[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Během letních měsíců lidé průjmovým onemocněním podléhají nejvíce. Teplé počasí hraje do karet množení bakterií jak ve vodě, tak v potravinách. Lidé cestují do exotických zemí s nižšími hygienickými standardy, mění svůj zaběhlý režim a stravovací návyky.
„Průjmové onemocnění postihuje drtivou většinu cestovatelů, většinou jej způsobují infekční původci, jako jsou bakterie, viry nebo paraziti. Může se objevit při každé razantnější změně prostředí, kontaktem s novými bakteriemi a s tím související změnou naší mikroflóry. Spouštědlem může být také intoxikace, potravinové alergie či intolerance, ale i zvýšená psychická zátěž – stres z cestování, únava. Takový průjem může skončit bohužel i v nemocnici na kapačkách – a to v případě masivní dehydratace, kdy je třeba doplnit tekutiny a minerály,“ říká MUDr. Peter Mikolášek, lékař kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.
Nejvíce ohrožené dehydratací z průjmu jsou ale děti – ty potřebují denně přijmout tekutiny v objemu 10 – 15 % své váhy, dospělému stačí 4 %. „Měli bychom si uvědomit, že nejedeme trpět, ale užít si volno, místa kam jedeme a všeho, co nás tam bude obklopovat. Co se nákupu a konzumace jídla a pití týče, stačí se řídit pravidly „šesti O“: obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit,“ doplňuje MUDr. Mikolášek. Jednou z možností, jak připravit trávicí trakt na cestu je podle specialistů preventivní podávání probiotik, která osídlí střevo a posílí imunitu.
„Pokud se akutní průjem rozvine, je možné probiotika využít k jeho zmírnění a zkrácení doby trvání. Pomohou také rychlejší obnově střevní mikroflóry,“ uvedl předseda Mladých praktiků MUDr. Norbert Král. Zkrácení doby trvání akutních průjmových onemocnění za pomoci probiotik dokazují i klinické studie. „Probiotických bakterií a přípravků je celá řada, nejvíce studií popisuje pozitivní efekt u bakterií Lactobacillus rhamnosus a Saccharomyces boulardii. Ty obsahují některé dostupné probiotické přípravky,“ uvádí MUDr. Mikolášek.
Každý člověk ovšem snáší cestování jinak, jak známý cestovatel, viceprezident Českého klubu cestovatelů Jiří Kolbaba. „Já mám například skvělé zažívání a zvládám i země s nižším hygienickým standardem. Dávám si pozor na vodu z neprověřených zdrojů, vyhýbám se listové zelenině, u níž nevím, čím byla hnojena a všechno umývám. V cestovní lékárničce sebou vždy nosím z preventivních důvodů probiotika,“ říká cestovatel, který procestoval více než 130 zemí světa a navštívil všechny kontinenty.
Zažívací obtíže člověka nemusí potkat jen v exotických destinacích, často se mohou objevit jako následek stravování ve stáncích rychlého občerstvení a po návštěvě letních festivalů. „Ve vedru se potraviny rychle kazí a tak se hudebnímu fandovi může odleželý párek v rohlíku lehce vymstít. S hygienou to na festivalech také nebývá valné, a je škoda koncert oblíbené kapely poslouchat na záchodovém prkénku,“ dodal MUDr. Norbert Král.
Kromě potřeby vyprázdnění provází infekční průjmová onemocnění někdy horečka, bolesti svalů a kloubů, únava, zvracení, zimnice, bolesti břicha. Akutní průjem trvá jen několik dnů, chronický déle než 14 dnů a vyžaduje nasazení vhodné léčby.
Vyprázdnění více než tří neformovaných stolic za den, změna konzistence a frekvence stolice. Příčinou cestovatelského průjmu bývá infekce (80% bakterie, 15% viry, 5% parazité). Roli hraje také cestovní stres (únava, ponocování, nepravidelný režim), změna ekologických poměrů a nezvyklá strava (projímavý účinek ovoce, nadbytek používaného oleje). Cestovatelé bývají postiženi nejčastěji 3 až 4. den pobytu, druhá vlna přichází kolem 10. dne. Do skupiny cestovních průjmů jsou zahrnuta i onemocnění, která se objeví v prvních 7-10 dnech po návratu domů.
Probiotika fungují jako prevence proti průjmovým onemocněním. Například oblíbený Biopron Forte je běžně k dostání zde.