[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Největší nebezpečí chlamydií není v nákaze jako takové, ale v tom, že o nich dlouhou dobu nemusíte vůbec vědět, a tím dostanou prostor napáchat v těle obrovské škody. Infekce se zejména u žen nemusí vůbec projevit nějakými vnějšími příznaky, kterým by nositelka věnovala pozornost. Uvádí se, že až osmdesát procent žen chlamydiemi trpělo a nevědělo o tom! Obvykle tak na onemocnění přijdou až náhodně oklikou. Problémy začne mít partner, nebo je trápí jiný intimní problém a při zevrubnějším vyšetření odhalí gynekolog i chlamydie.
Do pohlavního ústrojí se chlamydie dostanou nejčastěji při nechráněném pohlavním styku. U mužů se potom usadí v močové trubice, u žen uvnitř děložního čípku. Tamodtud se bakterie rozšiřují do dalších částí pohlavního ústrojů. Čím více času na to mají, tím horší následky jejich přítomnost v těle má. Chlamydie poškodí sliznici, postupně dojde ke slepení vejcovodů. Důsledkem je třeba riziko mimoděložního těhotenství, zvýšená hrozba potratu a v nejtěžších případech i ztráta plodnosti. To bohužel žena často zjistí až ve chvíli, kdy se marně snaží otěhotnět.Tím, že infekce není život nebezpečná a nemívá příliš viditelné projevy, lidé její rizika podceňují.
V každém případě byste měla zbystřit, pokud si všimnete, že:
Všechny tyto jevy provázejí často jiné nemoci nebo obtíže (např. zánět močových cest, endometrióza ad.). Každopádně jsou vždy důvodem k návštěvě lékaře a hledání příčiny! Pokud se přítomnost chlamydií potvrdí, léčba se většinou provádí pomocí antibiotik nebo chemoterapeutik po dobu zhruba čtrnácti dnů. Důležité je, aby léky užíval i partner/ka nakažené osoby, jinak hrozí, že si infekci budou neustále předávat. Po dobu léčby a ještě aspoň týden po jejím ukončení by se měla dvojice každopádně vyhnout sexuálním radovánkám.
Ačkoli chlamydie jsou něco, na co rozhodně není člověk pyšný, v případě nakažení je třeba odhodit stud stranou a informovat všechny sexuální partnery, kteří mohou být potenciálně nakažení. Pokud si žena není jistá, kde se nakazila (a nemuselo to být ani při pohlavním styku), mají její partneři právo o riziku vědět, a je v jejich zájmu i zájmu jejich nových partnerek nechat se vyšetřit.
Prvok Chlamydia trichomatis nenapadá jen pohlavní ústrojí. Libuje si třeba také v plicích. Tam se dostane nejčastěji kapénkovou infekcí, tedy že vás „poprská“ člověk, který je již infikovaný. Příznaky plicních chlamydií jsou dost podobné chřipce, a v tom je opět hlavní riziko – nakažený nepozná, že trpí chlamydiovou infekcí, léčí se na chřipku či nachlazení a bakterie v těle zatím páchají škody. V případě všech běžných chřipkových příznaků (únava, bolesti kloubů), ale třeba i při dusivém kašli nebo angíně se vyplatí zvažovat i tuto variantu.
Také proti plicním chlamydiím se bojuje antibiotiky, léčba zde však trvá obvykle mnohem déle a je potřeba kombinace více preparátů. Pokud se chlamydie neléčí, mohou proniknout i do mozku, nervových tkaní či svalů. Všude, kam se dostanou, likvidují imunitní systém. Jak již bylo řečeno, samy o sobě smrtelné nejsou. Ale pokud tělu seberou imunitu, učiní ho náchylné k jiným chorobám, mnohem závažnějším. Jedná se třeba o únavový syndrom, Alzheimerovu chorobu nebo roztroušenou sklerózu