[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Co to je: Onemocnění typické pro dětský věk, téměř každé dítě do tří let onemocní virovým průjmem aspoň jednou.
Projevy: Opakovaně řídká, až vodnatá stolice, provázená často i bolestmi bříška, může být spojena se zvracením a zvýšenou teplotou. Průjmy mohou být způsobeny viry, bakteriemi, bakteriálními toxiny, prvoky, červy nebo houbami. Vyvolat je ovšem může i dietní chyba, špatná kombinace potravin, alergie či toxická reakce na potraviny.
Jak to řešit: Kojené děti by se měly během průjmového onemocnění dále kojit – mateřské mléko totiž obsahuje látky, které ochraňují střevní sliznici a pomáhají jí zbavit se původce průjmu. Větším dětem podávejte tekutiny, později zeleninovou polévku, rýžovou nebo bramborovou kaši.
Podpůrnými léky jsou probiotika, při velké ztrátě tekutin se může použít rehydratační roztok z lékárny.
Kdy k lékaři: Pokud dítě odmítá přijímat tekutiny a hrozí dehydratace, pokud průjem ani po několika dnech neustupuje či jsou výraznější bolesti břicha.
Co to je: Častý doprovodný jev virových i bakteriálních onemocnění trávicího traktu. Děti zvracejí častěji než dospělí i při infekcích dýchacích cest, mohou zvracet i při hysterickém pláči.
Projevy: Důležitý je celkový stav dítěte a přidružené příznaky (spavost, odmítání pití, apatie, bolesti hlavy, ztuhlost šíje, vysoká horečka, bolesti bříška, krev ve zvratcích nebo ve stolici, zástava močení). Samotné zvracení obvykle nebezpečné není.
Jak to řešit: Podávat vodu po lžičkách nebo vychlazený slazený slabší čaj. Pokud dítě přestane zvracet, je možné mu za pár hodin nabídnout suchý rohlík. Kdy k lékaři: Při podezření na dehydrataci (pokud dítě „neudrží“ vypitou vodu), při zneklidňujících příznacích (viz výše).
Co to je: Stav, kdy se dítě nemůže vyprázdnit po dobu delší než 48 hodin a vyprazdňování je obtížné.
Projevy: Nadměrně tvrdá stolice, dítě během vyprazdňování pláče nebo si stěžuje, problémy mohou být akutní nebo chronické. Důvodem je u malých dětí často změna stravy (např. přechod na umělé mléko od kojení nebo počátek zavádění příkrmů). Starší děti trpí zácpou z důvodů psychických (stud, zaneprázdnění hrou, změny v životě a podobně).
Jak to řešit: Pohybem, dostatkem ovoce a zeleniny, které obsahují vlákninu. Ta podporuje peristaltiku střev, pomáhají i zakysané mléčné výrobky. Dítě by mělo přijímat dostatek tekutin a učit se vyprazdňovat pokud možno v pravidelnou denní dobu (např. ráno po snídani).
Kdy k lékaři: U kojenců zácpu konzultujte vždy, u větších dětí navštivte pediatra, pokud nedojde ke zlepšení ani po úpravě stravovacích návyků.
Co to je: Nespecifické bolesti břicha jsou častým důvodem vyšetření.
Projevy: Obvykle u dětí od tří let, většina nakonec nesouvisí s organickým onemocněním, důvody bývají psychického rázu (dítě na sebe upozorňuje, problémy v rodině, nástup do školky atd.).
Jak to řešit: Zamyslet se nad tím, co může stát za psychickými potížemi dítěte, a řešit je.
Kdy k lékaři: Pokud je bolest intenzivní, omezuje v chůzi, bolí v pravém podbřišku (příznak zánětu slepého střeva), když bolest trvá delší dobu.