[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Že císařský řez nebolí, že je za každou cenu bezpečnější, že jednou císař znamená vždycky císař nebo to, že když se jizva hezky zhojí na kůži, není třeba se jí věnovat... Tyto a mnohé další mýty a předsudky už několik měsíců řeší projekt Císařovnám, který vznikl s cílem šířit osvětu okolo císařského řezu. V rámci komunikace na sociálních sítích a propojování odborníků napříč obory se snaží otevřít témata spojená s císařskými řezy a poukázat na to, že současně nastavený systém zdravotní péče zdaleka nemyslí na vše.
Poporodní péče o maminku po císařském řezu končí zpravidla propuštěním z porodnice. Přitom raná péče o jizvu je zásadní pro její správné hojení a zároveň je tou nejlepší prevencí přidružených zdravotních obtíží od bolestí hlavy či zad až po obtíže v dalším těhotenství.
„Největší mezerou v péči o císařovny je nedostatečná informovanost o skutečných rizicích a následcích této velké břišní operace,“ vysvětluje porodní asistentka a psycholožka Mgr. et Bc. Kristina Zemánková. „Stále je u nás málo porodnic, které umí z císařského řezu udělat pro ženu, její dítě a partnera hezký zážitek,“ dodává.
Soubor principů, který se snaží císařský řez co nejvíce přiblížit přirozenému porodu, se do obecného povědomí zapsal jako tzv. laskavý císařský řez. Jeho součástí jsou například jemné vybalení miminka z dělohy, podpora raného kontaktu novorozence s matkou (tzv. skin to skin bonding) nebo dotepání pupečníku.
Ženy po císařském řezu standardně zůstávají v porodnici o den déle než ženy, které porodí fyziologicky. Během hospitalizace je péče o jejich zdravotní stav intenzivní, v den propuštění z porodnice však zcela končí. „Zatímco po operaci kolene vám lékař předepíše sérii rehabilitací, druhý den po císaři dostanete do ruky miminko a staráte se. Jizva nejizva,“ říká o poporodní péči zakladatelka projektu Císařovnám Eva Zubec. „V ideálním světě by měla za ženou pár hodin po porodu přijít fyzioterapeutka a vysvětlit jí zásady péče o jizvu a nové pohybové návyky. Péče fyzioterapeuta, a případně i komunitní porodní asistentky, by měla pokračovat i v šestinedělí a měla by být součástí systému veřejného zdravotního pojištění. To je v současnosti prakticky utopie,“ doplňuje.
Správná informovanost a včasná péče o jizvu jsou naprosto zásadní pro optimální hojení a také mají pozitivní vliv na psychický stav ženy. Rané mateřství je samo o sobě mnohdy zatěžkávacím obdobím. Po náročném porodu, kterým císařský řez bezesporu je, bývá navíc ztíženo bolestivou rekonvalescencí a často i pocity vlastního selhání – zejména tehdy, když došlo k císařskému řezu během porodu neplánovaně.
„V každodenní praxi zjišťuji, že ženy s císařským řezem nepočítají, a pokud k němu dojde, jsou z něj často velmi zklamané,“ uvádí doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA, z Fakultní nemocnice Ostrava, který projekt Císařovnám od jeho počátku podporuje.
Projekt Císařovnám vznikl na konci loňského roku s cílem sjednotit informace ohledně císařského řezu, ukazovat příklady dobré praxe a podporovat ženy, kterých se císařský řez týká. „Začalo to Instagramem, nyní vlastními silami tvoříme webovou platformu – vlastně takovou wikipedii pro císařovny. Do budoucna chceme natočit vlastní podcast nebo stát za vydáním edukačních materiálů, které by ženy našly přímo v porodnicích a gynekologických ambulancích,“ říká o plánech projektu zakladatelka Eva Zubec. Cílem je také přispět k systémové změně ohledně poporodní péče.
„Pro ženy je obzvlášť důležité, aby věděly, na koho se v šestinedělí a kdykoli dále obrátit. Mohou vyhledat pomoc duly, porodní asistentky, laktační poradkyně, fyzioterapeutky, lékaře či lékařky,“ popisuje dula a spoluzakladatelka projektu Ivona Remundová. Tento nedostatek by měl vyřešit vznik databáze odborníků, kteří se péči o ženy po císařském řezu prokazatelně věnují.