[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Co takhle zavolat na pomoc dulu? Ta za vás sice drobečka na svět nepřivede, ale udělá maximum pro to, aby se vaše proměna v maminku nestala noční můrou, nýbrž zážitkem, na který budete i po letech vzpomínat s láskou. Uvědomuje si, že porod není cosi, co se musí se skřípěním zubů přetrpět, chcete-li mít děťátko, ale chápe ho jako zásadní, kouzelný moment v životě ženy a podle toho k němu také přistupuje. Ochotně vás při něm bude podpírat, masírovat vám záda, držet vás za ruku a chválit, jak pěkně vám to jde. Povzbudí vás, až získáte dojem, že jste Xena, princezna bojovnice, která si hravě poradí s daným úkolem, svým bohorovným klidem vás ukonejší ve chvíli, kdy začnete propadat trudnomyslnosti, neboť vám už docházejí síly.
Jinými slovy, při porodu vás podpoří jak fyzicky, tak psychicky, a to bez ohledu na to, jste-li na něj sama, či vám u hlavy nesměle přešlapuje vykulený partner. „Pro rodičku je podstatné vědomí, že tam má nepřetržitě někoho, kdo ji zná a kdo jí vysvětlí, co se děje. Může jí také navrhnout změnu polohy, nefarmakologické úlevové prostředky, dotýkat se jí,“ vypočítává certifikovaná dula ČAD a zároveň matka dvou dětí Vlasta Jirásková a dodává: „V případě, že si to žena přeje, proberu s ní po porodu, jak to proběhlo, pomůžu s kojením, poradím, jak pečovat o dítě, zkrátka s ní projdu běžné věci, které se řeší v šestinedělí. Důležité je, že má někoho, s kým může otevřeně mluvit.“
Možná máte i vy falešnou představu, že když si s sebou na sál vezmete dulu, získáte v ní mocného ochránce, ochotného se do krve bít za vaše práva a představy o zrození nového života. Chyba lávky! Dula je speciálně školená, ale nikoli zdravotnice. Z tohoto důvodu nesmí zasahovat do rozhodnutí lékařů či porodních asistentek, na jejichž bedrech spočívá odpovědnost za rodičku. „Není ani v jejích silách zaručit, že se u porodu,něco nestane‘ nebo že nebude mít nastávající maminka nějaký zásah. Naopak může slíbit svou přítomnost, podporu atd.,“ vysvětluje Vlasta Jirásková. Také s personálem nemocnice komunikují zásadně rodiče, tedy vy a budoucí tatínek: „Ideální je, když je u porodu i otec, který v situaci, kdy se žena ponoří do porodního procesu, vyjednává se zdravotníky. Pokud tam není, může samozřejmě dula přetlumočit přání matky, nejlépe zaznamenaná v porodním plánu. Ale nijak vehementně je neprosazuje.“
Některé nemocnice mají však přesně opačné zkušenosti, proto duly ze svých prostor buď definitivně vykázaly, nebo nějakým způsobem omezují jejich přítomnost. „Je to špatně. Žena má právo pozvat si k porodu osoby podle svého uvážení, své potřeby. Nemělo by jich být moc, kvůli jeho samotnému průběhu. Ve většině porodnic je dnes standardní, že si rodička s sebou může vzít partnera nebo i jinou blízkou osobu a dulu či samostatnou porodní asistentku zároveň,“ komentuje to Vlasta Jirásková. Předem se tedy poptejte ve vámi vybraném zdravotnickém zařízení, jaký je postoj tamějších lékařů, ať vás pak na poslední chvíli nemile nepřekvapí.
Jste-li v očekávání a víte, že jím chcete projít s touto spřízněnou duší po boku, pak nastal ten nejpříhodnější okamžik ji zkontaktovat: „To je období, kdy mohu nejvíce pomoci. Dohodneme se s klientkou, co si představuje, co nabízím a jak to spolu budeme mít. Doporučím potřebnou literaturu, kurzy, poskytnu informace týkající se životosprávy v těhotenství, povídám si s ní o jejích obavách, ale i o tom, jak může vypadat její porodní plán nebo jaký si přeje porodní plán.“ Dále vás a partnera povzbudí, abyste se nebáli zeptat na to, co vás zajímá, třeba jaké výhody a nevýhody má navrhovaný postup a k čemu může vést. „O všem, co se v porodnici děje, o všech úkonech, které mají být provedeny, máte právo být informováni a rozhodnout se, jestli chcete, aby se opravdu udělaly nebo ne,“ říká Vlasta. „Duly vysvětlují ženám, jak porod funguje, jaké jsou případné intervence, přičemž vycházejí z různých studií. Není to tedy něco, co by si samy vymyslely, ale drží se doporučení Světové zdravotnické organizace, která rozdělila různé zásahy v době porodu do čtyř kategorií: na ty, které jsou jednoznačně užitečné, jednoznačně škodlivé, třetí skupinu tvoří zákroky často se využívající nevhodně a poslední - u těch nebyl dostatek důkazů pro to, aby se daly do nějaké,škatulky‘ zařadit. Tohle je myslím zajímavé, aby rodičky věděly, když sepisují porodní plány.“
Á Propos, porodní plán. Dnes se mu už spíš říká porodní přání. Znáte to, člověk míní, život mění. Stát se může ledacos. Nakrásně si vysníte nerušenou pohodu v přítmí svíček, cachtání v bazénku, bez jakéhokoli lékařského vměšování a zrovna si miminko postaví hlavu. Není ostuda, ačkoli jste byla skálopevně přesvědčena, že přivedete na svět drobečka bez medikamentů, o ně později požádat. Doktoři se vám nebudou smát píchajíce přitom provokativně prstem mezi řádky, kde stojí něco jiného, ale bude-li to v dané chvíli vhodné, jistě vám vyhoví. Stejně si nemůžete zarputile trvat na představě, že porodíte jedině v kleče, za zvuků živé hudby deseti šamanských bubeníků, když takovou možnost vámi vyhlédnutá porodnice vůbec nenabízí.
O „vydupávání si“ kdečeho ani nemluvě. Neberte tedy svá přání jako dogma, přes které nejede vlak. Dejte si spíš záležet na důkladné přípravě: zapátrejte, jaké v nemocnici poskytují služby a co tam můžete asi při porodu čekat, a podle toho vybírejte. Referencí na internetu a informací přímo na stránkách jednotlivých zdravotnických zařízení je dost a dost. Utřídíte si aspoň myšlenky, ujistíte se, co byste nechtěla na vlastní kůži zažít a čemu byste se naopak nebránila. Nakonec třeba zjistíte, že ve skutečnosti žádný plán sestavovat nemusíte, neboť se vaše idea shoduje s běžnými postupy toho kterého zařízení. Anebo obráceně, nemáte-li jinou možnost než vzít zavděk nemocnicí ve vašem nejbližším okolí, pak snadno získáte pocit, že porodní plán je jedinou možností, jak ovlivnit příchod potomka na svět. Hoďte tedy na stránku papíru s vaším jménem stručně, jasně, výstižně vaše požadavky a doufejte ve štěstí. Podle maminek, předávajících si zkušenosti na webových diskusích, velmi záleží na tom, jaká parta zdravotníků zrovna slouží. Někteří na porodní přání nekoukají skrz prsty a snaží se dělat rodičkám pomyšlení, jiní si vás kvůli němu zařadí jako „potížistku“. Ať už vám ale budou chtít lékaři udělat jakýkoli zákrok, vždycky by vám měli vysvětlit, jak ho provedou a proč ho udělat chtějí. A na vás potom je, zda ho odsouhlasíte, nebo odmítnete.
Dula doprovází k jakémukoli porodu (bez medikace i třeba k tomu císařským řezem), a to jak prvorodičky, tak i maminky čekající druhé či další dítě. Kritici nešetří výtkami, jedná se prý o módní výstřelek tahající z nastávajících matek peníze. Z jejich pohledu může práci dul zastat například budoucí otec či porodní asistentka. K tomu zadarmo. Pojďme se tedy na to podívat trochu blíž:
Tatínek:Je mezi vámi pevný vztah, jste sehraný tým, vzájemně se doplňující. Touží vás během „těžké hodinky“ láskyplně držet za ruku, dýchat s vámi, doprovázet vás při chůzi, do sprchy, vezme na svá bedra komunikaci se zdravotním personálem a ochotně naslouchá vašim stížnostem, že další dítě někdy až za sto let. I když budete mít za sebou předporodní kurz, načtete literaturu a poptáte se na zkušenosti svých známých, nikdy dopředu nevíte, co s vámi (a s ním) udělá partnerova přítomnost na sále. Zachová si chladnou hlavu, až vás uvidí zbrocenou potem a vyčerpanou? Nepadne do mdlob, jakmile zahlédne kapku krve? Nepřitáhne k vám doktora za límec, aby vám dal tišící léky, kdybyste trpěla jako zvíře? Abyste nakonec neměla kromě sebe ještě plné ruce práce s nastávajícím tatínkem. Zážitek „být u toho“ není pro každého mužského. Oproti tomu se na duly můžete spolehnout, že vás budou podporovat, ať už se tam semele cokoli. Nejsou citově zainteresované jako váš protějšek, a tak se dívají na věci s potřebným odstupem. Navíc si rodičky často myslí, že coby ženy lépe pochopí jejich pocity…
Porodní asistentka: Bohužel není ve zdravotnictví tolik personálu, aby připadla jedna porodní asistentka na jednu matku. To je možné snad ještě v malých nemocnicích, nikoli v těch velkých typu Apolinář či Motol. Tím pádem se vám nebude na rozdíl od duly věnovat po celou dobu, co máte kontrakce, pokud ji ale zavoláte, přijde a zkontroluje situaci. Z toho vyplývá, že když si s sebou nevezmete někoho, kdo by vám je pomohl překlenout, budete se s nimi muset poprat sama. Přesto se snaží porodní asistentky rodičkám věnovat, vytváří se mezi nimi krátkodobý vztah, který ovšem není tak silný jako třeba mezi nastávající maminkou a budoucím tatínkem nebo mezi ženou a dulou, které se několik měsíců před porodem scházejí a vědí toho o sobě hodně. Konečné rozhodnutí je opět na vás. Jestli budete chtít mít doprovod k porodu, měl by to být každopádně někdo, komu důvěřujete a na koho se můžete spolehnout. O to jde především.
Kdo hledá, najde!
Pokud o dule uvažujete, není nic jednoduššího než zadat tento výraz do internetového vyhledávače. Roztrhl se s nimi pytel a řada z nich má osobní stránky. Stačí je projít a zkontaktovat tu, která vám padne do oka. Domluvte si s ní schůzku a uvidíte, jestli si váš první dojem opravíte nebo potvrdíte. Další možností je kliknout na www.duly.eu, což je web České asociace dul (ČAD) působící u nás od roku 2001. Ta podporuje pozitivní změny v porodnictví a systému péče o matku a dítě, spolupracuje s českými i zahraničními organizacemi s podobným zaměřením, pořádá kurzy pro duly, šíří informace o dulách a přirozeném porodu atd. Mimo jiné zde najdete seznam certifikovaných dul. Obdobné cíle si klade i sdružení České duly o. s., o němž se více dozvíte na www.mojedula.cz