Už jste si určitě zvykla na to, že oblékání není proces rychlý, snadný ani nijak zábavný. Z vašeho roztomilého, snadno ovladatelného miminka se stal divoch, plný vzdoru a vlastní vůle. A mezi jeho oblíbené činnosti rozhodně nepatří oblékání se.
Dítě v batolecím věku začíná chápat, že je samo za sebe, ale nestačí mu na to rozumové ani fyzické schopnosti. Potřebuje se prosadit, ukázat, že je tady, a chce rozhodovat. Měli bychom ho vést citlivě a obrnit se trpělivostí, protože to nebude úplně snadné. Ale silou, křikem nebo výhružkami stejně nic nezmůžeme.
Stačí sledovat obvyklé situace: vzpouzející se dítě, které maminka plácne přes zadek. A reakce? Ještě víc vzdoru a křiku, nekonečný pláč. Zbytečně ztracený čas.
Zkuste to nejen po dobrém, ale jako hru. Rukávy jsou tunýlky, kterými prolézají zvířátka, třeba zvědavý slon do nich strká chobot. A slon je hodně chytré, šikovné a roztomilé zvířátko, to dokazuje i plyšák v dětském pokojíčku.
Nechte svému potomkovi prostor, aby si vybíral oblečení. To sice zajímá spíš holčičky, ale i malý muž už může mít vyhraněný názor na to, co mu sluší a co nikoli. Určitě mu nevnucujte svoji volbu nebo se snažte alespoň o kompromis, aby síly byly v rovnováze. Když dítě pozná, že respektujete jeho názor, spíš přistoupí na vaši variantu. Ovšem s vítězným pocitem a to je bod na vaší straně.
Při výběru oblečení dbejte na to, aby:
Dítě posaďte na vyvýšenou podložku, aby mělo přehled po místnosti. To platí zejména pro nejmladší batolátka kolem roku věku. Místo musí být samozřejmě bezpečně zajištěno proti pádu, vaše ještěrka určitě nebude chtít zůstat na jednom místě.
Vedle potomka naskládejte všechny kousky oblečení, které jste společně vytahali z prádelníku. Na nepořádek nesmíte dbát, ten je až na posledním místě.
Ale pozor: Na výběr dejte maximálně ze dvou kusů, jinak se nerozhodné batole bude rozmýšlet půl dne! Klidným hlasem komentujte celý postup oblékání, aby dítě vědělo, co se právě děje, jak na sebe postup oblékání navazuje, a postupně si jednotlivé pohyby fixovalo.
Počítejte s tím, že se naučí dřív svléknout než naopak. Trpělivě znovu a znovu nandavejte odhozenou ponožku, je to přece báječná zábava. To bude smíchu! Nechte potomka, aby si zkoušel co nejdřív ponožku obléknout sám.
Využijte každé příležitosti, kdy má dítě zájem experimentovat a trénovat přitom nenásilně oblékání. Určitě mu uděláte radost, když bude oblékání trvat co nejkratší dobu. Starší děti už budou při spolupráci daleko aktivnější (vytahají půlku prádelníku, punčocháče budou lítat celým pokojem…), využijte toho a zkuste v každé pozitivní chvilce trénovat navlékání punčocháčů, triček či kalhot.
Nezapomenu na situaci, kdy moje tehdy asi dvouletá dcera dostala od babičky zelený manšestrový kabátek. Byl úžasný, s kloboučkem, vytvořený nějakou módní návrhářkou. Ale ouha, úžasný jen v očích nás, dospělých. Přestože dceři nesmírně slušel, nikdy v něm na procházku nevyšla. Oblékací proces skončil vždycky doma v předsíni, po velkém boji a pláči. Proto jsme po marných pokusech raději kabátek předali dál, jiné holčičce.
Už dvouleté batole má vyhraněný názor na to, co si oblékne na procházku nebo na návštěvu k babičce. Někdy to může být i náhoda, „nepadnutí si“ do oka s některým kouskem oblečení a nikdy ho na dítě nedostanete.
Takovým příběhům předejdete, když začnete nakupovat oblečení brzy společně s potomkem a dáte mu prostor pro vlastní volbu. Samozřejmě zásadní části oděvu, každou ponožku nebo spodní kalhotky konzultovat nemusíte.
Tip: Můžete společně s batoletem uklízet prádelník a šatní skříň, vyprávět si o tom, při jaké příležitosti jste to které oblečení koupili, kdy ho mělo na sobě, a společně připravovat kousky šatníku, ze kterých už vyrostlo, jako dárky třeba pro děti, které nemají maminku nebo jsou chudé. Děti jsou velmi citlivé a brzy se naučí rozlišovat pojmy chudý, bohatý, pomoc, udělat radost… Naučit se podělit o vlastní věci a pomoci druhému se tedy dá krásně i prostřednictvím oblečení.
Tak jako učíme naše ratolesti základům hygieny, stejné je to s oblékáním. Dítě potřebuje čas, proto začněte s oblékáním v předstihu. Rezerva 15 minut se bude hodit a dítě může zkoušet, co už zvládne.
Jemná motorika, která je k nácviku oblékání víc než potřebná, se dá neustále rozvíjet. Při hrách či kreslení můžete využít nejrůznější hračky. Provlékání šňůrky, navlékání korálků, skládačky, puzzle... Zkuste třeba společně oblékat panenku (medvěda), kombinovat různé modely a zase je převlékat. A hlavně, připravte si nervy, budete je potřebovat…
Kolem druhého roku věku už vaše batolátko zvládne sundat si samo punčocháče a ponožky, kalhoty, zapnout suchý zip, oblékne si kalhotky nebo nasouká tepláky.
Ve třech letech se dítě kromě trička obvykle oblékne samo. To je kvůli přetahování přes hlavu a koordinaci pohybů rukou nejtěžší. Chce to trpělivost, pochvalu a neustálé pokusy.
Pomoci můžete snadno: Velké knoflíky nebo olivy jsou k zapínání jednodušší než zip, natahovací legíny dítě zvládne rychleji než kalhoty na zip, u holčiček jsou oblíbené sukně s gumou v pase.
Svetříky a trička přes hlavu jsou lepší místo knoflíkových, botky na suchý zip místo tkaniček. To vše vám i vašemu dítku usnadní život. Zvlášť pokud se chystá do školky, kde musí být alespoň částečně samostatné.
Na to ostatně myslete při výběru oblečení. Jemná motorika se postupně zdokonaluje a dojde i na zipy a zavazovací botky. S těmi ostatně můžete trénovat v klidu o víkendech, ale pro ranní hektický odchod z domova bych je opravdu nedoporučovala.