Maminka.cz34. týden těhotenství

Budu maminkou 5 - 33. - 36. týden

Ivana Ašenbrenerová 22.  6.  2010
Budu maminkou  5 - 33. - 36. týden
Těhotenství naší nastávající maminky se chýlí ke konci. Jak prožívá poslední týdny a jak se cítí po fyzické i psychické stránce? To vám řekne Magdalena ve svém těhotenském deníčku…

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Do porodu sice ještě pár týdnů zbývá, ale pokud jste na tom stejně jako naše seriálová Magdalena, pak už jistě přemýšlíte nad tím, jaký ten porod bude, co všechno vás čeká a co byste si měla zabalit do tašky, která vás bude provázet do porodnice.

Je lepší mít ji připravenou předem, protože vás pak může překvapit náhlý porod (i když tzv. překotný porod tak častý nebývá) nebo porod předčasný. Když si zabalíte dřív, budete ušetřena zbytečných nervů a stresů, takže se klidně vrhněte do balení. Nevíte, co přesně s sebou mít? Některé porodnice mají na svých webových stránkách seznam toho nejnutnějšího, a pokud ne, zeptejte se svého lékaře nebo kamarádek, které již rodily. Cítíte se unavená?

Není divu, v poslední fázi těhotenství se tak cítí téměř všechny těhulky. Srdce vám bije rychleji a krev obíhá také rychleji, orgány prostě pracují „za dva“ a naplno. Snažte se tedy odpočívat, a pokud to jde, aspoň jednou denně si vyhraďte chvíli jen pro sebe.

Mohou se objevit i kontrakce (tzv. Braxton-Hicksovy kontrakce), ale jsou bezbolestné a nesignalizují začátek porodu. Od těch „skutečných“ porodních je poznáte, nemusíte se bát. A pokud si přece jen nejste jistá, klidně zajeďte do nemocnice, kde vás prohlédnou, uklidní a pošlou zase domů. Lepší je jet „zbytečně“ než pozdě.

Těhotenský deníček

Magdalena, 29 let, marketingová specialistka, vdaná, manžel Lukáš, těhotná poprvé

Už jen pár týdnů mě dělí od porodu… Musím přiznat, že se těším, i když nevím, co mě čeká.

Cítím se už trochu unaveně, ale to se dalo čekat, protože bříško roste. Sice jsem tolik nepřibrala, ale i tak ho cítím. Těhotenskou poradnu začnu navštěvovat častěji, aby se sledovalo, zda je miminko v pořádku. Můj manžel ještě stále nemá jasno, zda mě bude chtít k porodu doprovodit. Ráda bych, ale vím, že by se muži neměli nutit. Manžel nemá rád nemocniční prostředí a při pohledu na krev či bolest se mu dělá špatně. Tak jsme spolu zašli za mou dulou Monikou, která mu nastínila situaci ohledně průběhu porodu a možných pocitů tatínků.

Vyslechl si to, ale konečné rozhodnutí nechá až na den porodu. Dula mi říkala, že je důležité, aby manžel na mě nepřenášel svůj skrytý strach či stres, protože by se jinak mohl porod dokonce zpomalit či na nějakou dobu zastavit. Pro mě je důležité, že v porodnici bude mou oporou dula. Jsem si jistá, že manžel bude pro naše miminko ten nejlepší táta, ať už u porodu bude, nebo nikoli. Ve 34. týdnu těhotenství jsem nastoupila na regulérní mateřskou dovolenou. Veškerou dokumentaci jsem vyřídila s naší personalistkou a odteď jsem už skutečně na „mateřské“.

Ve 35. týdnu jsem se přihlásila na kurz péče o novorozence, kde nás učí, jak s miminky manipulovat, jak se o ně správně starat a pečovat. Byl to velmi zajímavý a poučný kurz. Doufám, že to brzy využiji v praxi. Od 36. týdne už nechodím na prohlídky ke své gynekoložce, ale do porodnice v Podolí. Blíží se to…

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Časopis Maminka, Nejlepší táta, Skutečný porod, Braxton-Hicksovy

Video