Maminka.czRozhovor

Betty a Vojta Urbanovi ze soutěže MasterChef se těší na miminko: Ustáli neplodnost i rozbouřené hormony. Jací chtějí být rodiče?

Dita Mrázková 11.  7.  2024
Když se na kulinářské soutěži uviděli poprvé, okamžitě to mezi nimi zajiskřilo. Dnes pořádají gastronomické kurzy a mají vlastní pořad o vaření. A brzo u nich doma bude o jednoho člena navíc. Jak se připravují na porod? A čeho by se coby rodiče nikdy nechtěli dočkat?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Vzpomenete si na moment, kdy jste se v soutěži MasterChef viděli úplně poprvé?

Betty: Bylo to předtím, než jsme vstoupili do kuchyně ve studiu. Stáli jsme vedle sebe a povídali si. Dávala jsem Vojtovi nějaké rady a tipy, protože měl před castingem, zatímco já už po něm.

Vojta: Ano, stále to mám v živé paměti. Nemohl jsem z Betty spustit oči. Zaujala mě nejen svou krásou a roztomilostí, ale i autentičností. Netrvalo dlouho a věci se daly do pohybu…

VIDEO: LÁSKA Z MASTERCHEFA: VOJTA A BETTY URBANOVI PROMLUVILI O MANŽELSTVÍ

Takže láska na první pohled?

Vojta: Nekompromisně ano! Bylo to jasné hned, přeskočila jiskra a já osobně se nemohl dočkat dalšího setkání. Nechtěl jsem ale nic iniciovat po sociálních sítích, protože to nemá to správné kouzlo. Musel jsem vydržet a počkat si, ale stálo to za to.

Betty: Když jsme se viděli na natáčení podruhé, zase jsme si sedli vedle sebe a tehdy začal vznikat náš vztah.

Který byl ale okořeněný i natáčecím stresem. Měli jste v hektických chvílích čas na nějakou romantiku a oťukávání se?

Betty: Pro nás to bylo romantické, protože už od začátku jsme společně prožívali dobrodružství a mohli jsme být pořád spolu. Takže i ty stresující momenty byly nakonec romantické, díky nim jsme toho jeden o druhém hodně zjistili.

Vojta: Oba dva jsme srdcaři, kteří jdou do věcí po hlavě, a když něco cítí, tak tomu věří a nehledají zadní vrátka. Díky tomu to bylo krásné i přirozené a nabralo to rychlý spád.



Poměrně brzy jste spolu začali i bydlet. Společně také pracujete, pořádáte akce pro lidi, které baví vařit i jíst. Už jste si někdy lezli na nervy?  

Vojta: V tom našem malém rodinném týmu máme každý hned několik rolí a někdy je těžké to všechno oddělovat od partnerství. Pár nástrah bylo, ale náš vztah to jen posílilo.

Betty: Bylo super, že jsme spolu začali bydlet a neztráceli čas randěním a případným stylizováním se. Rychle jsme se oťukali a zjistili, že spolu chceme strávit zbytek života. Samozřejmě, že si někdy lezeme na nervy. Tím, že spolu pracujeme, se občas dostaneme do stresujících situací. Ne vždycky jsme měli o určitých věcech stejnou představu, takže třecí plochy byly, ale už jsme si to nastavili tak, že práci od partnerství oddělujeme. Teď náš čeká další krásná etapa. Až přijde miminko na svět, chceme být víc v klidu, abychom se mu mohli věnovat.  

Vojto, není tajemstvím, že před několika lety vám diagnostikovali neplodnost. Znáte příčinu, když je dnes už všechno jinak? Mohl za to „jen“ stres, kterému jste byl v té době vystavený?

Je to velmi pravděpodobné. Nebylo v tom nic genetického, ale dlouhodobý stres, který jsem v rámci soutěže Muž roku zažíval, následně potom světové finále, to byl už velký zápřah. Tělo to prostě nedalo. Když bojuje takzvaně o přežití, potlačí trávení, spánek, imunitu a když se před tím vším člověk snaží utéct, v tu chvíli na nějaké rozmnožování rozhodně nemyslí. Moje tělo si to tak nastavilo. Odešel, nebo se spíš zastavil můj reprodukční systém. Byl to náraz, ale odnesl jsem si z toho maximum, co jsem mohl… Teď už je naštěstí všechno v pořádku.

Betty, teď k vám. Jak jste si užila 1. a 2. trimestr, „skolily“ vás hormony, těhotenské chutě…?

První trimestr byl docela náročný. To, že jsem těhotná, jsme se dozvěděli celkem brzy. Test jsem si dělala už po deseti dnech a byl pozitivní. Začátek byl krásný, ale pak se to zhoršilo. Z ranních nevolností se staly celodenní, musela jsem se naučit najíst se včas, protože jsem na to občas zapomínala. Miluju bylinky a kvašené, obojí šlo ale pryč. Vrátily se mi chutě z dětství. Nejradši jsem si dávala chleba s máslem a šunkou. Ve druhém trimestru jsem zase měla hodně chuť na sladké a kyselé, hlavně na bonbony. To jsem se musela začít už krotit. Vojta jen koukal, s čím zase přijdu. Snažíme se totiž jíst zdravě a vyváženě. Dnes si dám ke snídani třeba víc vajíček, ty velké chutě už pominuly. Jsem taky víc v klidu. Co myslíš, Vojto?

Vojta: No…zatím je to v docela dobré míře…

Betty: Ale tak, nebudeme si nic nalhávat, občas je to se mnou těžké…

 

Před pár dny jsme byli na vyšetření a pohlaví miminka jsme si zatím nechali napsat do obálky.

 

Máte už nastudováno vše kolem porodu, nebo vše necháváte plynout?

Betty (otáčí se k Vojtovi): Co sis nastudoval?

Vojta: Já se nechávám vést, lásko.

Betty: Jsme objednaní na předporodní kurz, na ten jsem zvědavá a moc se těším. O porodu vím už spoustu věcí, ségra má dvě děti, stejně jako spousta mých kamarádek. Nedávno jsme si byli podívat v porodnici, kde se nám moc líbilo, ale když jsme na porodním sále probírali fáze porodu, trošku mě přemohl stres.

Vojta: Mně jsi tam říkala, že se těšíš.

Betty: Ale jo, měla jsem jen takové motýlky v břiše a velký respekt.

Chystáte odtajnit pohlaví miminka prostřednictvím nějaké party, nebo tajemství bude odhaleno až v den D?

Vojta: Před pár dny jsme byli na vyšetření a pohlaví miminka jsme si zatím nechali napsat do obálky. Zvažujeme, jak s tím naložíme, ale těch krásných událostí a překvapení kolem rodičovství není nikdy dost, tak proč neudělat nějakou hezkou akci? Kamarád měl nedávno třicetiny, tak to možná spojíme a vymyslíme nějaké kreativní odhalení.

Betty: Přesně tak, bude hezké dozvědět se to s těmi nejbližšími a mít hezkou vzpomínku.

 

Člověk má o výchově určitou představu, jenže pak uvidí toho mrňouse a povolil by mu všechno na světě...

 

Jste zastánci liberální výchovy?

Vojta: Určitě nechceme, aby nám naše dítě skákalo po hlavě. Člověk má o výchově určitou představu, jenže pak uvidí toho mrňouse a povolil by mu všechno na světě. Budeme se tedy maximálně snažit nastavit nějakou zdravou hranici. Nechceme být rodiče, kteří na své děti nemají čas a kupují si jejich pozornost vším možným. Jako táta bych chtěl být spravedlivý, milující, ale zároveň i přísný. Koneckonců, je to poslání nás rodičů.

Betty: V tom se shodujeme. V dnešní době je moderní být jen na jedné straně spektra, tedy být buď hodně liberální a povolit dítěti všechno, nebo být naopak hodně přísný. Chtěli bychom to vybalancovat. Naše dítě chceme brát jako osobnost a nikam ho netlačit, na druhou stranu, jak říká Vojta, nechceme, aby nám skákalo po hlavě. Občas to někde vídáme a není nám to příjemné, jako rodiče bychom v některých případech už dávno zasáhli. My jsme ti, kteří by měli ovládat své emoce, na rozdíl od dětí, které to za začátku ještě neumí. Ale uvidíme, jak to všechno bude, až se miminko narodí, začne růst a zlobit… (směje se)

Ptám se proto, že toto téma hodně rozděluje společnost. Jedni se staví na stranu volného rodičovství, tedy že nechají v maximální svobodě dítě dělat v podstatě cokoliv a fyzický trest je pro ně tabu. Jiní tento pohled na výchovu naopak odsuzují a jsou přesvědčeni, že pohlavek žádnému děcku neuškodí a že přísnosti je třeba.

Vojta: Já vyrostl na zimním stadionu a myslím si, že je dobré nevychovávat děti k příliš velké křehkosti. Protože pak pro ně bude hodně těžké zvládat těžší životní situace. Jasně, že není dobré, aby se po dětech řvalo a nadávalo se jim, zároveň je ale třeba je ve zdravé míře mentálně otužovat.

Cukrářka Iveta Fabešová: Jaký dezert by nikdy nedala do pusy, a co naopak milují její dvě děti Kuba a Natálka?
Témata: Těhotenství, Porod, Láska a vztahy, Rozhovor, Mateřství, Rodina, Miminko, Rodičovství, Instagram, Rodiče, Emoce, Soutěže, Vaření, Plodnost, strava, kuchařka, Vojta, Masterchef, Betty Urbanová, Vojta Urban, kuchař, Hormon, Soutěž, Láska, Betty