[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ivana byla konečně těhotná. S bývalým manželem (s kriminální minulostí), s nímž se rozvedla kvůli (jeho) opakovaným nevěrám, se o těhotenství snažili déle než dva roky i za pomoci několika center asistované reprodukce. Se současným přítelem otěhotněla téměř okamžitě. „On už se těch černých kšeftů zbavil,“ vyprávěla kamarádkám dvaatřicetiletá Ivana (s ukončeným středoškolským vzděláním) a zapálila si ten den už asi dvacátou cigaretu. „No, a ty daňové úniky mu neprokázali,“ hájila svého přítele. Ani za milion (který by se opravdu hodil) by nepřiznala, že se v noci budí a má problém usnout, že jí dělá potíže se v práci soustředit a velmi často do sebe není schopna dostat ani kousek banánu…
Najít správného partnera a pod tlakem biologických hodin otěhotnět, obstát v profesi a neztratit dobré zaměstnání, ekonomická nejistota budoucí rodiny, chybějící zázemí – to je realita mnoha českých žen. K tomu přistupují hormonální vlivy v těhotenství, které si s psychikou pohrávají, stávající onemocnění před graviditou, škodlivé návyky či nedostatečná výživa (ať už v důsledku přemrštěné touhy po štíhlé linii, nebo jen z „nedbalosti“). To všechno má do představy o „šťastném“ těhotenství hodně daleko a velmi blízko ke spouštěcímu faktoru skutečné deprese. Podle světových statistik jí trpí v graviditě 14–23 % žen.
Zhruba u poloviny se klinická deprese objevila už před těhotenstvím, u mnoha se první ataka vyskytne právě v průběhu gravidity. Je prokázáno, že depresivní ženy nebývají schopné vést „zdravý životní styl“, častěji se uchylují k návykovým látkám (tabák, alkohol, samoléčba některými léky), mají horší výživu a trpí nedostatkem spánku. To jsou stavy, které mohou vést ke zvýšenému riziku narušeného vývoje plodu, k porodu novorozence s nízkou porodní hmotností, k předčasnému porodu (se všemi negativními důsledky) a dalšímu ohrožení dítěte. Poškození se nemusí ukázat ihned po narození, ale mohou způsobit zranitelnost centrální nervové soustavy a v průběhu života se projevit jako poruchy osobnosti, návyková onemocnění, zhoršená schopnost soustředění, školní neprospěch, v dospělosti jako psychopatologické chování a mnoho dalších (nejen) psychiatrických diagnóz.
Tak jako se léčí v těhotenství cukrovka, vysoký krevní tlak, onemocnění štítné žlázy, tak stejně je nutné léčit i depresi. Optimální by bylo, kdyby budoucí maminka nebrala žádné léky, ale nežijeme v ideálním světě a deprese jsou jeho součástí. Vždy při výskytu jejích známek je nutné vyhledat odbornou pomoc. Pak záleží na psychiatrovi, jakou metodu léčby zvolí. Může pomoci psychoterapie, někdy je nutné užívat antidepresiva. Jsou mezi nimi taková, o nichž je známo, že nepředstavují pro plod ohrožení. Samotná neléčená deprese je závažnější rizikový faktor.
Deprese je onemocnění, které má podklad ve strukturálních změnách mozku a porušeném metabolismu serotoninu, dopaminu a noradrenalinu – tzv. neurotransmiterů. Antidepresiva nemaskují špatnou náladu, ale léčí vyvolávající příčinu, usnadňují nástup účinku psychoterapie (i v těhotenství).
Každý smutek nebo zloba není nemoc Vztek, rozladění, pokles nálady jsou v těhotenství normálními pocity. Většinou jde o přechodný stav, který do druhého dne „vyšumí“, nebo reakci na určitou situaci. Pokud jsou příčinou rodinné neshody trvalejšího rázu, je gravidita opravdu nejvyšším časem, kdy je řešit, třeba s pomocí odborníků v partnerské/ manželské poradně nebo u odborníků zabývajících se řešením domácího násilí (Bílý kruh bezpečí a podobně).
Deprese je choroba, kterou je vždy nutné léčit. Cítí-li se budoucí maminka „jenom“ smutná, bez elánu a radosti po několik málo dní, ale přesto se na miminko těší, může jí pomoci:
Bylinné čaje raději nikoli.