Maminka.czČasopis Moje psychologie

Chcete být úspěšní? Mějte disciplínu!

, Časopis Moje psychologie
1. 7. 2009
Chcete být úspěšní? Mějte disciplínu!
Je jen pár těch, kteří dokážou být vždy disciplinovaní. Pokud pracujete z domova nebo jste nezaměstnaní, víte, jak lákavé je promarnit celý den a jak obtížné je stanovit si cíle a plnit je. Disciplína je ale důležitá i pro ty, nad nimiž bdí nadřízení. Proč je tak těžké přinutit se pracovat?

Disciplína nemusí být nutně spojena jen s prací, i když v tomto článku bude řeč hlavně o té související s kariérou. Učíte se cizí jazyk? Snažíte se zhubnout? Rozhodli jste se zdravě se stravovat? Renovujete byt? Abyste dosáhli chtěného výsledku, je potřeba stanovit si cíl a začít ho plnit – konverzovat v cizím jazyce, několikrát týdně cvičit, připravovat si zdravá jídla, sehnat řemeslníky nebo čas, abyste část jejich práce mohli sami převzít. „Disciplína je pevně spojená s jasně stanoveným cílem. Pokud nevím, kam se chci dostat, proč bych měl být disciplinovaný? Život je o tom, kam se chci dostat a jaký požitek mi to přinese,“ říká kouč v oblasti osobního rozvoje Aleš Kalina. Pokud právě v tom nemáte jasno, tápete a nevíte, zkuste si představit, že vám zbývá poslední rok života. Řekněte si, jak byste ho chtěli prožít, kam byste chtěli dojít, co byste si přáli dokázat. „Tím si uvědomíte, co je pro vás nejdůležitější a jaké cíle si pro tyto důležité věci musíte stanovit. Abyste při doběhu do cíle nezjistili, že jste žili nadarmo. Teprve z takto stanovených cílů získáte zdravou motivaci, touhu se disciplinovat a do cíle doběhnout. Disciplína bez motivace k cíli je neudržitelná a brzy se rozpadne,“ vysvětluje kouč. Jestli budete, nebo nebudete v životě disciplinovaní, se částečně rozhoduje v dětství (kombinací vrozených předpokladů a výchovy). Podle psychologa Patrika Weisse jsou ale nezanedbatelné i praktické zkušenosti, a tak se sebekázni můžete naučit. „Například disciplinovaný člověk se může časem přizpůsobit prostředí, kde se všichni chovají chaoticky a nedisciplína není postihována, a rovněž chaotický člověk se může stát disciplinovaným přechodem do prostředí, v němž vládne přísný řád vojenského stylu.“ Ať disciplínu chápete v jakékoli souvislosti, pro dosažení cíle je podle obou odborníků nezbytná. „Kdysi někdo řekl, že úspěch je z 10 % talent a z 90 % disciplína. Je jedno, zda po něm toužíte v zaměstnání, nebo jinde, toto pravidlo platí všude,“ říká Aleš Kalina.

Práce z domova

Kdykoli se skloňuje disciplína v souvislosti s pracovními povinnostmi, mluví se nejčastěji o práci z domova, která má sice spoustu výhod, ale nese s sebou jedno velké riziko: bez soustavné kontroly šéfa se k práci nepřinutíte. A pokud přece jen, pak během dne budete mít před sebou neustále spoustu důležitějších úkolů. Několikrát navštívíte ledničku, vyřídíte pár telefonátů a když přijde domů zbytek rodiny, vaší práci zřejmě bude úplně konec. Pak se budete divit, kolik dní už uteklo, a že jste nic nestihli. Buďte si jisti, že dokud si práci doma nezkusíte, nebudete přesně vědět, o čem je řeč. I když v kanceláři můžete platit za dříče, doma vás rozptýlí tisíce věcí, kvůli kterým brzy sklouznete do „nicnedělání“ a vzápětí do nestíhání. O samotě v domácí kanceláři umí podle psychologa Patrika Weisse pracovat jen velmi ukáznění lidé s vysokou sebemotivací. Nicméně i pro ně je důležité stanovit si podle cílů plán, a ten posléze plnit. Vyplatí se plánovat spíš po dnech, maximálně týdnech, nikoli po měsících, protože pak budete mít tendenci odložit veškerou práci až na jeho konec. Denní cíle splníte nejsnadněji a odškrtnuté úkoly vás budou motivovat, abyste k pracovnímu stolu zasedli i následující den.

I psychologové potvrzují, že lidé jsou nastaveni spíš na krátkodobost. Když se stresujeme, nezdravě stravujeme a pijeme alkohol, máme sice v povědomí, že za dvacet třicet let možná dostaneme rakovinu, ale určitě nás to nenabudí ke změně tak, jako když například víme, že pokud do zítřka neodevzdáme prezentaci, dostaneme výpověď. Rychlost odměny a trestu hraje velikou roli. Pokud se doma neobejdete bez kontroly a nejste odpovědni žádnému nadřízenému, řekněte své plány někomu z rodiny a trvejte, ať se o jejich plnění pravidelně informuje. Sami si selhání odpustit umíme, „shodit se“ před druhými už tak jednoduché není. Psychologové doporučují stanovit si také pevnou pracovní dobu. Pracovat od devíti do dvanácti a pak třeba od dvou do šesti bude jednodušší, než přizpůsobovat se tomu, kdy z domova odejde zbytek rodiny a vy budete mít klid. Buďte tvrdí nejen k sobě, ale i ke svému okolí. Pracovat z domova neznamená, že budete každých pět minut odbíhat od počítače k plotně nebo hlídat děti. Na druhou stranu, nechce se po vás, abyste se v pracovně zamykali na dlouhé hodiny a plačícímu potomkovi odmítali otevřít.

Stoprocentní poslušnost?

Ideální hranici mezi stoprocentní disciplínou a občasným porušením nastavených pravidel hledá řada lidí. Netýká se to jen práce z domova, ale i té kancelářské a pochopitelně i výše zmíněných diet a dalších plánů. Mnoho lidí má za to (a například věční „dietáři“ jim dávají za pravdu), že jakmile povolíte jednou, povolíte i podruhé a pak se pravidla a budovaná disciplína s nimi sesypou jako domeček z karet. Co je tedy lepší? V žádném případě nepovolovat a držet se za každou cenu plánu? Nebo zhřešit, dát všem strategiím a plánům jeden den vale a místo ťukání do klávesnice se třeba sejít s přáteli? „Záleží na konkrétním člověku a konkrétní situaci. Jakmile začnete dělat výjimky, může to být začátek konce. Na druhou stranu, nejsme roboti, takže těžko od někoho vyžadovat či očekávat úplně bezchybný režim,“ říká Patrik Weiss. Aleš Kalina se domnívá, že i v tomto případě hodně záleží na motivaci. „Pokud je motivace záporná (,když nezhubnu, zůstanu celý život sám‘), budete zřejmě volit tvrdší cestu k hubnutí, provázenou nepříjemným zapíráním a bolestivými zážitky. Domnívám se, že je lepší osladit si cíl příjemnou motivací (,když zhubnu, budu atraktivnější, budu se lépe cítit‘), a k tomu si stanovit cestu, která mi zpříjemňuje život. Nikdy by na cestě neměly být nepříjemné zkušenosti, mozek pak bude od cesty zrazovat. Mám-li svůj cíl a k němu stanovenou cestu, občasné vypnutí a porušení nevede ihned k odpadnutí.“

Šéfové, naučte se pozitivně motivovat!

Naučit se pozitivně motivovat své podřízené je podle Aleše Kaliny základem každého manažera, který chce řídit tým disciplinovaných lidí. „Podřízení se musí se svou prací ztotožnit. Musí vědět, kam jdou a proč tam jdou, jaké je firemní krédo, jak je nastavena firemní kultura. Je úplně jedno, jakou pozici zastávají. Pokud to vědí, své úkoly budou vykonávat naprosto přirozeně,“ tvrdí Aleš Kalina. Říká se, že příklady táhnou, v případě šéfa to platí dvojnásob. Jestliže bude vědět, čeho chce dosáhnout, a dokáže svou vizi předat i těm, které vede, s disciplínou podřízených by neměl mít problémy. Že je šéfové mají, za to vděčí nejčastěji sami sobě a svému špatnému přístupu k lidem. „Mnozí dnešní šéfové jsou stále děti a uplatňují nesprávné přístupy k motivaci. Hrají víc roli drábů než osobních vzorů a motivátorů. Podřízení dobře vědí, proč chodí do práce. Pokud je jim jasně nastaveno, co se od nich očekává, s dávkou motivace a osobního příkladu, chytají se sami. Vedení lidí není zase tak těžké, jak se zdá, ale díky špatné výchově v mládí se dospělí snaží uplatňovat ty vzorce, které viděli při výchově doma, což byla ve většině rodin katastrofa,“ domnívá se Aleš Kalina.

Naprostou precizní pracovní disciplínou byli kdysi proslulí zaměstnanci podniku Tomáše Bati. I když jim Baťa linkoval život jako v armádě, což je teď naprosto vyloučené, jedno poučení by si z jeho přístupu dnešní manažeři vzít mohli. Tomáš Baťa dokázal u svých zaměstnanců vzbudit nebývalý zájem o práci, nadšení. Říkal, že „nezáleží na tom, kdo jsi, nezáleží na tom, odkud přicházíš, záleží jenom na tom, co chceš dokázat“. Nedělal rozdíly, všem dával stejné šance. Dokonce i jeho syn, nedávno zesnulý Tomáš Baťa mladší, začínal v podniku od píky jako kdokoli jiný. Že by tady ležely základní stavební kameny disciplíny? Nepochybně. A k Baťovi ještě jedna poznámka: Pokud se někomu nastavený režim nelíbil, z podniku odešel. I tady lze podle Aleše Kaliny hledat inspiraci.

Nemáte práci. A nehledáte

Disciplínu je obzvlášť obtížné udržet, pokud ztratíte práci. Cítíte se zranění, nejistí a většinou čekáte, až vám zazvoní telefon s nabídkou dalšího zaměstnání, nebudete se přece nikoho doprošovat! Přežíváte všední dny s očekáváním úžasné budoucnosti, jenže ta se k velkému překvapení… nedostavuje. Nabídky práce nepadají do klína samy, jenže začněte hledat práci, když ranní polehávání je tak příjemné a osobní volnost nemá žádné limity! Po dobu několika měsíců pravděpodobně nepostrádáte ani peníze vzhledem k odstupnému, které dostanete. Čím déle jste bez práce, tím přísnější na sebe budete muset být a i tady platí, že k úspěchu budete potřebovat primárně cíl a následně řád. Že chcete sehnat práci je fakt, formulujte tedy cíl konkrétněji. O jakou pozici máte zájem? Splňujete všechny předpoklady, které firmy požadují, nebo si budete muset doplnit vzdělání kurzem? Že neumíte cizí jazyky? Začněte se je učit. Teď, když jste bez práce, máte nejvíc času. „Svému cíli pak podřiďte i soukromý řád – například pravidelný budíček, dopoledne vyhrazené pro procházení nabídek, odpoledne pro vzdělávání či zvyšování kvalifikace, další časový úsek dne pro práci v domácnosti nebo sport,“ radí psycholog Patrik Weiss.

Odkládání povinností na dobu neurčitou…

Ono se to řekne, udělejte si řád, plňte plán. Možná ho už máte. Seřazený v hlavě, napsaný v sešitě, magnetem připevněný na lednici. Výsledek? Nepomáhá to. Při práci doma dál lenošíte. V práci odevzdáváte úkoly pět minut před termínem, ne-li deset minut po něm. Učení cizích jazyků necháváte na dobu, „až to skutečně bude potřeba“. Hubnout začínáte až ve chvíli, kdy nedopnete knoflík u kalhot, i když zip už se rozjížděl dávno. A zdravě jíte, až když váš žaludek úpí bolestí a lékaři varovně zvedají prst. Čím to, že přes všechnu správně nastavenou motivaci, plány i řády neumíte být disciplinovaní a neplníte veškeré povinnosti včas?

Disciplína zajímá odborníky už dlouho a na toto téma vznikly stovky výzkumů. Kanadský psycholog Piers Steel z Univerzity v Calgary publikoval v časopise Psychological Bulletin studii, podle níž, zjednodušeně řečeno, vzniká veškerá nedisciplinovanost neustálým konfliktem našeho současného a budoucího já. Náš pud nás nutí práci odkládat a užívat si (třeba ráno lenošením v posteli), ovšem naproti němu stojí svědomí nebo tlak okolí, což nás naopak k práci nabádá. „Pokud v sobě člověk nemá disciplínu od dětství nebo jen ve velmi malé míře, prakticky si ji nelze vybudovat bez pomoci osoby s dostatečnou autoritou nebo bez pomoci psychologa,“ říká Patrik Weiss. Kdyby lidé byli stoprocentně disciplinovaní, psychologové míní, že jejich život by byl kvalitnější, jenže také nudnější, a pro okolí by tím pádem byli méně zajímaví. Jestli vás napadlo, že disciplína souvisí s vlastnostmi člověka – perfekcionismem a na straně druhé stojícím rebelstvím, vězte, že v některých výzkumech se s nimi počítalo, a naznačil to i na začátku psycholog Patrik Weiss, ovšem jiné studie takovou spojitost vyvrátily, a tak tato otázka zůstává zatím otevřená.

Teď zbývá vyřešit tu poslední: Řekli jsme, že disciplína je brána k úspěchu. Znamená to, že nedisciplinovanost je životní překážkou, kterou musíte nutně odstranit? Abychom mohli úplně odpovědět, je nutné rozlišovat disciplínu a problémy s disciplínou. Pokud poskládáte svůj život tak, že se vám navzdory chaosu a rebelii daří naplňovat vytčené cíle a životní hodnoty, nelze nic namítat. Jestliže svoji nedisciplinovanost nezvládáte, způsobujete tím problémy sami sobě i svému okolí, a jste si toho vědomi, měli byste víc přemýšlet o motivaci (je opravdu dostatečná?), případně hledat pomoc u odborníků. Možná budete sami překvapeni, co všechno pak dokážete.

Témata: Časopis Moje psychologie, Peníze a kariéra, Polehávání, Byt

Mohlo by vás zajímat
Dítě patří pouze k mámě? Tito slavní tatínci své děti vychovali sami, podívejte se do galerie!
Znáte něco dojemnějšího? Galerie sexy tatínků a jejich roztomilých dětí vás dostane!
Každá máma, která zvládá dítě a domácnost, je hrdinka, říká Ewa Farna
Dojemné, syrové, lidské. Nahlédněte do největší galerie porodních fotek!
Tohle napsal muž o břichu své ženy! Na internetu z toho byl poprask!
Přiznání matek! Nejtrapnější zážitky z porodnice. Tohle jsme nečekaly!
Intimněji už to nejde: Dítě se poprvé podívalo na svět přímo přes plodové obaly!
8 úžasných proměn ženské sexuality: Od děvčátka k víle, matce a bohyni
Čtvrté dítě? Princ William už další nechce, prozradila vévodkyně Kate. Proč?

Horoskopy

Býk V neděli si maličko přispíte, ale tím se nezbrzdíte. Táhne vás to do přírody a prahnete po venkovních…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Aneta, Anetta, Paskal





Aktuální vydání

Aktuální číslo časopisu

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Výhodné předplatné

Objednat předplatné