Jak z dítěte vychovat psychicky i fyzicky odolného jedince, kterému nebude chybět dávka odvahy, empatie ani odhodlání? Jak v dnešní přetechnizované době zaměřené především na výkon ustát nápor technologií u dětí? A jak se z toho všeho nezbláznit?
Odolnost může být fyzická i psychická. Kdo je odolný v obou aspektech, má vyhráno. Ten, kdo má sice svaly za tři, ale hroutí se při sebemenší prohře, to má však stejně těžké jako ten, kdo sice umí mudrovat a horovat o tom, co je správné z duchovního hlediska, ale nedokáže dojet do práce na kole.
VIDEO: PODCAST MAMINKA: SEBEHODNOTA U DĚTÍ
Zdroj: Videohub, CNC
Ve stejnojmenné knize plné esejí, rozhovorů a textů na téma odolnosti od na první pohled nesourodé skupiny osobností, mezi nimiž je například profesor neurobiologie, MMA zápasník, mentální kouč, profesorka psychologie nebo třeba vítěz Rallye Dakar, najdou návod na to, jak být odolný, obě skupiny. Ale své si najdou také rodiče.
Protože právě ti mají ve svých rukou osud svých potomků, které připravují na cestu zvanou život.
Nás zaujaly čtyři pohledy a názory na vztahy v rodině i dětský vývoj.
Co na toto téma v knize zazní?
Prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc., psycholožka:
„Učme dítě, že když dostane facku, má ji ihned vrátit.“
Uznávaná odbornice se zaměřuje na zdravý psychický vývoj dětí a dospívajících v kontextu rodinných vztahů. Čím podle ní my rodiče dětem nejvíc škodíme?
Velké problémy mohou způsobit svým dětem hyperprotektivní rodiče, kteří jsou plní úzkosti. Takoví rodiče mohou chodit budit své dítě pětkrát za noc, aby zkontrolovali, zda dýchá. Do školy ho vozí ještě ve čtvrté třídě, a dokonce znám rodiče, kteří své dítě předávají rovnou učiteli, aby se nemohlo stát terčem šikany. Jenže přístup je potřeba přesně opačný. Dítě bychom měli vychovávat tak, že když ho někdo začne šikanovat a dá mu třeba facku, tak mu má dítě facku okamžitě vrátit. Vzroste tím jeho sebevědomí a sociální prestiž a bude si chodit v klidu po světě, protože bude vědět, že když ho někdo napadne, tak si to s ním vyřídí. A kdyby to na agresora náhodou nestačilo, tak ví, že může kdykoli přijít za tátou nebo kamarádem a požádat ho o pomoc. Dejme dětem víc samostatnosti už v předškolním věku – nechme je, aby došly pro něco do blízkého obchodu, podaly nám něco ze vzdáleného koutu zahrady nebo chvíli hlídaly mladšího sourozence. Ve školním věku za ně nepišme úkoly a příliš je neochraňujme…
MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog:
„Jestli chcete mít hloupé dítě, které trpí úzkostí a depresí, dejte mu k Vánocům chytrý telefon.“
Známý neurolog a internista je jedním z Čechů, kteří šíří dobré jméno Česka po celém světě. Je znám svou antipatií vůči technologiím a jejich vlivu na psychickou odolnost. Kolik hodin koukání do mobilu denně dětem neškodí?
Děti by neměly mít k dispozici chytré telefony kdykoli. Od dvou do pěti let věku to může být hodina denně, ale pouze se supervizí. Tedy rodič má vědět, na co se jeho dítě kouká. Od pěti do patnácti let by to měly být pouze dvě hodiny denně, ale opět se supervizí. Když budu hodně přísný, tak jestli chcete mít hloupé dítě, které trpí úzkostí a depresí, dejte mu k Vánocům chytrý telefon. Digitální technologie je vhodné si osvojit, když je dítěti patnáct let, tedy v době, kdy už má zformovaný mozek. Argument, že malé dítě potřebuje zvládat obrazovku, je z pohledu psychologického a intelektuálního zdraví dítěte naprostý nesmysl. Kdybychom se podívali do mozku člověka, který hojně používá chytrý telefon, viděli bychom, že se v něm nejenom netvoří nové neuronové spoje, ale řada už vytvořených spojů se rozmělňuje. Velmi patrné je to právě u dětí…
Lucie Lamačová, mediátorka a lektorka:
„Prostředí vzájemné podpory vybudujete, když budete povzbuzovat své blízké v rodině, aby vyjadřovali své pocity.“
Spoluzakladatelka kliniky duševního zdraví ET MENTIS se specializuje na řešení konfliktů a zlepšení komunikace nejen ve vztazích a rodinách. Těm doporučuje, aby se ve vztahu neřídily emocemi a naslouchaly.
Obrovsky důležitá je v rodině otevřenost a upřímnost. Povzbuzujte členy rodiny, aby vyjadřovali své pocity a názory bez obav z odsouzení. Otevřená komunikace zahrnuje nejen vyjadřování vlastních myšlenek, ale také aktivní naslouchání. Když rodinní příslušníci naslouchají jeden druhému, vytvářejí tak prostor pro empatii a porozumění. Je důležité, aby měl každý možnost mluvit a být slyšen, což posiluje pocit sounáležitosti.
Marian Jelínek, mentální kouč a hokejový trenér:
„Když dítě hraje špatně, nekupujte mu zmrzlinu!“
Mnoho let koučoval například hokejistu Jaromíra Jágra, spolupracuje i s dalšími vrcholovými sportovci. Jak podle něj vychovat děti, které budou mít pozitivní vztah ke sportu?
V době blahobytu je nutné z něj sem tam, i záměrně, cíleně a s rozumem, vystoupit. Prožít i věci nepříjemné, nepohodlné, umět se uskromnit, rozdělit… neboť tyto prožitky nás formují, vedou k respektu, pokoře a větší empatii, tím i ke zdravějšímu vývoji osobnosti, která je podle mého názoru následně lépe připravena na život. Nenechte si namluvit, že vaše láska závisí na úspěších vašich dětí. Nechte je zažít i prohry. I prohraný zápas může hodně pomoci v další sportovní kariéře. Když dítě prohraje zápas a pláče, nemá smysl ho hned utěšovat, nabízet, že dostane zmrzlinu, a říkat mu, že hrálo dobře. Nehrálo dobře. Proč by mělo dostat odměnu za něco, co se mu nepovedlo? Je lepší nechat ho prožít neúspěch, nechat ho plakat, ale pozorovat ho, aby neprovedlo nějakou hloupost. Porážka není promarněný zápas, je naopak cenná, protože ukáže nedostatky…
Lukáš Tomek
5. června 2025
Kniha Odolnost aneb Jak (pře)žít ve světě plném výzev
20 předních osobností z Česka i zahraničí glosuje své zkušenosti v jedinečném „průvodci života“. Kniha přináší komplexní vhled do tématu psychické, fyzické a sociální odolnosti, představuje různé strategie zvládání stresu, budování zdravých vztahů a zvyšování osobní i profesní výkonnosti.
Vydalo vydavatelství First Class Publishing (399 Kč)