Maminka.czŠkolák

Babička už tady není...

, Časopis Maminka
2. 7. 2010
Babička už tady není...
Smrt patří k životu, proto by se o ní nemělo mlčet. Pokud někdo blízký ve vaší rodině zemře, měli byste o tom spolu s dítětem mluvit a pokusit se naslouchat tomu, co vám říká.

Rodiče mají přirozenou touhu své dítě chránit, a proto někdy v dobré víře neřeknou pravdu o smrti babičky či dědečka. Ovšem je tahle milosrdná lež vhodná? Nebo spíše dítěti uškodí?

Poradíme vám, jak svým dětem pomoci, aby se smířily se ztrátou milovaného člověka. Jak říká psycholožka Tereza Beníšková, rodiče by se měli snažit být autentičtí a nebát se vlastních emocí.

Mluvení pomáhá

Radkovi bylo 45 let, když mu zemřela maminka. Bylo jí přes 65 let a Radkova manželka i jeho děti ji zbožňovaly. Babička s velkým B, která by se pro své vnoučky rozdala. Když mladí potřebovali, stačilo zavolat a ona sedla na vlak a přijela do města, aby děti pohlídala nebo si je vzala s sebou na venkov. Žila už sama, Radkův tatínek zemřel ještě předtím, než se narodily děti. Její odchod byl náhlý, po diagnóze rakoviny zbylo jen pár měsíců, které ji dělily od smrti. Neřekla to nikomu, ani Radkovi, takže její smrt byla šokující i pro něj, natož pro děti.

Jak a co jim vlastně řekne? Pravdu, nebo jim poví, že babička nadlouho odjela? Rozhodl se, že svou bolest neponese sám, protože nejen štěstí, ale i neštěstí se lépe snáší ve dvou. S manželkou se tedy domluvili, že dětem o smrti babičky nebudou lhát. Proč taky? Smrt není tabu, má se o ní mluvit…

„A tak jsme začali o smrti mluvit, ale taky o babiččině životě. O tom, jaká byla, co všechno skvěle uměla. Když se mě naše pětiletá Tonička zeptala, jak vypadá babiččina duše, začali jsme diskutovat na toto téma. Prostě jsme si o všem začali víc povídat.“

Jak na to?

Vezměte na vědomí pocity svého dítěte a nabídněte řešení, jak se s nimi vypořádat. Pokud má nějaký názor, mluvte o něm.

Berte truchlení jako proces, který potřebuje svůj čas. „Setkání se smrtí je jedno z nejtěžších. Jestli budete lhát, dítěti to spíše uškodí. Neodžije si smutek zároveň s ostatními.

Uvidí třeba, že maminka pláče, ale když se jí zeptá, co se stalo, odpoví mu, že nic. Bude prožívat rozpor mezi tím, co ostatní říkají, a tím, jak se chovají. Když se pak zeptá, kdy zase babička přijede, žádný konkrétní termín se nedozví a ještě maminku rozesmutní.

Navíc pravdu stejně jednou objeví, ale už na ni bude samo, smutek po babičce nebude sdílet s ostatními,“ vysvětluje psycholožka Beníšková. Pokud tedy můžete, najděte v sobě sílu promluvit si o umírání - děti rozumějí řeči vašeho těla a vycítí, že něco není v pořádku. Děti prostě neoblafnete, ať chcete sebevíc. Někdy je pro dítě hrozivé ticho stokrát horší než upřímný rozhovor.

„Nebojte se, děti to pochopí ,“ říká čtyřicetiletý Martin z Prahy. Snažte se mluvit s dětmi tak, abyste v nich nevyvolávali úzkost a strach, odpovídejte na jejich otázky a pamatujte, že děti přemýšlejí jinak než dospělí.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Batole, Předškolák, Školák, Rodina, babička, Milosrdná lež

Mohlo by vás zajímat
Jaký druh inteligence má vaše dítě? Logickou, sociální nebo pohybovou?
Jak silné je první zamilování a jak s dětmi o lásce mluvit?
Míša Tomešová má druhého syna! Ve čtvrtek ještě zpívala na jevišti
První pomoc při píchnutí vosou nebo včelou? Chlazení a antihistaminika

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu