[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„Chodili jsme spolu od prváku na ekonomce. A i po deseti letech nám to skvěle klapalo, projeli jsme společně půl světa s batohem na zádech. Musím říct, že jsem si myslela: přežijeme-li Indii, kde jsme byli tři měsíce, už spolu vydržíme všechno,“ vypráví Katka. Cestování a společné studium bylo pro mladý pár skvělé období. Platili za ideální a nerozlučnou dvojku. „Všichni kolem nás se pořád rozcházeli a scházeli a my ne, jen se nás často lidé ptali na svatbu a děti... Jenže my chtěli cestovat, najít si dobrou práci a vybudovat si zázemí.
Pak až jsme se rozhodli vzít - po necelých deseti letech.“ Svatba byla pohádková na zámku Červená Lhota. Po ní odjeli mladí manželé na líbánky do Thajska a po ní přišly první hádky. „Vůbec nevím, co se mohlo najednou změnit. Myslela jsem si, že už jeden druhého známe dobře a nic nás nezaskočí. Jenže najedenou jsem sledovala, jak se z energií nabitého kluka stává usedlý páprda v saku, pro kterého je nejdůležitější, aby mi to na jeho akcích s kolegy slušelo. Už s ním nebyla sranda, neuměl se odvázat. Sice bylo příjemné, že mi pořád dával peníze navíc, abych se ohákla, ale po čase mi to připadalo až ponižující. Adam se mi postupem času začal vzdalovat.“ popisuje své pocity Katka.
„Po svatbě se chování mého Adama docela dost změnilo i v intimním životě. Začal si na mě docela dovolovat, vyžadoval sexuální praktiky, o kterých věděl, že je nemusím. A pak mi třeba několik dní vyčítal, že mu jeho žena ani neumí udělat dobře. Byla jsem stresovaná a psychicky zdeptaná. Před svatbou se nic takového nikdy nestalo,“ pokračuje. Po necelém roce manželství se tedy Katka s Adamem domluvili na rozchodu. „Bylo to divné, dospěli jsme spolu a najednou jsme si neměli co říct.
Celý ten rozchod byl tak neosobní, rychlý. Jen jsme podepsali papíry, rozdělili si věci. Já odešla z našeho bytu do podnájmu a asi půl roku jsme spolu moc nekomunikovali. Bylo mezi námi divné dusno. Až po delší době jsme se potkali na hudebním festivalu a v pohodě vše probrali. A došli jsme k závěru, že se vlastně všechno pokazilo tou obří a nafouklou svatbou. Sklouzli jsme od dobrodruhů k modelu „pan rada a paní radová“. Už se asi nikdy vdávat nebudu, když žijete na psí knížku, udržuje se taková zvláštní koketerie,“ uzavírá Katka.