Maminka.czDěti

Chodí k vašim dětem zoubková víla? Děti milují fantazii a imaginaci

Chodí k vám a dává dětem dárečky? Nebo k vám domů imaginární bytosti nesmí, neboť je považujete za „oblbování dětí“? S dětskou psycholožkou jsme probírali, kudy by mohla vést správná cesta.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Když mi kamarádka, maminka dnes už třináctileté slečny, kdysi vyprávěla, jak Nelinka dostává za každý vypadlý zub dárek od zoubkové víly, byla jsem div že ne pohoršena. Zvlášť když Andy dodala, že kýženou odměnou je nový „petshopák“, tedy ne zrovna levná hračka. Takové rozmazlování a taková rozmařilost! Ti dnešní rodiče… kroutila jsem hlavou (samozřejmě jen v duchu), protože moje dvojčata byla v té době maličká a zvlášť u syna jsem byla ráda, že se nějaké zoubky už vůbec proklubaly.

Dnes je jim devět a „Zoubkajda“ je u nás na návštěvě každou chvíli. Největší adrenalin je zajistit její návštěvy, když jsme zrovna v zahraničí – jako na potvoru dětem vypadává nejvíc řezáků, nově už i špičáků právě na prázdninách. Propašovat v kufru dobře zabaleného plyšáka (taky u vás momentálně letí „okáčci“?) či gormita, případně ho narychlo opatřovat na benzince u dálnice nebo ve vesnickém obchodě typu „vše v jednom“ si žádá celou ženu, nicméně jako matka dvojčat jsem zvyklá žít v modu „není malých úkolů“.

Co si budeme povídat – moji čtvrťáci už dávno víc než tuší, že jejich dobrá (zoubková) víla je zároveň tak trochu porodila, ale dobře vědí, že chytračení by se jim prudce nevyplatilo. „Zoubková víla chodí k těm dětem, které na ni věří,“ prohlásila jsem onehdá, variujíc tak větu o Ježíškovi, a od té doby hrajeme tu hru.

A baví nás všechny! Je v tom tajemství, je v tom hravost, je v tom nakonec paradoxně i srozumění, ba „spiklenectví“ – všichni víme, že víme, ale moc nás baví. Vysloveně si to užíváme – je to svým způsobem další sdílený rituál…

Správná péče o zuby. Umíte se starat o mléčný chrup dítěte?

Magické období

Ovšem když jsem se o tom nedávno zmínila kamarádce Marušce, rezolutně prohlásila, že ona tedy do výchovy imaginární bytosti nezapojuje, protože to považuje za nehodné inteligence svých potomků. „Přece nebudu děti oblbovat!“ rozohnila se, temperamentní to žena. Zarazila jsem se. Co je tedy „správně“,

začalo mi vrtat hlavou. I s důvěrou jsem se obrátila na dětskou psycholožku Terezu Beníškovou, jinak též dvojnásobnou maminku. Jak to vidí odborníci a co nám rodičům radí…? „V předškolním věku je myšlení dítěte tzv. magické, což znamená, že dítě si myslí, že jeho myšlenky a přání mají sílu měnit realitu. Věří na různé nadpřirozené bytosti a kouzla, jsou součástí jeho života,“ začala Tereza.

Pro dítě jsou imaginární bytosti důležité, protože mu pomáhají zvládat všemožné frustrace a protivenství, které se mu přihodí. „Dítěti připadá přirozené, že změny, které se mu dějí, způsobilo něco magického – třeba že zoubky mu padají proto, aby si je zoubková víla mohla odnést.

Myslím, že i kdyby se v okolí dítěte o žádných nadpřirozených bytostech nikdy nemluvilo, dětská mysl si je stejně vytvoří,“ zamýšlí se a dodává, že důkazem je přítomnost magických a nadpřirozených bytostí u dětí napříč různými kulturami. Jde tedy o naprosto přirozenou věc.

Co to dává nám – rodičům?

Zábavu, dobrodružství, a ano, trochu té oblažující infantility. „Můžeme se tím vrátit do dětských let. Znovu se i v našem životě objeví nadpřirozené bytosti a kouzla, což pro mnohé rodiče může být hezké,“ usmívá se Tereza Beníšková. Zároveň je to i určitá protiváha k naší přetechnizované době.

„Chybějí nám rituály, nevěříme na pověry, mnoho lidí nevěří ve vyšší bytosti, upřednostňuje se racionalita před intuicí, vírou a citem. Soužití se zoubkovou vílou a jinými nadpřirozenými bytostmi může překvapivě do našich životů vrátit rovnováhu, žádoucím způsobem doplňovat to technické a racionální.

Cvičí se fantazie a imaginace. Na chvíli možná uvěříme, že všechno je možné, chce to jen chtít a věřit. Třeba nám kouzla také v něčem pomohou.“ Není to krásné poselství a zase další způsob, jak se můžeme něco naučit pro změnu my od dětí…?

Zdravé dítě? To, které si myje ruce, čistí zuby, hodně spí a rádo jí

„Nechci dělat z dětí hlupáky!“

A co se skeptickými a tvrdě racionálními spolumaminkami? To, že se s kamarádkami na některých aspektech výchovy neshodneme, můžeme vnímat jako lekci tolerance a respektu k tomu, že každý jsme jiný – a to nejmoudřejší, co s tím můžeme dělat, je být otevření a brát to jako příležitost k obohacení.

„Jsem přesvědčena, že rodičovství by mělo vycházet z našich vnitřních postojů, být kongruentní. Proto jestli někomu nevyhovuje používat ve výchově imaginární bytosti, ať tak nečiní,“ doporučuje Tereza Beníšková.

„Zoubková víla a další nadpřirozené postavičky jsou hezké ve chvíli, když z nich mají radost i rodiče, když je hra příjemná pro všechny. Pokud se však bude rodič přemáhat, dítě to vycítí a také se při povídání o zoubkové víle nebude cítit dobře, i když nebude vědět proč.“

Převedeno do praxe – pokud si myslíte, že zoubková víla je jen oblbování dětí, tak ať k vám raději nechodí. „V takových rodinách si rodiče a děti vynahradí magičnost třeba zase jinak, budou sdílet blízkost jiným způsobem. Líbí se mi teorie, že dítě si vybírá rodiče, že si samo zvolí rodinu, do které se narodí.

Tím pádem si vlastně i vybralo postoj rodičů, kteří zoubkovou vílu a další nadpřirozené bytosti odmítají,“ vyvozuje z toho. Proto podle Terezy není potřeba litovat děti, jejichž rodiče tuhle hru hrát nechtějí. „Mně se třeba osobně zoubková víla líbí, ale ctím a respektuji svobodu volby každého,“ konstatuje.

A argument, že jde jen o mrzkou komerční záležitost, podobně jako v případě „dospěláckého“ Valentýna? Tak to vůbec být nemusí: „Zoubkajda“ přece není povinna tahat s sebou arzenál značkových hraček – její dárek může být symbolický, zato vymyšlený opravdu s láskou a pozorností, a třeba i s vtipem.

Umíte dětem správně čistit zuby? Nezapomínejte na mezizubní kartáček

Dáváš to tam ty, mami!

Vtipný ovšem nebývá moment, kdy dítko vyrukuje s poznáním, že „zoubková víla neexistuje, dává to tam maminka – říkaly to děti ve škole/školce“. Jak jsme se s tím poprali u nás doma, jsem popsala v úvodu článku, Tereza Beníšková však doporučuje spíš přiznat pravdu.

„A zkusit to chápat jako potěšující zprávu, že dítě už je velké, že se posunulo na další vývojový stupeň,“ nabízí zdravý, tedy pozitivní náhled.

Ovšem nic není ztraceno a doma rozhodně nemusí navždy zavládnout suše realistická atmosféra. Malého rozumbradu můžete přibrat jako parťáka při hraní hry na zoubkovou vílu pro mladšího sourozence nebo mladší kamarády.

„Poproste ho, aby pravdu o zoubkové víle neprozrazoval a dál se tvářil, že existuje,“ navrhuje dětská psycholožka. „Spoustu větších dětí to moc baví – možná si magično ještě potřebují znovu zažít, a tak samy aktivně vymýšlejí další a další historky o zoubkové víle: kde bydlí, jak dokáže unést odevzdané zoubky, když je přece tak maličká, a co s nimi pak dělá…“

U nás tohle vyloženě baví dcerku, a tak jsem se při nedávném „odupíření“ (vypadnutí dvou špičáků během jediného týdne) dozvěděla, že „Zoubkajda“ měří 10 až 12 cm, má bílé šatičky „jako zdravé zoubky“ a na hůlce vlajku s nakresleným bělostným zoubkem. Taky ji úplně vidíte před očima…?

A jak to máte vy, chodí k vám zoubková víla?

VIDEO: Nejčastější chyby v péči o dětský chrup

Nejčastější chyba při péči o chrup dětí? Rodiče dětem nedočišťují zuby
Zabraňte kazivosti mléčného chrupu
Děti mají krásný úsměv. Pozor, ať ho nezničí kazy!
Témata: Děti, Časopis Betynka, Péče o zuby, Inteligence, Značková hračka, Přirozená věc, Valentýna, Tereza Beníšková, Vnitřní postoj, Nejčastější chyba, Řezák, Rozmar, Ježíšek, Arzenál, Zoubek, Oko dítěte, Moment, Vaš, Fanta, Rodiče, Mléčný chrup, Dvojnásobná maminka, Správná cesta, Symbol, Magické období, Péče o zuby na Heureka.cz