[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
K životu v USA jsem se dostala v podstatě jako slepý k houslím. Manžel dostal možnost přesunout se pracovně z Brna do Hillsboro nedaleko Portlandu v Oregonu. Doma samozřejmě proběhla porada. Taková velká změna by se dotkla nejen mě, ale i našich dvou ratolestí. Ale děti jsou ještě malé, takže u nich žádné námitky nebyly. A já? Kdysi jsem měla sen zkusit život v Americe. Tehdy se zdál nereálný, ale po pár letech se změnil ve skutečnost. Osud někdy umí nečekaně zamíchat kartami.
Žijeme v americkém Oregonu. Je to jeden z nejkrásnějších států USA. Je plný zeleně, hor a oceán máme asi hodinu jízdy autem. Máme to tu rádi.
Nedávno jsme zde oslavili rok pobytu. Během něj jsme si prošli všemi svátky, událostmi a každodenními zvyklostmi, při kterých se naplno projevily kulturní a jiné rozdíly. Nevím, jestli se dá říct, že si nemůžu zvyknout, ale spíše se nedokážu ztotožnit s jídlem v místních školách a školkách. Nechci urazit místní gastronomii, nicméně mi nepřijde zdravá. Řešíme to krabičkami z domu. No a někdy tady hodně prší. Kvůli blízkosti oceánu má podnebí tendenci k dešti. V podstatě zde existují jenom dvě roční období – upršený podzim a slunečné léto. Ale není to tak, že by pršelo nonstop. To by mě z toho asi trefilo. (směje se) Naprší a pak je zase pár dní hezky, je to tak na střídačku. V květnu se nicméně déšť zcela vytratí a začínají mé oblíbené dny plné slunce.
Spousta věcí. Lidi jsou tu v našich končinách milí a vstřícní. Jsou zvyklí na cizince z různých částí světa. Program ve školkách i systém vzdělávání ve školách je skvělý, tedy alespoň v nižších ročnících. Děti jsou zvyklé od začátku pracovat ve skupinkách. Ve školkách děti neseparují na menší a předškoláky, sourozenci mohou být spolu. Všichni, včetně těch nejmenších, se už ve školkách učí abecedu, tvary, počítání. Vše hravou formou a děti se tam opravdu moc těší. Na začátku mě překvapilo, jak jsou tady některé procesy zoptimalizované do takové míry, aby maximálně zjednodušily lidem život. Třeba si zde ani sami nenatankujete, jednoduše se necháte obsloužit člověkem, který to udělá za vás, a ještě vyřeší platbu. Stačí jenom říct svůj požadavek a vystrčit kartu z okénka. A když říkám, že si nemáte možnost sami natankovat, tak to myslím doslova – tankování svépomocí je tu protizákonné, zřejmě to považují za nebezpečnou činnost. Obecně jsou moc opatrní na různé práce na domu, které pro nás znamenají běžnou údržbu a které jsme schopní si udělat sami. Místní je vyhodnocují jako rizikové a volají si na to lidi. Služby jsou tu ale dost drahé, lidská práce se tu opravdu cení. Na začátku mi některé věci přišly až absurdní, ale člověk si zvykne. No, a úplně nejvíc mě zde dostala příroda. Nedávno jsme podnikli road trip po Americe. Národní parky jsou opravdu neskutečné.
Jsme docela aktivní. Máme rádi poznávání a cestování. Milujeme víkendy trávené u oceánu. Nedávno jsme si pro změnu užívali sníh na nedalekém Mount Hood. A když máme náladu na hiking, možností je tady také hodně. Minulé léto jsme si splnili sen a vyrazili na Havaj. Pro naši cestovatelskou duši je to tady ráj.
Nejde to generalizovat. Některé jsou akční, pro své děti by se rozkrájely. Ale jsou i takové, které nechají dítě koukat celý den do tabletu a krmí je šílenostmi. Jednou mi Lili povídala o tom, jak měla její spolužačka na oběd v krabičce jenom donut. Děti tady žijí sladkostmi, dostávají je na každém rohu a při každé příležitosti. Sladkosti samozřejmě k dětem patří, nicméně si myslím, že je fajn to nějak rozumně nastavit. A tady ta míra neexistuje. Nedávno mi doktor na vstupní prohlídce poděkoval za to, že o sebe pečuji, což mi přišlo zvláštní. Pak jsem si uvědomila, jak běžná je tu obezita a s ní spojené nemoci. Když si uvědomím, že stravovací návyky si děti osvojují už v dětství, přijde mi to smutné.
Řekla bych, že každá matka chce pro své dítě jen to nejlepší. To v Americe platí také. Maminky často pořádají svým dětem velké oslavy narozenin, kam zvou všechny děti ze školky. Posílají je na kroužky, snaží se je udržet aktivní a opravdu se jim snaží udělat šťastné dětství. Vychovávají je v souladu s jejich zvyky a kulturou. Třeba Halloween je naprosto boží záležitost. I já jako dospělá jsem si ho neskutečně užila. Všichni ho tady berou poctivě a jen procházet ulicí plnou vyzdobených domů je zážitek. Ale pak jsou tu třeba maminky, které vštěpují svým dcerám, že vzdělání není důležité, stačí se jen dobře vdát. Je to zase případ od případu.
Můj blog jsem založila ještě v Brně, když jsem byla na mateřské dovolené. Jsem matka, která miluje své děti, nicméně má potřebu se realizovat i jinak. Jak vyplývá z názvu blogu, píšu o mateřství, výchově, našich cool zážitcích a vtipných momentech. Děti jsou skvělé v tom, že mají úžasné reakce nebo komentáře, které vás dostanou. Jsou pro můj blog perfektním zdrojem inspirace. A po přesunu do USA jsem ho obohatila o informace ze zdejšího života. Sledujte mě na mém Instagramu @coolmom.blog a dozvíte se víc.
Vydat knihu bylo můj sen. Už u zrodu svého blogu jsem si říkala, že by bylo prima, kdybych někdy napsala knihu. A tak jsem na tom začala postupně pracovat. Moje kniha s názvem CoolMom in da House zachycuje život matky v „syrovém stavu“. Svým čtenářům a čtenářkám naservíruji vše, co život matky nabízí, ne jen pozlátko, které na nás vykukuje ze sociálních sítí. Veškeré pocity a dojmy z mateřství popisuji s humorem sobě vlastním. Kniha obsahuje také všechny podrobnosti našeho velkého stěhování do USA, zážitky, road tripy, a dokonce i napínavé chvíle, u kterých si člověk může říct jediné: To nevymyslíš! Právě se dostává na pulty knihkupectví a dostupná bude i ve formě e-booku. Moc se těším a doufám, že vám vyčaruje úsměv na tváři a hlavně všechny maminky utvrdí, že v tom rozhodně nejsou samy.