[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Počínaje 1. 7. mohou osamělí rodiče, kteří nedostávají výživné, požádat o pomoc stát. Finanční injekce ve výši maximálně tři tisíce korun měsíčně může být významnou pomocí pro mnoho samoživitelů, jejichž situaci ještě víc zkomplikoval celý rok s koronavirovou pandemií.
VIDEO: Kdo má nárok na příspěvek na bydlení?
Osamělí rodiče, pečující o nedospělé děti mohou od 1. 7. žádat stát o sociální dávku, tzv. náhradní výživné. Týká se všech rodičů, na jejichž děti druhý rodič neplatí výživné nebo neposílá tolik peněz, kolik by měl. Podrobné informace jsou k nalezení na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.
Aby na náhradní výživné vzniknul nárok, je třeba, aby byl vydán rozsudek, ve kterém je výše výživného stanovena. Také je ale nezbytné, aby na základě takového rozsudku jakožto exekučního titulu bylo proti povinné osobě zahájeno exekuční řízení či řízení o soudním výkonu rozhodnutí. Jak to všechno může v praxi vypadat?
Příklad, jak bude vypadat náhradní výživné
Zdroj: Aperio
O dávku může rodič žádat na Úřadu práce, formulář bude v průběhu roku dostupný na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Výše měsíční dávky se vypočítá jako rozdíl stanoveného výživného a skutečně uhrazeného výživného, bude však maximálně 3.000 Kč. Výše tohoto „náhradního výživného“ bude vždy vypočtena na čtyři kalendářní měsíce dopředu a při kalkulaci se bude vycházet ze čtyř měsíců předcházejících.
Zdroj: Neviditelní – projekt, který upozorňuje na problémy, se kterými se rodiče samoživitelé potýkají, a přichází s návrhy, jak jejich situaci zlepšit
Domácností se samoživiteli je v České republice více než 200 000. A jejich úděl není jednoduchý, disponují pouze jedním příjmem, nemohou se tedy dělit o výdaje s partnerem. Navíc patří spíše mezi nízkopříjmové skupiny.
„Domácnosti vedené samoživiteli, zejména potom rozvedenými ženami, vykazují jedny z nejnižších příjmů přepočtených na jednoho člena domácnosti. Jejich roční rozpočet je o 53,1 tisíc korun nižší než kdyby vychovávali děti s partnerem,” uvádí Aleš Rod z CETA (Centrum ekonomických a tržních analýz). Omezují své potřeby jen na nezbytné výdaje a nemají žádnou finanční rezervu. Sami sebe, své zdraví a potřeby kladou až na poslední místo. Jakékoliv neočekávané výdaje nebo výpadky v příjmech mohou mít fatální důsledky. Situaci navíc často komplikují problémy s vymáháním dlužného výživného. A právě pro takové rodiče je nachystaná tato forma pomoci.
Snažte se získat informace o dostupné pomoci. Tu vám nabízí Ministerstvo práce a sociálních věcí, úřad práce, obec, nadace či neziskový sektor.
Podívejte se například na Klub svobodných matek, Asociace neúplných rodin nebo Patron dětí.
Obrátit se na neziskovku nic nestojí a přinese vám to nejen možnost finanční či materiální pomoci. Nezisková organizace funguje i jako váš patron. Pomůže vám v komunikaci s úřady, může se za vás zaručit, dát vám doporučení do školky a školy, do práce atd.
Pokud je toho na vás moc, zkuste využít služeb psychologa. Můžete vyzkoušet on-line terapie od Terap.io nebo Hedepy. Existují i terapie placené pojišťovnou. Nárok na terapii máte na základě doporučení od praktického lékaře.
Co není nutné, nekupujte. Hodně věcí si můžete půjčit od známých nebo například z pražské Library of Things, brněnské Knihovny věcí, Půjčím.to, SharyGo a podobných služeb. Zapojte se do facebookových skupin a sdílejte informace například o postupu při vyřizování rodičovského příspěvku.
Podívejte se do nejbližšího REUSE centra (Ostrava, Praha, Brno), secondhandu nebo projděte swapovací (výměnné) skupiny na Facebooku atd.
Potravinové banky jídlo dodávají neziskovým organizacím a tam ho pak rozdávají potřebným (rodičům, seniorům atd.). Každá neziskovka má nastavená vlastní pravidla, komu a jak často pomoc vydá. Někdo vydá pomoc každému, kdo přijde. Někde potřebujete například Potvrzení o nároku na potravinovou pomoc. To vám vydají na OSPOD. Podobně fungují i nábytkové banky. Velkou pomocí je Šatník.