[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Dobře formulovaná pochvala pronesená v pravý čas je sladší a delikátnější než čerstvý zákusek. Pochvala dává chuť do další práce. Pochvala je skvělá motivace. Pochvala je odměna. Upřímná pochvala je i skutečným projevem zájmu o člověka, kterého chválíme. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak své děti vlastně chválíte?
Učte děti nebýt závislé na pochvale. Veďte je k tomu, ať se umí pochválit i samy.
Ať už se nám to líbí, nebo ne, většina z nás bývá do jisté míry závislá na ocenění druhých. „Všichni jsme závislí na ocenění druhých. Je však třeba umět se bez tohoto ocenění po nějakou dobu obejít, nebýt jeho otrokem. Originální umělec, spisovatel nebo filosof, který předběhne dobu, čeká někdy na ocenění velmi dlouho, možná se dočká až po smrti. Ale i obyčejný člověk má být schopen sebevědomé jistoty, radosti, a dokonce nadšení nad tím, jak se mu dílo povedlo.“ tvrdí klinický psycholog a pedagog Pavel Říčan.
Ano, pochvala je skvělá, příjemná a pomáhá nám vyjadřovat lásku a uznání, pomáhá nám odměňovat, ale má i svou temnou tvář – závislost. Kéž bychom jako rodiče měli dostatek moudrosti k tomu, aby si naše děti byly jisté naší bezpodmínečnou láskou, která není závislá na tom, co a jak děti vytvoří, zda vyhrají závod, budou mít jedničky, budou štíhlé a krásné apod.