Maminka.czSlavní tatínci

„Český Ken” Robert Paulát exkluzivně o synovi, kterého mu odnosila náhradní matka: Andreas se mnou chodí i na záchod!

Dita Mrázková 11.  11.  2022
Majitel kliniky plastické chirurgie před časem šokoval tím, co je u nás pořád ještě tabu – stal se otcem syna, kterého mu odnosila náhradní matka. Jak zvládá sám péči o malého Andrease, proč nechce ani slyšet o chůvě a jak se oběma už čtvrt roku žije v Dominikánské republice?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Zdravím do ráje. Ptát se, jak se s Andreasem máte, asi moc nemá smysl...

Andreas je akorát po obědě, tak ho uspávám na pláži. No, máme se skvěle. Před čtvrtrokem jsem dostal šanci odcestovat a moc si to užívám. V období covidu jsem se na klinice, kterou vedu, naučil pracovat na home office, nabral jsem dobrý tým lidí, a mohl si tak dovolit odcestovat do Karibiku i s prckem. Sice jsem se toho na začátku bál, protože jsem s ním letěl sám, ale nakonec jsme to dali. Dostal jsem možnost využít apartmán od Simony Krainové a Karla Vágnera, kteří si ho tam pořídili na zimu.

Proč zrovna Dominikánská republika?

Dlouho jsem hledal místo, kde není svět ještě tak zkažený, lidi se tolik nehoní za penězi, a taky místo, kde je celoročně příznivé klima. Simona s Karlem mě ubezpečili, že tu nehrozí žádná kriminalita, všechno je tu dostupné a všichni si plní motto: „No stress.“

VIDEO: ČESKÝ KEN ROBERT PAULÁT DOBÝVÁ HOLLYWOOD. ČÍM CHCE ZAUJMOUT?

Jak si Andreas užil cestu? Přece jen je to přes deset hodin letu...

Andy už má za sebou několik letů. Poprvé jsme letěli na moje vytoužené místo – ostrov Santorini. A pak ještě na Mallorku. Jedenáctihodinový let do Dominikány zvládl perfektně, osm hodin z něj prospal. Přitom to byl denní let! Nemusel jsem použít žádná homeopatika ani uklidňovací metody, nebolela ho ouška, jen při přistávání jsem mu dal příkrm, aby mu v nich nezalehlo. Letadlo bylo navíc prázdné, tak dostal i extra místo, abych si mohl odpočinout. Oproti letu na Mallorku idyla.

Copak se tehdy stalo?

Andy usnul hned po minutě letu, jenže usnul na mně, takže tři hodiny jsem se nemohl ani pohnout. Je to divočina, když se nemůžeš narovnat, jít se vyčurat, prostě nic, jen ho držet v jedné poloze. (směje se)

Jaká pozitiva vedle počasí život  za oceánem přináší pro děti?

Hodně dělá sluníčko, vytváří se tu "déčko", je tu pohoda, hlavně pohodoví lidi, kteří nic nepředstírají. Andreas neměl ještě ani jednou rýmu nebo kašel. Nemusím používat žádné oblečení, to je velký benefit. Nenosí ani plíny, chodí tu nahatý, miluje moře, ve vodě je pořád. V Praze mě stresovalo, jak jsem ho musel navlékávat, a v okamžiku, kdy jsem nejvíc spěchal na schůzku nebo k doktorce, tak se pokakal. Tohle tady odpadá. Malý neměl nikdy ani potničky, opruzeniny, zvyknul si tu skvěle. Z moře ho vždycky jen osprchuji, nepoužívám ani žádné olejíčky.

 

život v karibiku? Andy neměl ještě ani rýmu.

 

Vy dva musíte vzbuzovat asi velký zájem. Modrookých blonďáků bude v Karibiku asi poskrovnu.

(směje se) No to máš pravdu! Andy je tady místní celebritou, není minuta, kdy by ho někdo neoslovil. Přitahuje hodně pozornosti, na všechny se usmívá, lidé mu podávají  ruku, v restauraci za námi chodí, až je to někdy nepříjemné. Nemám moc šancí ho v klidu nakrmit, pořád k nám ke stolu míří nějací hosté. Andreásek se totiž na všechny směje. A tak si radši sedáme někam do rohu, aby se v klidu najedl. Prosím tě, počkej, akorát se mi probudil, tak ho zkusím ještě uspat, budu s ním jezdit...

Tak jestli můžu... Z fotek na Instagramu je patrné, že Andreas je skutečně velký pohodář a smíšek. Ať nenaštveme maminky, které teď momentálně řeší dítě válející se vzteky v blátě, bolavý růst zoubků nebo několikátou virózu – skutečně nemá žádný malý "škraloupek", který jsi musel řešit?

Zoubky mu samozřejmě rostou, a když ho to trápí, tak umí být nevrlý a bez nálady, ale jinak skutečně musím poděkovat Bohu, jak velký pohodář to je. Možná to dělá i ten můj styl výchovy – jedu totiž podle tabulek (směje se). Spát malý chodí v osm, a spí dvanáct hodin až do rána.  

No dobře, tak už nebudeme dál provokovat. Nebál ses coby novopečený otec bez zkušeností šestinedělí? O novorozeně většinou pečují maminky, tatínkové sem tam přebalí a okoupou. Ty jsi musel zastat úplně všechno. Jak se ti to dařilo?

Já ti vůbec nevím, asi nějaká intuice. A všecko jsem si našprtal! (směje se)

 

jedu podle tabulek. do postele chodí malý v 8 a spí do rána.

 

Pokud to není tajemství, jste s biologickou matkou Andrease v kontaktu?

Vůbec to není tajemství. S Andreaskovou maminkou jsme velmi dobří přátelé. Vídáme se jednou za měsíc, jezdíme společně na výlety. Ale jinak je Andy v mé péči. Jsem šťastný, že jsem našel tu pravou mámu pro mé dítě, protože ona je neskutečně pozitivní a pořád dobře naladěná. A protože taková byla i v těhotenství, je takový i Andy. Když se narodil, téměř vůbec neplakal. A já od něj doteď žádný velký pláč neznám.

Snažím se pochopit, jak se cítí žena, která nosila dítě pod srdcem devět měsíců, pak ho porodí – a tím její poslání končí... Jak tento fakt Andyho maminka "dala"?

Má svoje děti, heterosexuálnímu páru už také odnosila dítě. Vím, že to pro někoho může být skandální, ale třeba v Anglii, Americe nebo na Ukrajině je toto všechno právně ošetřeno a hlavně je to legální. U nás bohužel ne. Když jsem s tím vyšel ven, tak mě dost lidí bombardovalo s tím, jak to, že mám dítě, když jsem sám... No protože jsem si ho moc přál, a když si člověk něco moc přeje, tak se to většinou splní. 

 

náhradní matka? u nás skandální, jinde  legální.

 

Co budeš odpovídat, až se tě, případně Andyho, budou zvědavé děti i rodiče ptát, kde máte maminku?

Tak řekneme, že nemáme maminku, ale tetu.

Nakolik ti s péčí o malého pomáhá Andyho babička, když jsi pracovně vytížený?

Řeknu to od konce. Než se malý narodil, uvažoval jsem o tom, že si pořídím chůvu. Moje velmi dobrá kamarádka Vendula Pizingerová mi říkala: „Robe, měj chůvu v záloze, nevíš, jak to bude fungovat, jak to celé uchopíš.“ Tak jsem o tom uvažoval, ale když jsem se vrátil s malým z porodnice, měl jsem jasno. Nebyl jsem prostě schopen Andreáska nikomu dát, a to ani své mamince. Ale na Andym vidím, že mu ten ženský element chybí. Babička se na nás už moc těší, až přiletíme zpátky do Čech, je jí moc smutno.

Máma celebrita - otec neznámý. Které známé herečky se rozhodly vychovávat děti bez partnera?

Jak se u Andrease ten chybějící ženský element projevuje?

Tak, že je na mně Andy strašně závislý. Když jdu na záchod a zavřu se, hned se z druhé místnosti ozývá a začíná plakat, že mě nevidí.

Klasický syndrom separační úzkosti, Roberte, toho se neboj, Andy není jediný.

Ano, vím, no ale u nás je to tak, že jsme spolu i na záchodě (směje se). Nemám pro sebe ani minutu. Naše pediatrička mi říká: „Jak jste si to udělal, tak to máte.“

 

ženský element synovi chybí. Už se těšíme na babičku do čech.

 

Letos vás čekají druhé společné Vánoce. Už Ježíšek ví, co malému naloží?

Minulý rok jsem to přehnal, měli jsme ty klasické americké Vánoce, ale malý z toho samozřejmě nic neměl. Nejsem ale ten typ člověka, který by kupoval jen drahé a značkové věci, to bylo možná v začátcích, ale pak jsem zjistil, že nemá smysl pořizovat tuny oblečení, když tak rychle roste. Velkou část jeho šatníku jsem proto dal na charitu. Aktuálně řeším, že musíme koupit fusak a zimní kombinézu, protože si pořád ještě neuvědomuju, že přiletíme do zimy. Kromě záchodové štětky a ovladače od televize ho baví interaktivní hračky. Andy je hodně „chlapský“, říkám mu, že jednou bude nástupce Vémoly, protože když mu řeknu "udělej malá“, tak je to v jeho podání obrovská rána (směje se). Má rád auta, takže bude pod stromečkem nějaká ta Tatra, dále stavebnice, knížky, prostě klasika.

Jaké máš na Ježíška přání pro změnu ty?

Takové to standardní, o kterém  se říká, že je to klišé. Zdravé, šťastné dítě, aby tu byli rodiče co nejdéle a abych svého syna dobře vychoval.

Témata: Rozhovor, Rodina a vztahy, Slavní tatínci, Životy slavných, Péče o dítě a jeho výchova, Rodičovství, Výchova, Instagram, Syn, tatínek, Otec, Celebrity, Cestování, Sociální sítě, Vánoce, Otec u porodu, Otcové, Klinika, Náhradní matka, Ukrajina, Ježíšek, intuice, nahradní mateřství, Dominikánská republika, Simona Krainová