[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Na téhle pověře něco bude. Říká se, že za to mohou slapové jevy způsobené přitažlivostí Měsíce, které jsou za úplňku nejsilnější. Způsobí nejen příliv a odliv, ale též puknutí obalů, odtok plodové vody a začátek porodu. I MUDr. Žižková přiznává, že to občas tak vypadá. „Mám zkušenost s tím, že po náročné službě si zpětně řekneme: A nebyl náhodou úplněk? A ono to tak opravdu někdy vyjde. Ale naštěstí to není pravidlo, protože by nikdo za úplňku nechtěl sloužit,“ směje se.
Na spojitost porodu a četnost komplikací ve spojitosti s fázemi Měsíce bylo provedeno několik studií. „Některé starší studie žádnou souvislost s fázemi nepotvrdily, ale narazila jsem na jednu, která přece jen spojitost našla,“ říká MUDr. Žižková. Podle této studie se prováděly podrobnější analýzy podskupiny dětí narozených v nočních hodinách a výsledky ukázaly, že počet porodů se lišil v závislosti na měnícím se množství měsíčního světla v nočních hodinách v různých fázích lunárního cyklu, přičemž nejvyšší počet porodů byl v době úplňku nebo kolem něj. Výsledky odpovídaly hypotéze, že přirozené noční porody jsou ovlivněny lunární fází, zejména úplňkem, a jsou tedy v souladu s přesvědčením, že Měsíc má vliv na načasování porodů. Vědci se domnívali, že dlouholetá víra v souvislost mezi porodem a měsíční fází může být založena na historických pozorováních, že při absenci umělého osvětlení v noci docházelo k nočním porodům ve zvýšeném počtu, zatímco úplněk jasně osvětloval noční oblohu.
V porodnictví se jako o starších rodičkách hovoří o ženách od 35 let věku (pro představu průměrný věk prvorodiček je přibližně 28–30 let). Od 35. roku stoupá riziko těhotenských a porodnických komplikací, ale samozřejmě i v těchto případech těhotenství a porod můžou probíhat zcela fyziologicky. Je to zkrátka velmi individuální.
"U žen starších je zásadní to, že mohou trpět různými chronickými onemocněními, jako jsou například obezita, vysoký krevní tlak nebo cukrovka, s nimiž se pojí vyšší riziko komplikací. Samotný věk je tedy jen jeden z faktorů, které se zahrnují do případných rizik. Mezi rizika patří například vyšší riziko poruchy placentace, preeklampsie, těhotenské ztráty nebo předčasný porod," vypočítává lékařka.
"Různá onemocnění vedou k tomu, že porod musí být vyvolávaný nebo se pro určitá sdružená rizika volí porod císařským řezem," vysvětluje Kamila Žižková a dodává: "O tom, jak žena porodí, bavíme-li se o druhé době porodní, rozhoduje zase více faktorů. Zejména poloha miminka, rozměry pánve, případné stavy po operacích dělohy, konstituce. A to relativně bez ohledu na věk."
Starší ženy (ale roli v tom hrají i muži) mají také při početí vyšší riziko výskytu vrozených vývojových vad plodu, například všeobecně známé je vyšší riziko Downova syndromu.
„Když potkáte porodní bábu, sáhněte na knoflík, budete mít štěstí."
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený MUDr. Kamila Žižková (@moje_gynpor)
Příspěvek sdílený MUDr. Kamila Žižková (@moje_gynpor)
Standardně se říká, že druhý porod je rychlejší. MUDr. Kamila Žižková vysvětluje: „Průměrná doba první doby porodní, což je doba od začátku pravidelných kontrakcí po plné otevření porodnické branky, je u prvorodičky 6 až 7 hodin, výjimkou není ani 10 až 12 hodin, u vícerodiček je standard 3 až 4 hodiny. Druhá doba porodní pak obvykle trvá u vícerodiček od několika minut po hodinu, u prvorodiček 1 až 2 hodiny.“ Ovšem je nutné zdůraznit, že každý porod je jiný a vše je individuální. „Záleží zejména na poloze miminka a kontrakcích. A rozhodně není výjimkou, že i prvorodička porodí rychleji nebo vícerodička měla první porod snazší. Co však lze pozorovat, je skutečnost, že vícerodičky už většinou vědí, jak a kam tlačit.“ Délku porodu samozřejmě ovlivňuje i to, jak je žena naladěná a v jaké je psychické pohodě. „Důležité jsou pozitivní přístup a duševní a fyzická připravenost,“ radí lékařka.
„Většinou pozorujeme to, že se ženám dělá nevolno při hyperventilaci – tedy nadměrném dýchání – nebo po podání epidurálu, kdy může dojít ke sníženému krevnímu tlaku,“ konstatuje MUDr. Žižková. Další faktory jsou také stres, vyčerpání, únava, nedostatek energie, a to včetně toho, že žena nejedla. „Nevolnost je také spojována s postupujícím porodem a právě i se zacházející porodnickou brankou – tedy momentem, kdy je žena plně otevřena a může tlačit. Tento jev může vznikat při dilataci, tedy roztahování děložního čípku, kdy jsou drážděny nervy. Svůj vliv mají také hormony,“ vysvětluje lékařka.
Tak toto je opravdu spíš mýtus. „Když jsem nastoupila do práce a sloužila jsem svoje první Vánoce, porodní báby mi řekly, že to většinou nejsou klidné služby, protože do nemocnice chodí nejvíce těhotné ženy, které se přejedly bramborovým salátem a řízkem a jimž je potom zle, a zvrací. Nebo přijdou několik dní po Vánocích, kdy už mají třeba ze zkaženého bramborového salátu gastroenteritidu. Potvrzuji, že toto je mýtus. Od té doby, co jsem nastoupila do chomutovské porodnice, tak se na Vánoce neobjevila žádná taková žena,“ uzavírá s úsměvem Kamila Žižková.
Sympatická maminka pracuje jako lékařka v oboru gynekologie a porodnictví a ve volném čase se věnuje instagramovému profilu moje_gynpor, ve kterém vtipnou formou vzdělává o ženském těle a sexualitě. Vyhrála první místo v naší soutěži Maminka roku 2022 v kategorii Maminka blogerka. Nedávno vydala knihu Vulva není vagína, která pojednává o různých tématech nejen z oboru gynekologie, ale také z běžného života a sexu. S lehkostí a humorem, aby tomu každý rozuměl.