Maminka.czPorod

Lilia Khousnoutdinová: Synovu placentu jsem pohřbila pod ořech, na dceřině roste lípa

Markéta Novák Matějková 22.  3.  2019
Dula a organizátorka seminářů pro ženy Lilia Khousnoutdinová, která je rovněž partnerkou matematika Karla Janečka, má zkušenost s domácím porodem i porodem v zahraničí. Co podle ní chybí českému porodnictví a proč za zlatou střední cestu považuje porodní domy?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jaký byl váš první porod syna? Nerodila jste v Česku, že? Jaký rozdíl vnímáte mezi porodem u nás a v zahraničí?

Syna jsem rodila v Anglii, protože jsem tam měla k dispozici mnohem více možností včetně porodu doma s porodní asistentkou placenou pojišťovnou, porodního domu nebo centra, klasické péče lékaře v porodnici nebo porodu ve kterémkoli tomto zařízení se soukromou porodní asistentkou. Velký rozdíl vnímám tedy hlavně v možnosti volby.

V Česku dnes bohužel existuje pouze velmi radikální možnost volby mezi porodem v porodnici, který často neumožňuje spoustu pro žen velmi důležitých aspektů a zdaleka ne vždy respektuje jejich porodní plán a svobodnou volbu, a porodem doma, který je sice legální, ale je všemožně komplikován nejasnostmi kolem licencí soukromých porodních asistentek, neexistencí porodních asistentek placených státem a určitým zmatkem v byrokratických úkonech spojených s takovýmto porodem.

Věřím, že pro každou ženu je správné místo porodu někde jinde. To, co je dobré pro jednu, nemusí být správné pro druhou. A právě proto vnímám široké spektrum různorodých, snadno přístupných možností a zároveň nezaujaté a volně dostupné informace pro maminky jako absolutní klíč pro dobrou péči ve všech oblastech souvisejících s naší plodností a zejména s porodem.

Syn přivítal Isabelu těsně po porodu, vylekala ho placenta, říká kněžka Lilia

Druhý porod sice proběhl v ČR, ale rodila jste doma, s partnerem a porodní asistentkou. Médii proběhlo, že dcera se dokonce narodila ve vaku blan. Jak jste druhý porod prožívala?

Druhý porod byl naprosto úžasný a předčil moje očekávání toho, jaký může porod být.  Jakási rozjezdová fáze porodu trvala tři dny, během kterých jsme stihli spoustu zajímavých věcí. A zároveň jsem si mohla užít přítomnost svého partnera a spoustu krásných společných okamžiků.

Aktivní fáze byla až nečekaně krátká a velmi jednoduchá. Připravovala jsem se na delší a náročnější prožitek. Místo toho mohu konstatovat, že pokud tomu vůbec lze říkat bolest, intenzitu jsem prožívala jen při pár posledních kontrakcích. Od té doby věřím na bezbolestný porod.

Pro sebe považuji porod za velký milník toho, kdy jsem zjistila, co všechno je ještě možné. I po tom, co jsem si myslela, že to nejlepší jsem již zažila u porodu Lea.

Jaká byla role partnera u porodu? A role porodní asistentky – podle čeho jste si ji vybrala?

Já jsem porodní asistentku vnímala jako jakousi jistotu a zároveň záruku, že vše bude ošetřeno po praktické stránce. Že bude tím, kdo mi přinese ve správný čas sklenici s vodou, a tím, kdo vypíše veškeré potřebné papíry.

Hlavní pro mě bylo, abych z ní cítila podporující přítomnost, důvěru ve mě a mou schopnost rodit a taky určitou neviditelnost. Moje porodní asistentka byla fenomenální. Já si dokonce vůbec nejsem jista, zda se mnou při porodu vůbec byla. Její přítomnost byla tak subtilní a zároveň v některých okamžicích nesmírně důležitá. Byla prostě perfektní.

Velmi intenzivní roli při obou mých porodech hrál partner a věřím, že pokud jsou tomu oba nakloněni a cítí to jako správné, porodit spolu může být pro muže a ženu absolutním vrcholem intimity a poznání jeden druhého. Jsem nesmírně vděčná za to, že jsem mohla oba porody prožít v náručí otce svého dítěte. Bylo to neuvěřitelné.

Kompetence asistentky a muže se vůbec nemusí křížit a věřím, že ta nejlepší porodní asistentka manžela podpoří, aby byl pro svou ženu tím primárním zdrojem emoční opory. Samozřejmě ne pro všechny muže je to správné místo. Potom je důležité, aby tuto roli mohla sehrát porodní asistentka sama, popřípadě třeba taky dula.

100 mimořádných fotek z porodu! Úžasný rodinný zážitek hodně zblízka

Jak se s placentou pracuje při porodu? Víme, že například v Anglii je to běžná věc, dělají se kapsle i koktejl pro rodičku. Jakou máte osobní zkušenost se zpracováním placenty?

Je to dost let, co jsem si v Anglii udělala kurz a certifikaci u IPEN na zpracování placenty. Věřím, že jsem byla v České republice první, kdo tyto kvalifikace měl. Ale nikdy jsem komerčně tuto službu neposkytovala – nastudovala jsem si to spíš ze zvědavosti. Placentu Isabelky jsem nechala zpracovat u porodní asistentky.

A samozřejmě na to nemám žádný důkaz, avšak můžu říct, že má rekonvalescence, jak po fyzické, tak po emoční stránce, byla neuvěřitelně rychlá. A můžu se domnívat, že to bylo z části i díky tomu, že jsem v tomto případě využila kapslí s placentou. Můj názor je, že uškodit to nemůže a v nejhorším případě prostě nebude účinek žádný. A proto by byla velká škoda to nezkusit.

Doporučíte nějaký rituál pro práci s placentou?

Překrásný rituál s placentou je pro mě zasazení stromu. Lze si samozřejmě nechat stranou kousek placenty, pokud ji chceme nechat zpracovat, nebo použít třeba jen pupečník. To jsem udělala u obou dětí. Pupečník nebo placentu lze pohřbít společně s nějakými dary, bylinkami, předměty nebo slovy, nejlépe na zahradě, kde bude naše rodina pobývat, a zasadit na tom místě například strom s nějakou symbolikou (nabízí se třeba “stromová abeceda” Ogham).

Já jsem pro své děti vybrala pro syna ořech a pro dceru lípu. A mám radost vždy, když vidím, jak se synův ořech rozrůstá a jak ho Leo chodí s hrdostí navštěvovat, že je to jeho strom, a jak z něj má radost.

Partner u porodu: Nejintimnější okamžik, nebo recept na průšvih?

Máte zkušenost s porody u domorodých žen. Liší se nějak jejich porod od toho, jak rodíme my?

Osobně jsem se setkala s domorodými ženami ve vesnici v Bhútánu, povídala jsem si s Masajkami nebo s porodní asistentkou na ostrově u Zanzibaru. Ze svých omezených zkušeností můžu říct, že zpravidla se v domorodých kmenech zachovaly jakési jednoduché návody, jak podpořit fyziologický porod, které se týkají například porodních poloh.

Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by bylo tradiční položit rodící ženu na záda. To je bohužel v českých porodnicích stále nejčastější poloha, u které je však z výzkumů zřejmé, že je pro podporu snadného fyziologického porodu nevhodná.

Neříkám, že veškeré zvyky domorodých kmenů jsou vždy to nejlepší a nejvhodnější, ale myslím si, že se tam často promítá snaha o to, v tradiční absenci možnosti řešit komplikace chirurgickou cestou, těmto komplikacím předejít. A často zde vidíme zajímavé předporodní a poporodní oslavy, obřady a rituály.

Dovedete si představit, že byste porodila v běžné české porodnici?

Určitě si dovedu představit, že kdyby ta situace nastala, dokázala bych porodit téměř kdekoli, avšak česká porodnice pro mě není apriori místo, které bych si k porodu vybrala. Pokud bych potřebovala porodnici, raději bych jela rodit do zahraničí, a v případě zdravého těhotenství bych volila porodní centrum, porodní dům nebo porod doma.

Čím je jiný porod v porodním domě?

Věřím, že porod v porodním domě nabízí zlatou střední cestu, kde můžeme čerpat veškeré výhody porodu v porodnici – zázemí a možnost okamžité lékařské pomoci ve chvíli, kdy je třeba – a zároveň to nejlepší z porodu doma, což je optimální porodní prostředí, intimita, pocit bezpečí, to vše, co matce pomáhá, aby mohla maximálně zvýšit své šance porodit zdravě a bez komplikací.

Věřím, že ideální porod v porodním domě je jako domácí porod s výhodou možnosti kvalifikované lékařské podpory, která je dostupná a přijde pouze v momentě, kdy je třeba.

Témata: Porod, Slavní rodiče, Syn, Maminky - rady, rozhovory a príběhy, pláč, Placenta, Porodní dům, Zanzibar, Lilia Khousnoutdinova, Asistentka, Karel Janeček, Bhútán, Anglie, Porodní asistentka, Spektrum, Khousnoutdinová, Kompetence, Khousnoutdinova, Porodní centrum, Intimita, Česká republika, Plac, Česká porodnice, Porodnice, Lilium Khousnoutdinová