[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Život Boženy Němcové byl nekonvenční hned od začátku, její narození je totiž opředeno mnoha otazníky. Oficiálně se uvádí: „Děvče jménem Barbora Panklová se narodilo v roce 1820, rodiče Terezie Novotná a Rakušan Johann Pankl.“
Podívejte se na video o nelehkém životě první české spisovatelky Boženy Němcové.
Protože však v roce 1824, tedy v pouhých čtyřech letech, prokazatelně nastoupila do školy v České Skalici, někteří soudí, že se musela narodit dříve, a to možná dokonce aristokratickým rodičům. Mluvilo se o majitelce ratibořického panství, vévodkyni Kateřině Zaháňské a jejím milenci – rakouském ministru zahraničí Metternichovi. Ale spíše mohli být rodiči kněžnina mladší sestra Dorothea a její milenec, hrabě Clam-Martinic. Panklovi by v tom případě děvče adoptovali za úplatu, což tehdy nebyla nijak výjimečná praxe.
Panklovi s malou Barborou opravdu žili na panství Zaháňských v Ratibořicích, kde otec dělal podkoního a matka pradlenu. V deseti letech pak Barbora nastoupila ke správci panství, na zámeček ve Chvalkovicích, kde si tři roky osvojovala panské způsoby, pilovala němčinu a četla klasickou německou literaturu.
Zlom přichází v jejích sedmnácti letech. Rodiče totiž romanticky založené a po lásce a vzdělání bažící děvče provdávají za Josefa Němce. Ten je o patnáct let starší a z úplně jiného těsta: tvrdý muž, příkrý, vznětlivý. Přesto se manželům Němcovým v krátkém sledu narodí čtyři děti: Hynek, Karel, Dora a Jaromír. Rodina se stále stěhuje, protože Josefa, coby strážníka, pořád překládají: Česká Skalice, Červený Kostelec, Josefov, Litomyšl, Polná.
Jejím prvním milencem je básník Václav Bolemír Nebeský. Její láska k němu je jako oheň, prudká a spalující. Nebeský to však dlouho nevydrží, přece jen jde o poměr s vdanou matkou čtyř dětí. Ale je to právě on, kdo ji ponoukne k psaní.
Pod jeho vedením také v roce 1843 vydává svůj první literární počin – báseň s názvem „Ženám českým“. Právě toto dílo podepisuje poprvé novým křestním jménem – Božena – protože se jí prý nelíbilo tvrdé německé Barbora a hledala české jméno. Navíc tímto vstupuje na českou scénu zcela nový fenomén „spisovatelky-ženy“.
Němcová se obrací právě k ženám, burcuje je, obhajuje jejich sílu a rovnost, což se později stane leitmotivem celého jejího díla.
Problémy začnou po revoluci v roce 1848. Manžel Josef je obviněn z protistátních řečí. Následuje policejní špiclování, další nucené stěhování… Sedm let žijí odděleně, má volnost k dalším vzplanutím lásky.
Rok 1853 přivede Němcovou na dno. Manžela v Uhrách stále popotahují úřady, až mu úplně zastaví plat. Němcová s dětmi je náhle bez peněz. Do toho všeho nejstarší, 15letý syn Hynek umírá na tuberkulózu. Tehdy, v nejhorších chvílích svého dosavadního života, se rozhodne, že napíše svou první velkou prózu. Pojmenuje ji Babička.
I další léta stráví v bídě. Je jí ke čtyřicítce, stále častěji jí není dobře, trpí tuberkulózou a zřejmě i počínající rakovinou ženských orgánů.
V roce 1857 se vrací manžel domů. Je uštvaný úřady, k tomu chudá domácnost s dospívajícími dětmi, hádky se stupňují. Několikrát na Boženu dokonce vztáhne ruku a v listopadu 1859 sepisuje žádost o rozvod, kterou nikdy nepodá. Po roce se Němcová rozhoduje utéct z domova, přestože je těžce nemocná. Přijme nabídku litomyšlského nakladatele Augusty, že připraví vydání svého souborného díla. Není už však schopná pracovat, Augusta jí tedy přestane platit hotel i stravu a hrozí, že spisovatelka skončí na ulici. Nakonec se nad ní smiluje manžel a vezme ji domů.
Dne 20. ledna 1862 ještě dostane výtisk nového vydání Babičky, který přece jen vydal Augusta v Litomyšli. Je zdrcená, nelíbí se jí. Dokáže ho ještě věnovat přítelkyni a podepsat se, ale to je to poslední, čeho je schopná. O pár hodin později umírá.
Pořad Životy slavných uvádí internetová televize Mall.tv.