[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění, které postihuje střevo, ale i jiné orgány u dětí i dospělých. Pro nemoc neexistují žádná preventivní opatření, vyskytuje se u jedinců, kteří k ní mají vrozenou genetickou dispozici.
Lepek (gluten) je bílkovinný komplex ve vrchní části obilovin, v pšenici, žitu a ječmenu, který spouští imunitní reakci, jež je příčinou změn na sliznici tenkého střeva. Nejznámějším projevem těchto změn je potom nedostatečné vstřebávání živin, které, pokud trvá dlouho, způsobuje výraznou poruchu výživy. Příčinou celiakie je abnormální reakce imunitního systému na lepek ve stravě. U plně rozvinuté celiakie, pokud se včas nezahájí léčba, vzniká ve sliznici tenkého střeva autoimunitní zánět.
Zánětlivé změny mohou být různého stupně. Důsledkem jsou pak poruchy funkcí tenkého střeva, zejména schopnost vstřebávání živin. Postiženy ale mohou být i jiné orgány. Projevy tohoto chronického onemocnění se v posledních dvou desetiletích podstatně změnily, celiakie je velmi různorodá ve svých projevech i jejich intenzitě.
V posledních letech lékaři pozorují časový posun v počátečních příznacích onemocnění, které se projevují často později, než tomu bývalo dříve, kdy většina dětí onemocněla již v prvních třech letech života. Tuto skutečnost vysvětlují odborníci prodlouženou dobou kojení a pozdějším zaváděním lepku ve větším množství do jídelníčku malých dětí.
Charakteristickým projevem celiakie jsou déletrvající nebo opakující se střevní potíže jako vodnaté průjmy, objemné, průjmové a zapáchající stolice, zvětšené břicho, nadýmání, zácpa, nechutenství nebo nevysvětlitelné hubnutí. Dalším klinickým projevem mohou být psychické změny, dítě je úzkostné, plačtivé, smutné, ztrácí zájem o okolí.
V případě, že se nemoc projeví později, až ve školním věku, můžete pozorovat bolesti břicha nebo časté nevolnosti, střevní projevy mohou chybět. Děti ale mohou špatně růst, proto bývá pomalý nebo nedostatečný růst u školáků důvodem k podezření na rozvoj této nemoci. Ve stále větší míře se v současné době projevy onemocnění začínají objevovat nikoli u kojenců a batolat, ale až u předškolních nebo školních dětí, a dokonce v pubertálním věku.
Celiakie mívá rovněž celou řadu příznaků, které se netýkají pouze střev. Kromě pomalého růstu, bolestí hlavy, úzkostí nebo svalových bolestí jsou to často nejrůznější formy kožních projevů, z nichž nejznámější je dermatitis herpetiformis Duhring. Jedná se o velmi svědivou vyrážku, která se podobá oparu a objevuje se na končetinách, hýždích, zádech a obličeji. Rodiče, ale i lékaři, ji mohou někdy zaměňovat za atopický ekzém.
U dítěte může docházet rovněž ke ztrátě pigmentace kůže nebo ztrátě vlasů, spousta malých pacientů trpí na bolestivé afty v ústech. Varovným znamením může být také anémie, tedy chudokrevnost, způsobená chronickým nedostatkem železa v organismu. Podle lékařů je proto při každé chudokrevnosti, která nereaguje na běžnou léčbu železem, třeba myslet na možnost celiakie. U dívek může být příznakem onemocnění opožděný nástup první menstruace nebo nepravidelný menstruační cyklus.
S celiakií se často sdružují některá další, především autoimunitní onemocnění a příznaky této choroby mohou být dlouho překryty přidruženým onemocněním. Nejčastěji se s celiakií sdružuje diabetes prvního typu a autoimunitní zánět štítné žlázy. Pokud máte vy nebo pediatr na základě příznaků u potomka podezření na celiakii, je na místě podstoupit kompletní vyšetření. Prvním krokem je obvykle laboratorní vyšetření protilátek v krvi, které jsou pro tuto nemoc diagnosticky velmi přesné.
Jde o stanovení protilátek proti tkáňové transglutamináze (anti-TG). Pozor, pro spolehlivé výsledky je zásadní fakt, že malý pacient přijímá ve stravě lepek. Dnes již existují také rychlotesty z krve, které dokážou stanovit přibližnou hladinu protilátek, výsledky jsou ale pouze orientační a musí být potvrzeny laboratorním rozborem krve. Tyto krevní testy provede pediatr nebo endokrinolog, pokud vyjdou pozitivně, budete s dítětem odesláni k dovyšetření ke gastroenterologovi. Ten ověří předchozí nález a diagnóza by měla být definitivně potvrzena biopsií sliznice tenkého střeva (odběr vzorku tkáně), při které je mikroskopicky vyšetřena sliznice tenkého střeva. Vyšetření se provádí endoskopicky, u malých dětí v celkové anestezii.
Jediným lékem na toto chronické autoimunitní onemocnění je přísná celoživotní bezlepková dieta, tedy naprosté vyloučení surovin, potravin a nápojů, které obsahují lepek, tedy mouky z pšenice (včetně špaldové), žita, ječmene i ovsa a výrobků z nich (pečivo, knedlíky, jíška, obiloviny, cereálie, vločky, kroupy, obilné kaše ad.), dále uzeniny, omáčky a konzervy i mnohé cukrovinky.
Dokud po těchto informacích běžně cíleně nepátráte, možná ani netušíte, kde všude se setkáte s přidaným lepkem, respektive moukou… přidává se například do výrobků z brambor, měkkých salámů, mletého masa, paštik a pomazánek, plněných čokolád nebo karamel, zmrzlin, pudinkových prášků, kečupů, majonéz a dresinků nebo třeba sójových produktů.
Základem jídelníčku celiaka jsou brambory, rýže, kukuřice, pohanka, jáhly, amarant a výrobky z nich (rýžová, kukuřičná i amarantová mouka a připravené pečicí směsi na chléb a jiné pečivo jsou dnes běžně k dostání), dále luštěniny nebo merlík chilský a výrobky z nich.
U kojenců tato dieta zabírá obvykle rychle, již za 2 až 3 týdny, u dospělých až za více než 3 měsíce. Při zavedení bezlepkové stravy se objevuje chuť k jídlu a zvyšuje se apetit, po nějakou dobu ještě může přetrvávat řidší stolice. Při tzv. celiakální krizi se podává ze začátku strava v podobě banánů, škrábaných jablek, sójových piškotů nebo kukuřičného chleba. Zpočátku je třeba vyloučit po konzultaci s lékařem raději i mléko, mléčné výrobky a řepný cukr a zvyšuje se podle potřeby příjem vitaminu B12, K, A, E a D, železa, vápníku, hořčíku a případně i zinku.
Výběr potravin a surovin pro bezlepkovou dietu na trhu je dnes již velmi pestrý, pro snadnější orientaci při nákupu bývají označeny přeškrtnutým klasem. Je ovšem třeba počítat s tím, že bezlepková dieta je finančně náročnější. Dobrou zprávou pro rodiče malých celiaků je, že téměř všechny zdravotní pojišťovny přispívají na bezlepkovou dietu pro děti až několik tisíc ročně.
Ve školce i školní jídelně by takto nemocným dětem měli vyjít vstříc, případně jim můžete vařit doma a vytvořit tzv. krabičkový systém. Seznamujte je však od začátku s tím, co celiakie obnáší. Od určitého věku děti přebírají zodpovědnost samy za sebe. Velmi rychle si uvědomí, že to či ono jíst nemohou, protože jim poté bude špatně. Neměly by však brát celiakii jako handicap. Existuje spousta alergií, které mají podobné příznaky a s nimiž lidé běžně žijí. Více zajímavých informací naleznete například na stránkách celiak.cz nebo klubceliakie.cz.
Sledujte pozorně informace o složení uvedené na obalu potravin. Ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 23/2000 se druhy potravin určených pro zvláštní výživu a způsob jejich použití označují „bez lepku“ nebo „bezlepkové“ a symbolem přeškrtnutého pšeničného klasu. V praxi to znamená, že neobsahují více než 10 mg gliadinu nebo 0,05 g dusíku na 100 g sušiny pocházejících z obilovin obsahujících lepek (pšenice, žito, triticale – hybridní obilnina, která vznikla křížením žita a pšenice, ječmen a oves). Nebo v případě, jsou-li vyrobené ze škrobu pocházejícího z obilovin obsahujících lepek, nesmí použitý škrob obsahovat více než 0,3 g bílkovin na 100 g sušiny výrobku.
K výrobě či ke zkvalitnění výsledného produktu se používá mouka obsahující lepek. Znamená to, že se to, co doma uvaříte, nemusí vždy svým složením podobat průmyslově vyrobené potravině. I přirozeně bezlepkové produkty tak mohou obsahovat stopy lepku. Liší se také receptury jednotlivých výrobců.
Vyhýbejte se i těmto „éčkům“ E 150, E 620, E 621, E 622, E 623, E 624, E 625, E 965, E 1100, E 1400, E 1401, E 1402, E 1404, E 1405, E 1410, E 1412, E 1413, E 1414, E 1420, E 1421, E 1422, E 1440, E 1442, E 1450