[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Na bilingvní výchovu je pohlíženo pozitivně i negativně. Názory se liší, proto i rodiče dítěte vyrůstajícího v dvojjazyčné domácnosti vhodný přístup hodně řeší a konzultují. Obecně však naučit se více než jeden jazyk je přínosem pro jednotlivce, rodiny a celou společnost. Přirozený bilingvismus vznikající ve smíšených partnerstvích, kdy oba rodiče mluví na dítě od narození důsledně svou mateřštinou, nepředstavuje pro dítě zátěž. Nejedná se o žádnou výuku, která by mohla dítě přetěžovat, spíše jde o přirozené paralelní budování dvou jazykových systémů. Ty se zpočátku prolínají, s věkem dítěte a s nárůstem jeho zkušeností se postupně oddělují. Rodiče by se neměli bilingvní výchovy zbytečně bát, měli by se chovat spíše spontánně a nechat jazykovému vývoji dítěte volný průběh. Základní pravidlo bilingvismu, které dnes doporučuje většina odborníků, říká "jeden rodič, jeden jazyk". To znamená, že na dítě by měli matka i otec mluvit jen jedním jazykem, nejlépe svou mateřštinou. Není ani prospěšné čekat až budou dítěti dva nebo tři roky, naopak se doporučuje mluvit na něj oběma jazyky už od narození.
„Dlouho se myslelo, že bilingvismus má tendenci zpomalovat schopnost učit se a že je příčinou různých řečových vad,“ poukazuje na dřívější názor Nathalie Petit, koučka, která svou praxi zakládá na neurokognitivním a behaviorálním přístup, je také autorkou série knih Montessori Doma. „Studie však tuto hypotézu u dětí vyvrátily. Naopak tyto děti mají mnohem lépe vyvinutou pozornost, sebekontrolu a přístup k řešení problémů. Jejich mozek je velmi aktivní,” vysvětluje.
Studiu bilingvismu se na českém poli věnuje i významná česká psycholožka Lenka Šulová, autorka knihy Bilingvismus a interkulturní komunikace určená rodičům a učitelům. Sama autorka upozorňuje na prokazatelné opoždění řečového vývoje u dětí z bilingvních rodin, a to někdy až o dva roky. Toto zpoždění je však většinou jen dočasné. V poslední době se naopak ukazuje, že děti, které se s lehkostí pohybují mezi dvěma jazyky, mohou být někdy naopak intelektově i řečově vyspělejší. Jak uvádí psycholožka Markéta Švamberk Šauerová, pomalejší rozvoj jazykových schopností nemusí být důsledek bilingvní výchovy. Spousta „běžných“ dětí začíná mluvit později, některé jsou málomluvné vlivem temperamentu nebo i nemožností se vyjádřit, protože za ně říkají vše rodiče. Avšak nepříjemné pocity s používáním jazyka může dítěti způsobit sám rodič. Zejména tím, že ho v jazyce opravuje a ono se začne obávat chyb a přestane si v jazyce věřit. Místo gramatiky a dostatečné slovní zásoby by měl rodič podporovat přirozený jazykový kontakt. Nechat dítě, aby si vybralo, který jazyk pro něj bude dominantní. Většinou je to jazyk země, kde žije, neboť má více podnětů se v něm rozvíjet.
Co bilingvismus dítěti přinese do budoucna?
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Už mám předplatné. Přihlásit se