Maminka.czAutismus

Největší mýty o autismu. Kdy máte jako rodič zpozornět?

26. 2. 2019
Největší mýty o autismu. Kdy máte jako rodič zpozornět?
Prý se nedívají do očí. Nevyhledávají kontakt. A může za to očkování. Také jste třeba tohle všechno slyšela o autismu. Pojďme to uvést na pravou míru.

Ať už je to jen „podivný pocit kolem žaludku“, nebo prostě vidíte, že se vaše dítě chová „jinak“ než jeho vrstevníci, poruchy autistického spektra (PAS) v nás vyvolávají obavy. Podle psycholožky Veroniky Šporclové lze ale při správně zvoleném přístupu výrazně zmírnit projevy autismu i zvýšit rozumové schopnosti dítěte. Jde o to dostat se včas k odborníkům. A nevěřit mýtům.

Čeho si všímat?

Sociální chování, komunikace a hra, které neodpovídají věku. Takto se dají velmi zjednodušeně vyjádřit hlavní projevy dítěte s poruchou autistického spektra. „Už slovo spektrum komplikuje situaci lidem, kteří se snaží projevy autismu odhalit, pedagogům i rodičům,“ říká Veronika Šporclová .

Projevy autismu jsou různé. Může se jednat o děti, které společné aktivity a kontakt s ostatními odmítají, ale i o děti, které po kontaktu velmi touží, ale navazují ho neobratně nebo nepřiměřeně věku. U některých dětí je výrazně opožděný řečový vývoj, jiné děti naopak hovoří jako ,malý profesor‘. Některé si neumí s hračkami vůbec hrát, jiné mohou mít zájmy, které nejsou pro ostatní ve stejném věku typické – například lidské tělo, zastávky autobusů, metra a podobně. Pro všechny děti s touto diagnózou je společné odlišné chování a nestandardní reakce, kterými se odlišují například od vrstevníků. Je pak pro ně velmi obtížné se do kolektivu a společnosti začlenit.“ 

Dětský autismus: Zpozornět bychom měli již v kojeneckém a batolecím věku

Autismus je vývojová porucha, obtíže a jeho projevy se mohou měnit s věkem. Po období zlepšení může dojít k zastavení nebo zhoršení stavu. Některé obtíže zmizí a objeví se jiné.

Poznáme to doma?

Často hledáme odborníka kvůli opožděnému vývoji řeči – dítě nemluví, nedokáže vyjádřit, co chce (např. ukazováním, gesty, mimikou). „Rodiče nám často sdělují, že je pro ně obtížné navázat kontakt s dítětem a ,dostat‘ se k němu,“ objasňuje Veronika Šporclová. „Když si chtějí společně hrát nebo chtějí s dítětem něco sdílet, něco nového ho naučit, buď dítě společnou aktivitu odmítne, opustí, nebo jen pasivně spolupracuje, ale kontakt samo nerozvíjí.“ Děti s autismem mívají rády stereotypní činnosti, rituály, vše, co se děje opakovaně a je pro ně předvídatelné. A co v kolektivu?

I pedagogové si mohou všimnout, že nějaké dítě se ve skupině projevuje jinak než ostatní děti. „Třeba při hře na písku si například čtyřleté děti dokážou spolu hrát, ale dítě s autismem ostatním dětem hru narušuje nebo sedí stranou a neumí se mezi děti zapojit.

Podobné reakce lze zaznamenat i u ostatních skupinových činností. Děti s autismem mají často narušený řečový vývoj, nemluví jako ostatní a mají i problémy s porozuměním řeči. Pro děti s PAS je obtížné vinou svých obtíží zapojit se mezi ostatní a pobyt ve školce pro ně může být stresující. Některé děti mohou svou nelibost dávat najevo křikem, agresí, vyrušováním, někdy i snahou utéct, případně sezením v koutku a odmítáním společných činností,“ popisuje typické situace Veronika Šporclová. Samozřejmě je vždycky důležité rozlišit míru rodičovských obav a skutečného podezření. I díky mediální osvětě míváme strach i z drobných odchylek v chování. Ale raději jít pro radu zbytečně než čekat.

Mýtus 1: Děti s autismem se nemazlí

„Děti s poruchami autistického spektra mohou být velmi kontaktní,“ vyvrací mýtus Veronika Šporclová. „Dokážou říct, že někoho mají rády, někdy jsou jejich projevy náklonnosti až nadměrné – třeba desetiletá dívka si sedne na klín muži, kterého vidí poprvé, hladí ho po vousech a říká, že se jí líbí. Základním symptomem autismu není fakt, že se tyto děti nemazlí, ale sociálně komunikační chování, které neodpovídá vývojové úrovni dítěte.“ 

Mýtus 2: Děti s autismem nemají zájem o přátelství

Lidé s autismem často o přátelství stojí, ale nevědí, jak přátelství navázat a jak ho udržet. Snaží se získat přízeň a pozornost ostatních neobratným způsobem. Jejich zvláštní chování, odlišné zájmy a jiný způsob komunikace je staví mimo kolektiv vrstevníků. Pro svou sociální neobratnost bývají terčem posměchu i šikany, někteří jejich sociální naivity pod příslibem přátelství zneužívají. Pro děti s PAS je velmi obtížné až nemožné zapojit se mezi vrstevníky. Kvůli odmítavým reakcím, posměchu nebo ignoraci ze strany ostatních se začnou samy stranit a v kolektivu pasivně „přežívají“ nebo své zoufalství a bezmoc vyjadřují opačně –vyrušováním, provokováním, agresí.

Jak zvládnout dítě s ADHD a jak se děti s touto diagnózou projevují?

„Mýtus o mazlení a nezájmu o ostatní možná pramení z historie této diagnózy,“ vysvětluje Veronika Šporclová. „Autismus byl popsán ve čtyřicátých letech minulého století na základě reakcí dětí, které byly nekontaktní, extrémně osamělé, neprojevovaly emoce. Velmi často si podobně představujeme osoby s autismem i v současnosti, přestože nyní již víme, že autismus neznamená být sám.“

„Autismus je celoživotní handicap, ale při včasném záchytu je prognóza lepší. Mozek má velkou schopnost učit se něčemu novému a schopnost učení je v raném věku nejsilnější. Existují určitá období, která jsou pro učení nových dovedností klíčová. Když je opomeneme, můžeme promeškat důležitý mezník, který by mohl vést k rozvoji schopností a dovedností dítěte,“ uzavírá Veronika Šporclová.

Mýtus 3: Děti s autismem nenavazují oční kontakt

Problémy s očním kontaktem často u osob s autismem pozorujeme, ale průkazné není pouze to, zda se dítě do očí podívá, či nikoli, důležitější je kvalita a frekvence očního kontaktu. Některé děti se v naučených situacích do očí velmi pěkně dívají, ale v jiných situacích (například když na dítě mluví někdo jiný nebo když si o něco říká) už oční kontakt nenavážou.

Mýtus 4: Očkování způsobuje autismus

Mýtus o souvislosti autismu a očkování vznikl z jedné studie z roku 1998, která poukázala na rozvoj autismu spojený s vývojovým regresem (ztráta již osvojených dovedností, změna v chování dítěte) po očkování MMR vakcínou (spalničky, zarděnky, příušnice). „Mezi rodiči vznikla panika, a přestože desítky dalších studií věnovaných této problematice souvislost mezi očkováním a rozvojem autismu vyvrátily, mýtus žije dál,“ potvrzuje Veronika Šporclová.

„Je to pravděpodobně i proto, že se s takzvaným autistickým regresem setkáváme v podobném období, ve kterém děti procházejí častějším očkováním.“ Patří-li vaše dítě do nějaké rizikové skupiny (sourozenec má poruchu autistického spektra, bylo předčasně narozené, má oslabenou imunitu), konzultujte očkovací kalendář s pediatrem. I navzdory šetrnosti současných vakcín očkování představuje pro imunitní systém určitou zátěž.

Autismus: Vše, co jste chtěli vědět a báli se zeptat

U disponovaných dětí může spustit určitý patologický proces, ten ovšem může způsobit i běžné onemocnění dítěte. Veronika Šporclová zdůrazňuje, že očkovací látky autismus nezpůsobují a panika rodičů není namístě.

Mýtus 5: Vyroste z toho

I když rodičům instinkt velí, že se jejich dítě chová nestandardně a měl by jej vidět odborník, často vídají mávnutí rukou a slýchají: „Počkejte, však z toho vyroste.“ Většinou se rodiče jako první obracejí na pediatra, který vývoj dítěte pravidelně sleduje. Velkou roli tu také hrají zkušenosti odborníků, které rodiče vyhledají.

„Při průzkumu mezi rodiči jsme zjistili, že je ve většině případů vývoj jejich dítěte začal znepokojovat již v batolecím věku. Když se svěřili ostatním, jejich obavy byly zlehčovány ostatními rodinnými příslušníky i odborníky. Pediatři se ale v současnosti zaměřují na odhalení raných projevů autismu u batolat,“ říká Veronika Šporclová. Mezi 18.–24. měsícem věku dítěte sledují lékaři kvalitu sociálního kontaktu, interakci dítěte s rodičem, oční kontakt.

Hovoří i s rodiči a při prvním záchytu nestandardního chování dítěte a podezření na autismus odesílají dítě na specializované pracoviště.

Kdy máte jako rodič zpozornět?

Když vaše batole:

  • Nemá příliš zájem o společnou hru (posílání autíčka, kutálení s míčem, prohlížení knížek…).
  • Neprojevuje radost ze vzájemného kontaktu například při sociálních hříčkách typu paci, paci.
  • Nedokáže vyjádřit své přání, říct si o pomoc – například ukazováním.
  • Věnuje se dlouhodobě jedné činnosti – splachování záchodu, otevírání/zavírání dveří či zásuvek atd.
  • Běžné dětské hračky spíš rozebírá, manipuluje s nimi, řadí je do řad, než aby si s nimi hrálo.
  • Má opožděný vývoj řeči – pokud po druhém roce věku nemluví, mělo by být odesláno na podrobnější vyšetření, ačkoli fyziologicky má „nárok“ na rozvoj řeči až do tří let.

 

Témata: Děti, Péče o dítě a jeho výchova, Rodiče, Očkování, Batole, Předškolák, Autismus, Aspergerův syndrom, Největší mýtus, Posměch, Autistické spektrum, Kontakt, Mýtus, Oční kontakt, Pas

Mohlo by vás zajímat
Mateřská dovolená 2019 – vše, co potřebujete vědět
Holky kradou krásu, s klukem přiberete! Opravdu se ta těhotenství liší?
Nikol Štíbrová to schytala od matek! Vyčetly jí, že syn patlá po výloze
Introvert bere sílu v samotě. Jak poznáte, že jednoho máte doma?
Už pěkně kope! Fanoušci zachytili pohyby miminka Meghan a Harryho
Mateřská? Navenek se flinkáme, ale potají měníme svět, píše Marie Doležalová
100 mimořádných fotek z porodu! Podívejte se, jak ho rodiny prožívají
Rodičovské vychytávky. Co dospělí nevymyslí, aby měli klid od dětí?
9 faktů o plodných dnech: Víte, které dny cyklu jsou plodné?

Horoskopy

Panna Pracovní nálada je hned v pondělí dobrá. Není divu, patříte mezi největší puntičkáře horoskopu a…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Marian, Marián, Lea





Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu