaly žádné příznaky, aby bylo jen velmi málo nebo dokonce vůbec potřeba používat úlevové léky, takzvaná antiastmatika, aby mohl nemocný vést fyzicky aktivní život, měl normální nebo téměř normální funkci plic a nepostihovaly ho žádné astmatické záchvaty. Určitě není řešením jen nárazové, krátkodobé zmírnění akutních potíží při dušnosti prostřednictvím úlevových léků (ty léčí pouze následek, ne příčinu).

Kortikosteroidy nejsou žádný postrach

Jedinou úspěšnou cestou je tedy důsledná preventivní léčba pomocí léků s protizánětlivými účinky. Těmi jsou dnes především kortikosteroidy. Spousta maminek se vyděsí jen při vyslovení toho slova, jelikož o těchto lécích panuje řada strašidelných historek a polopravd. Tyto látky, odvozené od lidských hormonů vytvářených v nadledvinách, jsou vysoce účinné a široce se využívají v léčbě mnoha zánětlivých onemocnění.

V případě astmatu se podařilo vyvinout jejich typy, které se dají podávat v šetrné inhalační formě. To je pro nemocné s astmatem obrovskou výhodou, protože se tak mohou podávat v minimálních dávkách a přímo do průdušek. To snižuje možnost jakýchkoli nežádoucích účinků léčby do té míry, že se mohou tyto léky bez rizika podávat i mnoho let. A bylo prokázáno, že jsou bezpečné i pro nejmenší děti.

Zápal plic u dětí: Jak vzniká a je nakažlivý? Tohle jsou jasné příznaky

Má astma, nebo jen kašle?

Charakteristickými příznaky průduškového astmatu jsou kašel, dušnost, opakující se sípavost, lapání po dechu, dýchavičnost i při malé námaze. Suchý, dráždivý kašel se často zhoršuje během noci a s dušností se pojí také nepříjemný tlak a svíravý pocit na prsou.

Co můžete vysledovat, že příznaky bývají intenzivnější obvykle v noci nebo ráno, bezprostředně po probuzení. Obvykle ustoupí spontánně, ale v některých případech se mohou naopak zhoršit a vést k závažnějšímu ztížení průchodnosti dýchacích cest, které lze zmírnit pouze léky.

Není radno potíže podceňovat, jak již bylo řečeno, některé astmatické ataky mohou být i život ohrožující. Pozor, ke zhoršení astmatu může vést například akutní zánět horních cest dýchacích a infekce dýchacích cest virového původu.

Astma se může spontánně zlepšit v každém věku, asi u poloviny dětí dokonce odezní. Pravděpodobnost, že se tak stane, stoupá při včasné a adekvátní terapii. Ve většině případů musí však probíhat celoživotní léčba, aby příznaky zůstaly trvale pod kontrolou.

Dobrá spolupráce s lékařem je naprosto zásadní, pokud chcete zlepšit kvalitu života malého astmatika. Nepovažujte nemoc za zvládnutou, pokud se dítěti od potíží zdánlivě uleví a příznaky odezní.

Jak se projevuje astma:

  • tlak a svíravý pocit na hrudi
  • opakující se sípání
  • dušnost
  • nadměrné zadýchávání
  • déletrvající kašel
  • dušnost

Astma u dospělých: pomáhá i biologická léčba

Díky moderní medicíně lze toto onemocnění dostat pod kontrolu, v některých těžkých případech může pomoci biologická léčba. Astma je běžné ale závažné onemocnění, které se můžete objevit v každém věku a někdy dokonce ohrožuje pacienta na životě. U většiny pacientů, u kterých se astma vyvinulo v dospělosti, je jeho původ neznámý. Nemoc má většinou dědičný základ, roli zde ale hrají i další faktory, jako nadváha či obezita, kouření nebo prostředí, ve kterém člověk žije (zakouřené nebo nadměrně vlhké vnitřní prostory, plísně, venkovní smog).

Atopický ekzém: Mažte a přemýšlejte nad vhodným oblečením a jídelníčkem

Nejtěžší formy astmatu jsou na obvyklou léčbu rezistentní, představují vážné onemocnění dýchacích cest a vyžadují speciální péči. Profesor Pohunek k tomu dodává: „Tradiční léčba těžkého astmatu spočívá v kombinaci vysokých dávek inhalačních kortikosteroidů a dalších léků. Někteří astmatici dokonce i přes veškerou terapii stále trpí dušností a kašlem a je tedy třeba přistoupit i k léčbě kortikosteroidy ve formě tablet či dokonce infuzí. Ty ovšem při dlouhodobém podávání přinášejí významné riziko nežádoucích účinků – obezita, cukrovka, osteoporóza, šedý zákal a jiné.“

Nejmodernějším způsobem léčby těžké formy astmatu je biologická léčba, která napomáhá k rychlejšímu a efektivnějšímu snížení výskytu potíží. „Účelem biologické léčby není nahradit základní preventivní inhalační léčbu astmatu, ale doplnit ji cíleným ovlivněním některých imunologických mechanismů tak, aby nebylo nutné přistoupit k podávání kortikosteroidů celkově. Biologická léčba je přelomem v léčbě těžkého astmatu a mnoha pacientům přinesla významné zlepšení stavu i prognózy s tím, že je nezatěžují a neohrožují nebezpečné nežádoucí účinky celkově podávaných kortikosteroidů,“ vysvětluje prof. Pohunek.

Zhoršuje Covid-19 potíže malých alergiků a astmatiků? Tohle byste měli vědět!
Témata: Zdraví, Děti, Alergie, Děti a nemoci, Kašel, Nemoc, Astma, Petr Pohunek, Příznaky, Petra D, Spor, Lék, Rekordman, Mistryně, Dušnost, Rekordmanka, Česká Lípa, Plavkyně, Evropa, Fakultní nemocnice Motol, Lékař, Nemocný, Onemocnění, Léčba, Letní prázdniny
Mohlo by vás zajímat
Hrnečku, vař! Soutěžte o hrnec vašich snů
redakce
Soutěže