Maminka.czTěhotenství

Broučínek, kocourek nebo pipinka... A jak se doma oslovujete vy?

„Broučínku, můžeš na momentík?“, stokilový Broučínek vyhopká z kuchyně a zavrká: „Ano, Milinko?“. Jenže Milinka se nejmenuje Miluše, ale Petra a rozverný Broučínek ji si s oblibou kromě Milinky tituluje ještě Máňou z Aše, což byla jakási roztomile vyšinutá Broučínkova teta ze západních Čech. Zkrátka české rodiny, milují zdrobněliny i přezdívky a libují si v komolení jmen.
, Časopis Maminka
11. 6. 2012
Broučínek, kocourek nebo pipinka... A jak se doma oslovujete vy?

Čeština se utápí v moři zdrobnělin, které nás pronásledují na každém kroku; lezou nám do postelí (tuleníčko, mazleníčko), kanceláří (zprávička, mailík), chodí s námi na nákupy (svetříček, dobrůtka), z úst nám vyskakují i v podobě pozdravů (čauky, ahojky). Mateřství nás pak zdrobnělinami zasype jako krupobití, až je z toho mnohým z nás úzko. Z každodenního přemítání o papání, lulání, ňuňání, plínečkách a prdýlkách nás potom navečer vytrhne přicházející partner otázkou: „Jsou tu někde ty mé pipinky?" (vy a dcera). No, nezabili byste ho?

Jmenuje se Zdena, ale říká jí Dášenko

Jmenuje se Zdena, ale Pavel ji už léta oslovuje jako Dášenku. Zdena tím nejprve tiše trpěla, pak hlasitě protestovala, nyní mnozí jejich známí ani netuší, že se nejmenuje stejně, jako legendární teriérka Karla Čapka. Ano, opravdu za to tak trochu může roztomilé štěně z povinné školní četby, a vlastně tak trochu i Zdena sama. Vždy mívala ve zvyku dělat v případě nouze na své okolí „psí oči", a jednou, na jakési rodinné oslavě, někdo Zdeniny jímavé pohledy trefně okomentoval slovy: „Nekoukej furt jak Dášenka! A skoč si pro to sama!“

V rodině pak rčení zlidovělo a Zdeně tuto přezdívku už nikdo neodpáře. I když lze v rodinné konverzaci občas zaslechnout i připomínky na adresu přísné Dagmar či Daginy. Čas od času je laškovně zmíněna i jakási bestie chlupatá.

Ještě jednou mi řekneš kocourku!

Svede-li osud dohromady nadšenou uživatelku zdrobnělin a technicky založeného intelektuála, můžete být svědky tragikomických komunikačních neuvěřitelností. „Vašinko (Václave), kocourku, půjdeš se napapkat?" Kocourek Vašinka s dvěma tituly před jménem odpovídá: „Ano, Milado, nicméně ti stále opakuji, že se jmenuji Václav!" Milada se zastydí a poctivě se, už po milionté, snaží o nápravu. „Promiň kocourečku, půjdeš tedy hamat?“

Kostelníková, udělej mi kafčo!

S panem Kostelníkem je život veselý, někdy až příliš, nebere vážně ani sebe, ani ostatní, natož svou drahou polovičku. Paní Kostelníkovou oslovuje výhradně příjmením a jeho modifikacemi. „Kostelníková, startujeme!“, je obvyklý pokyn k odjezdu kamkoliv. Žádost o nasycení prázdného žaludku probíhá v duchu vět: „Kostelnice, ženo zručná, hoď už něco na stůl!“ Volá-li paní Kostelníkové dcera, pan domácí zásadně a s něhou v hlase shání „tu mojí kostelní bábu“.

Mohlo by vás zajímat
Stockholmský syndrom: Zajímavý paradox lidského chování
LENKA (42 let): Chůva nám zachránila manželství
Mýty o klíšťatech: Nejlepší je zakousnuté klíště vykroutit. Jaké jsou ty další?
Jak si vybrat porodnici? Nevybírejte jen podle webovek, ale jděte na prohlídku

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

 

Předplatné

Aktuální číslo časopisu