Maminka.czJen pro maminku

Buď už konečně tátou, miláčku...

Zuzana Labudová 10.  2.  2010
Buď už konečně tátou, miláčku...
Mladé ženy se už povětšinou neplánovanému početí brání antikoncepcí. Tahle vymoženost má ale i své stinné stránky - zatímco s vámi už třeba mateřské touhy cloumají, váš partner může být úplně v klidu..

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Vždycky jsem chtěla mít dítě, asi jako většina holek. Samozřejmě jsem toužila po dokonalé rodině, takže jsem si nechala předepsat antikoncepci a poctivě ji užívala, dokud jsem si nebyla jistá, že právě můj současný partner je ideálním otcem pro mé dítě. Když jsem ale nadhodila, že bych po dvou letech vztahu a roce a půl společného bydlení mohla prášky vysadit, úplně mě uzemnil,“ vypráví Karolína (32).

„Že prý není ještě připravený, chce si užívat, dítě ho omezí, už to nikdy nebude jako předtím, že už budeme jenom máma a táta, a to on ještě nechce,“ vypočítává Karolína všechny argumenty, kterými ji její přítel zahrnul. „Byla to pro mě ledová sprcha. Bylo mi osmadvacet a dítě už jsem prostě chtěla, malovala jsem si krásnou rodinu a Pavel na to reagoval, že už nebude moct chodit dvakrát týdně na hokej a do sauny.“ Karolína v první chvíli uvažovala, že vztah okamžitě ukončí, nakonec v něm ale setrvávala ještě dva roky.

Nějakou dobu čekala, zda se partner k problému jasně vyjádří, než jí došlo, že její milý zřejmě vůbec žádný „problém“ nezaregistroval. Řekla mu tedy rovnou, že by chtěla mít do třicítky dítě, a přidala ultimátum - když ho nebudu mít s tebou, budu ho mít s někým jiným. Pavel se nějakou dobu vykrucoval, ale čím víc Karolínin nátlak sílil, tím dusnější atmosféra v domácnosti vládla. Nakonec se Karolína odstěhovala.

„Pár týdnů jsem byla úplně zničená, pak mě začal na squashi balit trenér a já zase měla pocit, že život neskončil a že opravdu můžu mít jiného chlapa a s ním třeba i to vytoužené dítě. Jenže jsme se k sobě vůbec nehodili a já jsem nemohla Pavla dostat z hlavy. Naštěstí on mě taky ne, takže mi po čtyřech měsících zavolal a chtěl mě vidět. Chvíli jsem dělala fóry, aby to neměl tak jednoduché, a dneska máme desetiměsíčního kluka,“ směje se Karolína. Nutno podotknout, že stejně šťastným rodičem jako ona je i Pavel.

Muž může až do smrti

Touží vlastně muži po dětech stejně jako ženy? Psycholožka Marta Boučková je přesvědčená, že ano. „V zásadě si myslím, že muži děti také chtějí, jenom k tomu dozrávají trochu později, až kolem 35 či 40 let. Problém je v tom, že zatímco žena má schopnost mateřství biologicky omezenou do určitého věku, muž může mít dítě, vlastně kdy chce. Navíc žena se v určitém věku dostane pod velký tlak okolí - proč ještě nemá dítě, že za pár let už může být pozdě - a to je těžké ustát. To, že by početí mohl být problém, si většina mužů vůbec nepřipustí,“ říká doktorka Boučková.

Otázka, zda pár spolu bude mít dítě či děti, je ve vztahu velmi důležitá. „Pokud si vy neumíte život bez dětí představit a váš partner jasně říká, že děti mít nechce, pak je to jednoznačně důvod k rozchodu. Takhle jasné je to ale málokdy, ve dvaceti letech dvojice to, zda bude mít potomky, většinou neřeší. Jak se vyvíjí člověk, vyvíjí se i vztah a jeho perspektiva. Pokud se s někým seznámí třeba osmadvacetiletá žena, asi nebude hned v prvních měsících vykřikovat, že chce rychle dítě, ale určitě to téma přijde postupem času na přetřes a pak je potřeba, aby partneři o svých představách mluvili.

Ono je to i férové - říct včas, co od vztahu očekávám, nebo co naopak rozhodně nechci,“ vysvětluje psycholožka. Mnoho mužů se ale v takových debatách uchyluje k neurčitým termínům a frázím, které ženy doslova přivádějí k šílenství. Pak často přicházejí na řadu ultimáta jako v případě Karolíny. Doktorka Boučková však před takovým postupem varuje: „S ultimáty bych byla opatrná. Určitě je správné v klidu říct, že chcete mít rodinu, už je vám tolik a nechcete to odkládat a že byste byla ráda, aby se k tomu muž jasně vyjádřil. Na to máte jistě právo. Na druhou stranu pro někoho, kdo vás má rád, je určitě těžké říct vám, že v tomhle vidí budoucnost úplně jinak. A je to od něj velmi férové, pokud to dokáže, takže tak bych to taky brala.“

A co takhle malý podvod?

Některé ženy vezmou celou věc do svých rukou a antikoncepci prostě vysadí, i bez souhlasu partnera. Většina z nich pak tvrdí, že udělaly dobře, protože mužům možná nějakou dobu trvalo, než se se situací vyrovnali, nakonec ji ale přijali a byli vlastně rádi, že někdo rozhodl za ně. Doktorka Boučková to vidí jinak. „Upřímně, pro tento postup absolutně nejsem.
Zaprvé žena pak nese zátěž rozhodnutí za oba a musí počítat i s variantou, že muž bude trvat na interrupci anebo s dítětem zůstane sama. A to mi nepřijde fér ani vůči partnerovi, ani vůči dítěti. A i v případě, že to jakoby dobře dopadne, tedy vznikne rodina, pak začít společný rodinný život malou intrikou mi prostě nepřijde dobré.“ Skutečně to začíná vypadat, že plánované rodičovství znamená pro mnoho lidí problém, protože se prostě v určitém okamžiku musejí rozhodnout, že teď na dítě mají (ať už ekonomicky, fyzicky či psychicky) a opravdu ho chtějí.

„Když je člověk zodpovědný, opravdu to není jednoduché, protože ať se na to díváte, jak chcete, dítě v každém případě představuje jistou zátěž - a to je potřeba si promyslet a srovnat se s tím,“ říká Marta Boučková. „Já bych partnerovi víc věřila, že si k tomu dojde a že si to sám rozhodne. Když s někým žijete, musíte si ho přece vážit pro to, jaký je, a respektovat ho, ne jím manipulovat. Jsem přesvědčená, že muži vědí, že holky prostě děti chtějí a jednou je budou chtít i jejich partnerky od nich. Tak je nechme, aby si k tomu došli sami, jednoduše tím, že své partnerky budou mít rádi, bude jim s nimi dobře, a tak dojdou postupně i k tomu, že s nimi také chtějí mít rodinu,“ uzavírá doktorka Boučková.

Témata: Časopis Maminka, Jen pro maminku, koně, Šťastný rodič, Současný partner, Perspektiva, Mila, Ledová sprcha, Milá