[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jak potvrzují psychologové, pedagogové i pediatři, děti začínají být duševně silně v nepohodě, trpí pocity úzkosti, propadají splínům nebo dokonce depresím, jsou demotivované, ve zvýšené míře se u nich projevuje agresivita nebo jiné poruchy chování. Přišly o důležité sociální vazby, chybí jim kontakt s kamarády a spolužáky, nesportují, ztrácí zájem o dění kolem sebe, rezignují na koníčky.
„Začínám pomalu, ale jistě pociťovat profesní beznaděj. Některé děti nebyly ve škole téměř celý rok. Počáteční loňskou jarní fázi nadšení vystřídalo na podzim vystřízlivění, stesk po škole a kamarádech. Teď už jsou apatické, je jim to jedno,“ popisuje své zkušenosti z každodenní praxe brněnská pediatrička Tamara Polášková.
Podle aktuálních dat to vypadá, že jsme zemí, která má školy zavřené zdaleka nejdelší dobu v celé Evropské unii. Na rozdíl od zemí, které byly loni na jaře postiženy koronavirovou pandemií výrazně více a na podzim školy otevřely a nechaly otevřené až do konce roku, v Česku probíhala distanční výuka z domova několik měsíců na jaře a prakticky téměř celý podzim a zimu.
Na rekordně dlouhé uzavření zdejších škol upozornila mimo jiné data organizace Unesco, stejně jako na poměrně ojedinělou skutečnost a výhradně tuzemské specifikum, a to vyčlenění a udělení výjimky pro první a druhé třídy prvního stupně základních škol. Praxe ve většině států byla taková, že otevřely prezenční výuku pro celý první stupeň a s určitým časovým odstupem poté i pro druhý stupeň základních škol.
Dlouhotrvající uzavření zdejších škol je důsledkem nevhodně nastavených pandemických opatření, kdy vláda opakovaně reagovala pozdě a nedostatečně, případně přišlo předčasné rozvolnění – jako například těsně před Vánoci – koronavirus tak řádí čím dál více, místo aby ustupoval.
Otevřít školy teď nevypadá jako dobrý nápad, protože na síle nabírá britská mutace, která je o dost nebezpečnější než původní virus. Navíc přibývá nemocných mezi dětmi. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky se Covid objevil v polovině otevřených školek, stoupá výskyt mezi prvňáky a druháky.
Politici navíc vůbec nejsou jednotní. Premiér Andrej Babiš zpochybňuje, že by se prvního března do škol vrátily poslední ročníky středních škol s poukazem na vývoj epidemie. Tím pádem by se vše odsunulo pro všechny, původně se měl druhý stupeň vrátit v půlce března a zbytek po Velikonocích.
Naproti tomu ministr zdravotnictví Jan Blatný se v pondělí tento týden nechal po jednání vlády slyšet, že březen jako návrat části studentů do škol platí. Pokud včas dorazí testy. Museli by přitom nosit zřejmě respirátory, roušky budou od čtvrtka 25. února povolené pouze pro děti do 15 let.
Obrovským problémem bylo (a v některých případech stále je), že mnoho žáků a studentů se ocitlo naprosto mimo vzdělávací systém. Tento fakt potvrdila Česká školní inspekce s tím, že děti v domácí izolaci, které přišly o další důležité sociální kontakty, enormně ovlivňuje prostředí, ze kterého pocházejí a kvalita rodinného zázemí.
Mnohé z rodin nedisponují finančními prostředky na nákup potřebných technologií, bez kterých se on-line výuka, která je na rozdíl od loňského jara nyní povinná, neobejde. Distanční vzdělávání tak velmi prohlubuje rozdíly mezi žáky.
Což bylo jedním z hlavním důvodů, proč se například rozhodli otevřít střední školy ve Švédsku s přesvědčením, že potenciální obrovské škody napáchané na vzdělání dětí jsou zásadnější hledisko než dopad školní výuky na šíření onemocnění Covid-19.
V Rakousku jsou školáci zpátky v lavicích od pondělí 8. února, vrátili se po dvouměsíční pauze. Podmínkou je testování na koronavirus před vyučováním, přičemž děti používají samoodběrové testovací antigenní sady, které jsou zcela bezbolestné, neinvazivní a tak jednoduché, že si je mohou provádět samy, přímo ve třídě pod dohledem učitele.
První test na vyzkoušení doma, s asistencí rodičů, dostal každý školák do schránky. Rakouské Ministerstvo školství zveřejnilo na youtube instruktážní video s přesným návodem, jak test správně provést. Část odborníků nicméně varuje, že zvolený typ testů není vhodný ke zjišťování případné nákazy u bezpříznakových dětí. Česko se zatím ani definitivně nerozhodlo, jaké testy a jak často případně používat.
V pondělí 22. února se vrátili do škol také žáci základních škol v Německu. Německo je zemí, kde nadále panují tvrdá protiepidemická opatření, přesto je otevření škol prioritou a snaží se tu postupně opět zahajovat školní docházku. Čísla však mají o dost lepší než my.
Celkem v deseti ze 16 spolkových zemích (například Bavorsko či Berlín) se včera otevřely prozatím alespoň základní školy. Již v minulém týdnu usedli do lavic žáci základních škol v Sasku. Od pondělí 8. února se znovu otevřely také základní školy pro žáky prvního stupně a střední školy pro studenty posledních ročníků na Slovensku.
Na druhou stranu, například v Dánsku, kde jsou pandemická čísla řádově lepší než u nás, mají i nadále otevřený jen první stupeň a starší děti zatím do školy nechodí.
A náš celoroční projekt K tabuli půjde české školství znáte?
Koronavirus se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínském městě Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19. Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Onemocnění se přenáší vzduchem kapénkovou infekcí a nejčastěji zasahuje sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je 7 - 14 dní. Mezi příznaky koronaviru patří zvýšená teplota, dušnost, kašel, únava a bolesti svalů.