[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Vzpomenete si na svou první paní učitelku?
Určitě si vzpomínám. Paní učitelku jsem měla moc ráda, byla hodná a vymýšlela pro nás v rámci vyučování spousty her a soutěží. Což mě coby soutěživé dítě moc bavilo!
Ptala jsem se, protože vy sama jste vystudovala pedagogickou školu. Lákalo vás být učitelkou?
Motivovala mě k tomu moje maminka. Je učitelkou na základní škole a já chtěla být jako ona. Chodila jsem na stejnou školu, kde učila, takže jsem jí po svém vyučování chodila pomáhat do třídy. Navíc mám ráda děti, takže to pro mě byla jasná volba.
VIDEO: Zuzana Hejnová se věnuje dětem v akademii: Vidím v tom svou budoucnost
Byla byste paní učitelka přísná, nebo "měkkosrdcatá"?
Myslím, že od všeho tak trochu. Mívám vysoké nároky na sebe i na ostatní, ale zároveň umím být milá a citlivá. Vždycky záleží na okolnostech.
Učitelka se z vás nakonec nestala, přednost jste dala vrcholovému sportu. Co rozhodlo?
Vyplynulo to přirozeně tak nějak samo. S rodiči jsme sportovali odmalička, a tak pro mě bylo přirozené se sportu dál věnovat. Tím, že přicházely úspěchy, mě to naplňovalo.
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Zuzana Hejnová (@zhejnova)
Příspěvek sdílený Zuzana Hejnová (@zhejnova)
Založila jste akademii, která umožňuje sportovat nejen dospělým, ale i dětem. Vnímáte nějaké změny dětských sportovních aktivit, respektive zájmu dětí o ně oproti době, když jste byla dítě? Odborníci apelují na to, že děti se dnes hýbou čím dál méně a sport je nahrazen sezením u televize a počítačů. Jak se snažíte účastníky akademie motivovat?
Od dob, kdy jsem byla dítě, se změnilo mnohé. Děti dnes nejsou zvyklé si samy a neřízeně hrát venku a vymýšlet si aktivity. Jsou rodiči voděny na kroužek, kde dělají nějakou činnost, a tím pro ně fyzická aktivita končí. Je to pak vidět na jejich kondici a všeobecné obratnosti. Nemají přirozený pohybový základ a v pozdějším věku už se to prakticky dohnat nedá. Pokud s nimi tedy rodiče nedělají sportovní aktivity v rámci jejich společného času. Při našich kroužcích v akademii nebo na kempech se snažíme děti motivovat, aby je sport bavil, byl součástí jejich životního stylu, i kdyby z nich nebyli profesionálové. Snažíme se o to, aby dostaly základ všech možných sportů a byly pohybově vybaveny do budoucna. S dospělými děláme totéž, prohlubujeme motivaci k pohybu a zlepšujeme jejich dovednosti.
Vy jste se před několika týdny s profesionální kariérou rozloučila oficiálně na Zlaté tretře. Jaké emoce se ve vás odehrávaly? Sportu jste přece jen obětovala mnohé...
Reakce byly jen pozitivní. Bylo to hrozně milé a emotivní. Gratulovala mi spousta lidí, i takoví, od kterých bych to nečekala. Asi už byl nejvyšší čas a vlastně to ani nikoho moc nepřekvapilo.
Nedávno jste vy a váš partner oznámili světu, že se už brzy rozrostete. Jak těhotenstvím proplouváte?
Musím zaklepat, že všechno probíhá dobře, bez problémů. Takhle pohodové a klidné těhotenství bych přála všem ženám. Kdyby mi nerostlo břicho, a taky váha, prakticky o ničem nevím. Zatím můžu fungovat prakticky bez omezení, ale určitě jsem na sebe opatrnější.
Dnes je velkým trendem rodit co nejalternativněji, v intimitě domova, za účasti duly, bez lékařů. Láká to i vás?
V tomhle nechám určitě všechno na odbornících. Nejsem příznivcem podobných alternativních metod, raději budu pod dozorem lékařů. Všechno může vypadat skvěle a bez problému, ale vždycky můžou nastat komplikace. Vyčítala bych si to do konce života. Samozřejmě vím, že i v porodnici to nemusí být bez problému, ale přece jen jde o jakýsi pocit bezpečí.
Prozradila jste o sobě, že máte ráda dobré jídlo. Změnily se vaše chutě v těhotenství?
Musím říct, že žádnými speciálními chutěmi netrpím, za což jsem ráda. Jím prakticky všechno jako jindy. Akorát si musím odpustit některé oblíbené potraviny, a to mi chybí. Například sushi, tatarák, kávu… Ale dá se samozřejmě na to zvyknout.
Znáte už pohlaví miminka?
Pohlaví už víme, nechtěli jsme se nechávat překvapit. Budeme mít chlapečka.
Tak přijměte gratulaci. Kdy po porodu máte v plánu vrátit se, zřejmě alespoň rekreačně, ke sportu?
Sportovat jsem prakticky nepřestala ani v průběhu těhotenství. Jen to není tak intenzivní. Spíš se hýbu podle pocitu, jen tak pro radost. Do vrcholového sportu se vracet nebudu, ke sportu obecně ano. Nevydržela bych nic nedělat, myslím, že bych se rozpadla, vzhledem k tomu, že se pravidelně hýbu odmalička. Sport je prostě nedílnou součástí mého života.