[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jedna z věcí, kterou s mým mužem udělalo zjištění, že budeme mít dítě, bylo neskutečné zněžnění. Vždycky byl tím, na koho se můžete spolehnout, ale uvnitř spíš drsňák. Třeba jeho způsob humoru? No znáte to, oni prostě raději ten černý, morbidní…
Od dvou čárek na těhotenském testu jako bych mohla začít objevovat jeho něžnější „já“. Pravda, u dokumentu o zatoulaném mláděti tučňáčka jsem sice brečela sama, ale… gesta, slovník – to všechno nabralo nějak něžnější rozměry.
Když už jsme u něžnění, ruku v ruce s tím chodívá nárůst romantických gest. Pokud nejste svoji, dostanete zásnubní prsten (a brečíte u toho tentokrát oba), nosí vám drobnosti, má pochopení pro zvláštní chutě, na ulici vás objímá jako váš ochránce i s hrdým pocitem, který trochu koketuje s tím „majetnickým“.
Hladí vaše bříško, vás, častěji se na vás usměje, přivine si vás, nevadí mu, že usínáte kvůli tulení na jeho půlce postele, a když nemáte chuť na sex, jen na nekonečné mazlení, nijak se ho to nedotkne… Kéž by to vydrželo věčně!
Protože je toho málo, co v těhotenství mohou, rádi se tatínkové angažují v zařizování pokojíčku nebo chystání koutku ve vaší ložnici, jenž bude v počátku vyhrazený pro vaše miminko. S pekelným soustředěním a trpělivostí, kterou jste u nich nikdy předtím neviděla, sedávají nad návody k sestavení přebalovacího pultu, postýlky a odmítají pomoc.
V tu chvíli realizují svou roli skutečného muže-samce, toho, který se postará, toho, co se nebojí šroubováku ani kladiva. No, a někteří se rovnou pustí do přestavby bytu, po níž jste tak dlouho toužila. Anebo vás šokují konstatováním, že je čas mít vlastní dům, vlastní hnízdo.
Tak jako tak, v tomto je pochopitelně s láskou podporujte. Je to balzám na jejich mužské sebevědomí, ego… A to budoucí tatínci potřebují víc než kdy jindy.
Že přichází hnízdění jen na nás? Ale kdepak. Zkuste si všímat: Není náhodou váš muž s vámi, těhotnou ženou, častěji doma? Neomezil kamarády? Bary? Víkendové pánské jízdy? Je skoro jisté, že to tak je. Chce tu být pro vás, víc se starat o vaše pohodlí. Klidně si najednou sedne na gauč, i když koukáte na růžovou knihovnu, a masíruje vám nohy.
Nevadí mu donekonečna přemýšlet nad tím, jaké vyberete jméno, snít o tom, jaké to bude, až bude malé na světě, užívá si rodící se rodičovskou roli a s rozechvěním vám říká, že nic víc než vás a vaše očekávané dítě nepotřebuje. Možná, že by už měl jen zasadit nějaký ten strom… A to klidně můžete udělat spolu.
Oni jsou realisté a pragmatici. A když se do toho obujou, najednou leží v knihách o těhotenství víc než vy. A kupují vitaminy, doprovázejí vás na předporodní kurzy, mají na lektorku víc otázek než vy a snaží se, radost pohledět.
Jakkoliv právě tohle příjemné překvapení se má tendenci stávat nepříjemným – to když to váš muž začne přehánět, nepustí vás k řízku, protože je smažený a karcinogenní, nedovolí vám čokoládu, protože ucpává tepny, a koupí vám trekové hole, abyste byla opravdu zdravá maminka a v kondici na porod. Těžko se cítit příjemně, když vám dělá chůvu na každém kroku. To je jasné, takže si nekompromisně hlídejte tu hranici mezi poučeným a poučujícím budoucím tatínkem.
„A budeš přebalovat?“ zeptáte se se slzou v oku, protože vás dojímá už samotná představa. A on slíbí, že ano. Že to aspoň zkusí. Slíbí i procházky s kočárkem, abyste si mohla odpočinout, že nebude potřebovat teplé večeře a bude chodit nakupovat, že bude číst pohádky, koupat… Je to prostě boží chlap.
Snad jen… dohlédněte, aby na své sliby postupně nezačal zapomínat, jak se to pak v běžné každodennosti pracujícího tatínka stává. A hlavně si to spolu všechno v rámci možností užívejte.
Zatímco pro vás je samozřejmostí chodit po obchodech, vybírat dupačky, porovnávat bezpečnostní testy autosedaček, trápit se správnou barvou kočárku… U vašeho muže se na tuto zálibu může objevovat alergie. Nejenže ho to nebaví, ale je mu i jedno, jestli vám bude korba kočárku ladit s bundou.
Hlavně ho děsí, že ty nákupy už nikdy neskončí, dopadne na něj tíha finanční náročnosti rodičovství a často se ještě spojí s obavou, jestli jako živitel rodiny obstojí nejen teď, ale i do budoucna.
Zkuste své nakupovací vášně krotit tak, aby mu to zbytečně neubližovalo. A pochopitelně, peníze jsou jedna z věcí, které je dobré otevřeně probrat. Brát si půjčky na luxusní kočárek by bylo vážně „mimo“.
Když je vám zle tak, že sotva lezete, když vás najednou bolí prsa, otékají vám nohy, když nepoznáváte své tělo… jsou muži, kteří za to všechno cítí vinu. To oni vám „udělali dítě“ a trápí je, že vám nemohou ulevit.
Rozhodí je, jakým množstvím změn si musíte projít, kolik vyšetření absolvovat, zatímco oni se tak nějak „vezou vedle“. A rozhodit je to může tak, že vám najednou polezou na nervy. Místo toho, aby vám byli oporou, si pořád sypou popel na hlavu. To přece nepotřebujete. Tak jim to řekněte!
Ano, i když muži často o těhulkách mluví jako o nejvíc sexy ženách, sotva takovou těhotnou krásku mají doma, může se stát, že tak úplně „nemohou“. Je tu z části strach, aby vám neublížili, aby „nešťouchli“ do malého v bříšku, aby nevyvolali předčasný porod…
Oni ti chlapi v tomhle totiž mnohdy nevědí. Zčásti je tu také jejich vnitřní nejistota, jestli jsou dost něžní. Tak jim to vysvětlete a patříte-li mezi ty těhotné, co jsou při chuti, najděte jiný způsob, jak ho „přemluvit“. Na vědecká fakta slyší. Na provokace také. Tedy: většinou.
Stává se to hlavně mužům, jejichž žena čeká prvního potomka: pocit, že jsou najednou úplně vedlejší. Jejich žena žije bříškem, svým tělem, miminkem uvnitř, nákupy, hnízděním. Nikdo už nežasne nad mužovými pracovními problémy, nikdo pořádně neposlouchá jeho vtipy, nikdo z něj nedělá středobod svého vesmíru.
A zatímco někteří to vnímají jako přirozenou změnu, jiní se v tom trochu utopí. V pocitu ublíženosti, dětinského vzteku na to, že už nejsou nejdůležitější. U dalších těhotenství už to bývá jiné, jsou platní jako tatínkové již narozených dětí, mají už své nové role zajeté, ale u prvního očekávání? Nezapomínejte na něj, ale ani se sebou nenechte manipulovat jeho smutnýma očima plnýma zklamání z toho, že už není č. 1.
Tohle si také nepřejete, ale jsou tací, kteří po těhotenském testu projeví určitou míru nezralosti a tváří se, že dokud jejich dítě nebude nejlépe chodit, blížící se otcovská role se jich netýká. Prohlašují něco o tom, že děti jsou holčičí věc, že oni už svou práci odvedli (protože dítě zplodili, ne?!), nezajímají je vaše potíže a namítají, že to zvládly generace ženských před vámi, tak snad abyste nebyla ta citlivka, ne?
Kromě toho, že to zabolí, je tohle jednoznačně příznak hluboké nezralosti a nepřipravenosti, také ješitnosti, sobectví… a přestože se může stát, že po porodu se to změní, je zrovinka tohle nepříjemné překvapení důvodem k tomu se zamyslet, jestli vedle sebe takového muže vůbec potřebujete.
No vážně: Už teď na vás všechno nechává, co bude dál? Bude dobrým vzorem pro dítě, dobrým tátou, spolehlivým partnerem a oporou, nebo to bude průšvih? Poslouchejte své srdce, pořádně s ním promluvte a podle toho jednejte.
Průšvih je taky chlap, který s rostoucím bříškem řeší vaše strie, zmiňuje se o celulitidě a ptá se vás, jestli už jste se s trenérem domluvila, jak to bude po porodu. Povrchnost, arogance z toho jenom sálá. Nejste ozdoba, nejste věc, jste žena, jejíž tělo prochází obrovskou revolucí. A kila, strie a dolíčky na stehnech by měly být to poslední, co bude řešit!!!