Maminka.czPéče o dítě a jeho výchova

Chcete zvýšit sebevědomí dítěte? Nešetřete komplimenty ani kritikou!

Simona Procházková 2.  8.  2020
Život se s nikým nemazlí a dokáže být krutý. I malé děti umí být kruté, a proto je tolik důležité vybudovat zavčasu určitou odolnost, zdravou sebedůvěru, která vytvoří jakýsi nárazník mezi vaší ratolestí a okolním světem. Jak vychovávat dítě, aby zvládlo čelit životním karambolům a uspět bez úhony?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Správná míra sebeúcty, tedy věřit sám sobě a svým schopnostem, patří k základním rysům úspěšných lidí a vůdčích osobností. Být si jistý, že něco dokážete, být pyšný na své dovednosti a nezaleknout se rizik a výzev, to jsou nenahraditelné vlastnosti a ti, kteří jimi disponují, mívají úspěšnější profesní kariéru i lepší mezilidské vztahy. Podle psychologů také méně inklinují k duševním poruchám, depresím i agresivnímu a násilnickému chování.

Sebevědomé dítě umí slušně říct: Tohle dělat nechci. Co dál?

Jsem prostě dobrý!

Děti se zdravou sebedůvěrou mají zpravidla více zájmů, jsou všestrannější, projevují zájem o ostatní a není jim cizí empatie. „Jsou optimističtí, pozitivní, nevysmívají se ostatním, nesnižují úspěchy a kladné stránky jiných a zároveň nepochybují o svých vlastních kvalitách. Když čelí výzvám, asertivně hledají řešení a zkouší různé možnosti. Lidově řečeno se drží hesla: „Kde je vůle, je i cesta.“ Oproti tomu děti s nízkou sebeúctou bývají často úzkostné, pesimisticky naladěné, frustrované, nechají se snadno znejistit, vůči sobě jsou přehnaně kritické, raději se příliš do ničeho nepouštějí samy, ale spoléhají na pomoc ostatních, jinými slovy veškerou zodpovědnost se snaží předat dál,“ vysvětluje vývojový psycholog Robert Reasoner. Co můžete udělat pro své děti, aby z nich vyrostli sebevědomí dospělí, kteří si důvěřují, spoléhají na vlastní úsudek a nestrkají hlavu do písku před problémy?

Výchova není jen o příkazech a zákazech! Co je opravdu důležité?
  • Vyvarujte se nemístných vtípků na jejich adresu, dobrou volbou není ani sarkasmus a ironie.
  • Nesrovnávejte je s ostatními, zakažte si věty jako: „To sousedovic Andulka…“ nebo „Proč to všichni zvládnou, jenom ty ne?“
  • Nejlepším motivačním prostředkem je pochvala a uznání, nikoli kritika, nereálné sliby a úplatky nebo citové vydírání.
  • Mluvte, buďte jejich zrcadlem. Dítě potřebuje vědět, co si o něm myslíte, jak ho vidíte, že mu to sluší, co na něm obdivujete i na čem by bylo fajn zapracovat.
  • Nešetřete komplimenty. Neznamená to, že byste měli potomka chválit a vynášet do nebe za sebemenší drobnost, falešná chvála nemá význam. Jistě se ale každý den najde alespoň jedna věc, za kterou si zaslouží uznání.
  • Povzbuzujte děti, aby se nebály pouštět do věcí, které vyžadují určitý čas a nemalé úsilí. Podporujte jejich trpělivost a správně motivujte, aby u činnosti setrvaly a nevzdávaly se, když se řešení poněkud zkomplikuje nebo ztíží.
  • Dbejte na to, ať dítko vždy dokončí úkol, který začalo plnit. V závislosti na konkrétní situaci mu samozřejmě můžete pomoci. Zkuste to chytře a nenápadně, aby mělo nadále dojem, že hlavní kus „práce“ odvedlo samo a úspěšně.
  • Naučte potomka pozitivnímu myšlení, jde to. Znáte přísloví: „Když ti život přihraje do cesty kyselé citrony, vždycky z nich můžeš udělat pikantní marmeládu nebo osvěžující limonádu...“
  • Podporujte v dítěti pocit, že na svět je výhodnější pohlížet spíše jako na cestu plnou zajímavých výzev než řetěz nepříjemných problémů a těžkostí.
  • Buďte příkladem, názorně svým vlastním chováním ukazujte, jak vypadá skromnost, empatie, soucit, pokora a důvěra. Neváhejte nahlas pojmenovat své kladné stránky a pochválit se za konkrétní úspěch, pohlížejte na trable, ať už v práci nebo doma, s nadhledem, zbytečně nedramatizujte každou drobnost.
  • Nechte děti samostatně rozhodovat i za cenu, že se takzvaně spálí a udělají chybu. Pochybují nebo mají strach? Utvrďte je v tom, že když budou opravdu chtít, můžou dokázat doslova cokoli.
  • Kritika může být konstruktivní (oprávněná, která bývá přínosem a slouží k pochopení vlastního omylu, pochybení nebo slabosti) nebo destruktivní, která obvykle nikam nevede. Naučte své ratolesti poznat rozdíl. Vrozenou reakcí na kritiku je obrana nebo útok, ukažte jim proto, jak ji přijímat a proměnit v příležitost k osobnímu růstu.
  • Dávejte najevo lásku. Bez podmínek. Děti potřebují vědět, že jsou milované a bezvýhradně přijímané. Ukazujte, jak moc jsou pro vás důležité, a věnujte jim dostatek času. Hrajte si společně, projevujte zájem o jejich záliby a koníčky.

10 zásad dobrého rodiče:

Témata: Děti, Péče o dítě a jeho výchova, Chování a vztahy, duševní porucha, Kritika, krit, andulka, přísloví, Soucit, Zdravá sebedůvěra, Ratolest, Karambol, Sebeúcta, Těžkost, Úsudek, Sebedůvěra, Kompliment, Sebevědomí, Citové vydírání, Skromnost, Psycholog