[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Sůl se v našem jídelníčku objevuje už po tisíciletí, odhaduje se, že se lidský organismus časem adaptoval přibližně na 1g soli denně, což je až 15 x méně, než soli za den zkonzumuje průměrný Čech!
Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně konzumace soli se v současnosti pohybuje okolo 5g soli za den – což je množství přibližně odpovídající pouhé polovině čajové lžičky! Zhruba 4 g soli z doporučovaného množství pak obvykle přijmeme v hotových potravinách a pouze 1g soli z doma připravených jídel. Je však třeba si uvědomit, že tato idealistická doporučení jsou platná pro dospělé strávníky, u dětí jsou hodnoty mnohem menší (razantně klesají s věkem i váhou dítěte).
Důsledky nadměrného solení v dětství se až na některé výjimky samozřejmě neprojevují okamžitě, ale přinesou své neblahé ovoce zpravidla až v dospělosti. (Opačného extrému – nedostatku soli – se v našich podmínkách a stravovacích zvyklostech rozhodně obávat nemusíme.)
Na sklonku minulého roku proběhla českými médii osvětová kampaň zaměřená na nadužívání kuchyňské soli v našich jídelníčcích. V těchto souvislostech mohlo některé z nás velmi překvapit tvrzení profesora Jana Jandy z České pediatrické společnosti, který uvedl, že: „Až 80 % kojenců dostává ve 2. polovině prvního roku života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 % dětí a u starších dětí se to týká prakticky všech.“
Odkud se tolik soli v jídelníčku bere? Odhaduje se, že až z 80% z hotových potravin a pouze 10 % přidáváme při domácí přípravě pokrmů a konečně posledních 10 % představuje sůl, která je přirozeně obsažena v potravinách. U těch nejmenších je tedy nutné hlídat nejen domácí přisolování připravovaných pokrmů, ale hlavně sůl obsaženou v koupených potravinách. V kojeneckém a batolecím věku půjde především o pečivo (rohlíky, chleba), slané tvarohy sýry (tvrdé i tavené), šunku (bohužel i tzv. dětskou) a další uzeniny apod.
Pakliže malé dítě slanější potraviny jednou ochutná, bude je s velkou pravděpodobností ve svém jídelníčku preferovat. Je tedy jen na vás, v jakém věku dětem tento nezdravý požitek zprostředkujeme. V případě, že doma kojenci či batoleti nevaříte, ale kupujete hotová dětská jídla, je vhodné důsledně dbát na jejich výběr a zbytečně nekupovat jídla dosolená.
Možná vás zarazilo, jak by mohla vyšší spotřeba soli přispět k rozvoji dětské obezity. Naprosto jednoduše! Slané jídlo vyvolává žízeň a právě tu děti velmi rády zahánějí sladkými nápoji, kterých je v současnosti na trhu neuvěřitelné množství a mnohé se dokonce tváří jako zdravé! Sladký nápoj opět brzy vyvolá pocit žízně a cukr se jen „hrne“.
Markantní je tento vliv u větších, školou povinných dětí, kdy již skladbu jídelníčku neovlivňujeme absolutně a děti mají možnost si některé potraviny koupit samostatně (např. ve školních automatech), po slaných brambůrkách pak logicky následuje sladká limonáda.