[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Zodpovědné rozhodnutí o způsobu vedení porodu může být někdy obtížné a složité i pro zkušeného porodníka a v každém případě se vždy postupuje přísně individuálně. Pravidlo, že jeden císařský řez automaticky znamená i další porod operační cestou, je ale naštěstí již přežitkem, uklidňují lékaři.
Zkratka složená ze čtyř písmen VBAC označuje vaginální porod po císařském řezu (vaginal birth after caesarean). Mnoho maminek, které poprvé rodily „císařem“, totiž touží podruhé rodit vaginálně.
„Světové studie potvrdily, že vaginální porod po prodělaném císařském řezu (VBAC) není obecně rizikovější a jeho úspěšnost sahá až k 80 %. Je však nutné říci, že ne každá rodička je pro vaginální porod vhodná. V České republice se podíl císařských řezů pohybuje nad 25 % a jejich četnost se v rámci jednotlivých porodnic významně liší,“ uvádí MUDr. Andrea Pašková, Ph.D., gynekoložka z Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1.LF UK v Praze.
„Zásadní při rozhodování je, proč se císařský řez v minulosti provedl, jakým způsobem byl proveden, případně zda nedošlo k prasknutí dělohy. Roli samozřejmě hraje i průběh současného těhotenství, poloha i velikost miminka a také preference rodičky,“ zdůrazňuje MUDr. Andrea Pašková.
Císařský řez je totiž náročnou břišní operací a rozhodně nejde o pohodlný způsob porodu. Nese s sebou hned několik rizik pro maminku i miminko, mezi která patří silné krvácení, infekce, žilní trombóza nebo poranění vnitřních orgánů. A samozřejmě také delší dobu rekonvalescence a hojení nebo náročnější a pomalejší nástup laktace.
K provedení opakovaného císařského řezu lékaři vždy přistupují v případě, jestliže příčina, která byla „odpovědná“ za to, že první porod proběhl sekcí, nadále přetrvává.
Může se jednat například o oční nebo ortopedické onemocnění, myomy v aktivní části dělohy maminky, zúženou pánev rodičky, dále je-li miminko uložené v poloze koncem pánevním, u přenášení plodu, dvojčetného těhotenství a po dvou a více provedených císařských řezech.
„V případě, že vyjmenované důvody již nepřetrvávají, je možné rodit přirozeně za určitých podmínek: První císařský řez byl proveden před více jak 18 měsíci, tloušťka jizvy při ultrazvukovém vyšetření je více než 3,5 mm, hmotnost plodu je nižší než 4000 g a řez děložní stěny byl poprvé veden příčně v dolní části dělohy,“ vysvětluje MUDr. Jan Havlík, primář Gynekologicko-porodnického oddělení z Podřipské nemocnice v Roudnici nad Labem.
Pokud se porod rozběhl spontánně a indikace k předchozímu císařskému řezu nesouvisela s porodními mechanismy, zvyšují se šance maminky, že se podaří porodit vaginálně.
Naopak, pokud byla sekce u prvního dítěte provedena z důvodu nepostupujícího porodu, šance na úspěch v podobě druhého porodu přirozenou cestou je nižší.
V případě, že žena prodělala již dvakrát porod sekcí, lze v některých případech rodit i potřetí přirozeně?
Pokud jde o spontánní porod po dvou předcházejících císařských řezech, většina porodníků se přiklání k názoru, že riziko ruptury, tedy prasknutí dělohy, je výrazně větší, a proto dávají jednoznačně přednost porodu sekcí.
Jak moc je při rozhodování o způsobu vedení druhého porodu důležitý věk rodičky?
Věk těhotné nastávající maminky sám o sobě není rozhodující. Důležitější a určující jsou předcházející přetrvávající problémy (např. srdeční onemocnění, problémy s kyčlemi, oční vady, dřívější poranění dělohy).
Je vaginální porod po císařském řezu obecně rizikovější než znovu opakovat sekci?
Oba postupy mají svá pro a proti. Je nutno v konkrétní situaci zvážit vhodný postup individuálně pro každou ženu. Z těchto důvodů je absolutně nutné, aby rodička po předcházejícím císařském řezu byla hospitalizována v porodnici již od samého začátku porodu, tedy od prvních kontrakcí, pečlivě hlídána a sledována.
V rámci vyšetření v těhotenské poradně se provádí vyšetření a kontrola jizvy po prodělané sekci. Zjišťuje se, zda je dobře zhojená, neporušená a dostatečně silná s přihlédnutím ke všem dalším faktorům, které mohou při porodu hrát roli.
To jsou zejména velikost miminka, obvod jeho hlavičky, zevní pánevní rozměry a aktuální zdravotní stav matky. V případě, že jsou kromě zmiňovaných splněny i ostatní podmínky ke spontánnímu porodu, tak už jen záleží na postoji samotné maminky.
Přirozený porod má oproti dalšímu císařskému řezu bez pochyb celou řadu výhod.
Kromě okamžitého kontaktu novopečené maminky s dítětem, dřívějšího odchodu z nemocnice a rychlejší rekonvalescence zejména tu, že na děloze nepřibude další jizva, takže jsou samozřejmě mnohem lepší podmínky pro další případná těhotenství a porod.
Mezi komplikace, které mohou nastat během vaginálního porodu, patří takzvaná fetální tíseň, krvácení z předčasně odlučující se placenty nebo prolaps pupeční šňůry.
Nejzávažnějším problémem u spontánního porodu po předchozím císařském řezu je ovšem ruptura – prasknutí dělohy. Uklidňující zprávou je, že se jedná o komplikaci velmi vzácnou. I tak se ale nevyplatí riziko podcenit.
Klasickými příznaky jsou silná bolest v podbřišku, zástava děložní činnosti, pokles ozev plodu, krvácení, ztráta naléhající části plodu či známky šoku matky. Mezi nejzávažnější důsledky patří úmrtí plodu, hypoxicko-ischemická encefalopatie, nutnost provedení hysterektomie (operační odstranění dělohy), nutnost podání krevních derivátů nebo dokonce smrt rodičky.
Tato událost je navíc na základě klinických příznaků jen obtížně předvídatelná a při jakémkoli podezření je nutné okamžitě porod ukončit sekcí. Riziko prasknutí dělohy se trojnásobně zvyšuje u žen, které prodělaly císařský řez před méně než dvěma lety.