[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Alergie na bílkovinu kravského mléka se ve více než 90 % případů objeví během prvního roku života. Není to ale hned důvod k panice, lékaři uklidňují, že většinou s růstem vymizí, dítě z ní jednoduše takzvaně vyroste. O co vlastně jde, jak tento problém vzniká a kdy ho začít řešit?
Ptáte se, jak alergie vznikne a z jakých důvodů? U miminek, která jsou krmena umělou mléčnou výživou, je to jasné. Poté, co jejich organismus přijde do kontaktu s mléčnými bílkovinami ve výživě obsaženými, rozvine se alergická reakce. Pokud své miminko plně kojíte, „může“ za vznik potíží vaše strava, tedy potraviny, které běžně konzumujete, jelikož všechny přecházejí do mateřského mléka. Podle lékařů může v některých případech dojít k přecitlivělosti na mléčné bílkoviny i tak, že je novorozenec dočasně krmen náhradním mlékem, dokud se jeho mamince nespustí v dostatečné míře laktace. Na samotné mateřské mléko alergie v podstatě neexistuje, pokud se u plně kojeného miminka vyskytne, vždy jde o „přenos“ alergenu ze stravy maminky. Řešením je v takovém případě jedině to, aby kojící maminka vyřadila ze své stravy veškeré potraviny, které obsahují mléko – jogurty, tvarohy, kefíry i sýry, a to až do doby, kdy dítě odstaví.
Lidé často zaměňují dva různé problémy. Existují totiž dvě odlišná onemocnění – alergie na bílkovinu kravského mléka a intolerance laktózy. Příznaky jsou sice hodně podobné, obě nemoci mají ale odlišné příčiny. V případě alergie jde o okamžitou a nepřiměřenou reakci imunitního systému na konkrétní alergen (v tomto případě tedy na mléčnou bílkovinu), u intolerance laktózy se jedná o trvalou neschopnost organismu trávit mléčný cukr (neboli laktózu). Děti, které trpí laktózovou intolerancí, mají v organismu nedostatek enzymu zvaného laktáza, a nejsou proto schopné zpracovávat a vstřebávat mléčný cukr (přechodným nedostatkem laktázy trpí například nedonošené děti). Ten pak díky střevním bakteriím kvasí, dochází k nadměrné plynatosti a zažívacím problémům, které se projevují velkými bolestmi bříška a kolikami. Na rozdíl od alergie na bílkovinu kravského mléka nedochází ve většině případů ke kožním problémům ani potížím s dechem. Postižen je výhradně trávicí trakt. A pozor, pokud je nedostatek laktázy vrozený, postižený kojenec nesnese ani mateřské mléko. U alergie na mléčnou bílkovinu je zásadní striktní dodržování bezmléčné diety, v případě intolerance laktózy dítě většinou bez problémů snese malé množství mléka, třeba ve formě jogurtu, pudinku nebo tvarohového dezertu. K dostání jsou u nás již běžně také sušená kojenecká mléka se sníženým obsahem laktózy.
Že má vaše děťátko problém s trávením mléka, poznáte většinou poměrně snadno. Nejčastějšími projevy alergie na mléčnou bílkovinu u kojenců a batolat jsou trávicí potíže, kterých si nemůžete nevšimnout – zvracení, časté průjmy, křeče a koliky, objevit se může i krev ve stolici, vyskytnout se mohou také klasické symptomy, které jsou stejné jako u jakékoli jiné alergie – potíže s dýcháním, dušnost, vyrážka, kopřivka nebo otoky úst, sliznic či očních víček, rozvinout se může dokonce i atopický ekzém. Při jakémkoli podezření určitě vyhledejte dětského lékaře, který provede základní vyšetření a odešle vás za odborníky, tedy na alergologii nebo imunologii.
Největší potíže obvykle způsobuje nezpracované mléko, zakysané a kvašené mléčné výrobky i nejmenší děti zpravidla snáší poměrně dobře. A nezapomeňte, že kravské mléko by se podle doporučení lékařů nemělo objevit v jídelníčku vaší ratolesti dříve než mezi druhým a třetím rokem života. Důvodem je vysoký obsah sodíku i bílkovin a zároveň nižší výživová hodnota, než je tomu u speciálně vyrobených „batolecích“ mlék.
„Diagnostika alergie na složky mléka je obtížná. Vyžaduje pečlivé klinické vyšetření a provedení kožních testů doplněných o laboratorní vyšetření krve. Osvědčuje se přechodná eliminační dieta, kdy jsou ze stravy vyšetřovaného pacienta vyloučeny všechny potraviny obsahující mléko nebo složky mléka. To je však velmi obtížné, protože stopy mléčných bílkovin jsou přítomny prakticky ve všech potravinách. Pokud je stanovena diagnóza alergie, jediným řešením je vyloučit z jídelníčku veškeré potraviny obsahující mléko,“ říká přední imunolog a alergolog prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.
Jednou z možností, jak eliminovat riziko vzniku potravinových alergií, je tzv. tolerizační okno. Co tento pojem znamená? Ještě před několika lety lékaři maminkám doporučovali, aby každé dítě výlučně kojily zhruba do deseti měsíců až do jednoho roku. To samozřejmě platí i nadále. Nicméně stará doporučení zakazovala zařazení pevné potravy kojencům a odsouvala ji až na pozdější období. Nyní se ale ukazuje, že to bylo špatně. „Ve střevní slizniční imunitě se v období mezi ukončeným 4. měsícem a do konce 6. měsíce věku otvírá tzv. tolerizační okno. V této době by měla být dětem do jídelníčku zařazena pevná strava, která postupně obsahuje všechny složky – včetně kravského mléka. Tímto způsobem si imunitní systém navykne na tyto potenciálně alergenní složky stravy a bude je v budoucnu tolerovat,“ dodává prof. Krejsek.