[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ať už na veřejném či přírodním koupališti, v kempu u přehrady nebo u bazénu doma na zahradě, hračky do vody pro letní „blbnutí“ jsou stálicí. Prázdninové radovánky si bez nich nedokáže představit snad každé dítě. Ani my jsme nebyli jiní, ačkoli nabídka nebyla zdaleka tak sofistikovaná a bohatá, jako to vidíme dnes, kdy si často ani nevíme rady, kterou vychytávku z nepřeberného množství druhů, velikostí a barev pro své ratolesti vybrat.
Ve starých dobrých osmdesátkách, tedy před více než třiceti lety, se nám o dnešních hračkách, a to nejen těch na ven a k vodě, mohlo leda tak zdát. V obchodech se daly pořídit dva nebo tři typy nafukovacích matrací, několik málo variant a velikostí míčů a plavacích kruhů… Ale nás to vůbec netrápilo. Byli jsme zvyklí vystačit si s málem a radost i z maličkostí byla pro „socialistické děti" naprosto přirozená. K rozzářeným očím stačilo, když se rodičům podařilo sehnat barevnou sadu báboviček, nebo dokonce někdo z ciziny dovezl nafukovací rukávky s motivem oblíbené pohádkové postavičky.
Pojďte se s námi podívat, co všechno bylo tehdy k mání. Spousta ze zmíněných legendárních hraček přežila i do současného tisíciletí a vyrábějí se v modernějších a inovovaných verzích dodnes.
Bez bazénku na zahradě nebo na dvorku to jednoduše nešlo. Za dob socialismu rozhodně nebylo běžné vlastnit laminátový bazén. Bazénky se vyráběly v kulaté i čtverhranné variantě, přičemž ty čtvercové byly poněkud „podpultovým“ zbožím a hodně špatně se sháněly. V bazénku se vykoupali malí i velcí a býval nezbytným doplňkem zahrádky od jara do konce léta. Jen ta voda se pořád musela měnit…
Dřevění houpací kohouti se sedátkem jsou v mnoha domácnostech nesmrtelní. U nás doma si je předává už třetí generace a náš syn se na nich (po dědově zdařilé renovaci) vyřádil dosyta. V pěti letech se s nimi jen těžko loučil, a co vám budu povídat, putovali dělat radost dále. Sehnat se dají v modernější verzi dodneška, ale v podání vintage, kdy už něco pamatují, mají jednoduše větší kouzlo.
Známe je všichni, kupujeme je svým dětem. Dnešní moderní rukávky pro děti do vody jsou ovšem podstatně pohodlnější a přátelštější k citlivé dětské kůži, než tomu bývalo dříve. Jako by to bylo včera, když se oba mí rodiče s vypětím sil pokoušeli „narvat“ nám ruce do pevných, škrábajících a nepoddajných křidélek, která se tehdy vyráběla z fakt pevného plastu a měla dost ostré hrany. Au.
Různobarevné skleněné kuličky patřily k opravdovým dětským pokladům. Sbíraly se a různě vyměňovaly. Vyrábějí a prodávají se i dnes a seženete je, stejně jako tenkrát, pěkně stylově v síťovaném sáčku. Dají se využít na hraní, poslouží rovněž jako pomůcka při nejrůznějším tvoření nebo z nich uděláte zajímavou domácí či zahradní dekoraci.
U moře nebo na rybníku či přehradě si je občas užíváme nejspíš všichni. Ať už k poležení na hladině, opalování nebo při blbnutí s dětmi třeba ve vlnách. Nafukovací lehátka přežila celé dekády. Ta dnešní se však s těmi „ze socíku“ nedají srovnávat, pokud jde o trvanlivost. Stačí malá nepozornost a hned prasknou nebo se píchnou. To se u těch starých jen tak nepodařilo. Byla bytelná, tvrdá a… Hoodně nepohodlná. Spávali jsme na nich ve stanu, ráno je vytáhli a stala se z nich vodní atrakce. Večer většinou ani nestihla uschnout a šup, byla z nich zase (poněkud navlhlá) postýlka do stanu. Pravda je, že trochu rozdírala záda a občas způsobila nějakou tu vyrážku.
Nesmrtelná klasika, která je hitem i u dnešních dětí. Rozdíl je v tom, že dnes prostě zajdete do nejbližšího obchodu a tam postáváte před regály, protože nevíte, které vybrat. Dříve byl proces o hodně jednodušší. K mání bylo jen pár základních tvarů ve dvou či třech barvách. Na rozdíl od v současnosti rozšířených plastových variant my jsme měli bábovky pěkně plechové, lopatičky a hrabičky pak s poctivou dřevěnou rukojetí. Nic se nelámalo, nepraskalo. Na druhou stranu dost bolelo, když jste touto lopatkou dostali „omylem“ po kebuli. Nutno říct, že tyto trvanlivější varianty jsou k sehnání i dnes, zaplatíte za ně ale poměrně více než za ty z plastu.
Ať se přihlásí, kdo ji nikdy neměl. Moc nás zřejmě nebude. Oranžová plastová Tatra 148 je zkrátka legendou číslo jedna. Toužili po ní bez rozdílu kluci i holky a vydrželi jsme si s ní hrát celé odpoledne. V roce 2014 ji na tuzemském trhu opět začala vyrábět a nabízet česká firma Dino Toys a jak jinak – setkala se s obrovským zájmem a úspěchem. Dá se koupit hned v několika barvách.
Další legenda české výroby. Plechová beruška na klíček s pérovým strojkem je dodnes nestárnoucí populární hračkou, se kterou si hráli už prababičky a pradědové dnešních dětí. Měli jste také tu svou, nebo jste ji dokonce schovali a předali svým ratolestem? Beruška jezdí po rovné ploše, na okraji stolu pak dokáže sama zatočit do bezpečí, aby nespadla.
Další stálice, která boduje i po desetiletích. Tato slavná nafukovací hračka od české návrhářky Libuše Niklové (1934–1981) je dnes vyráběna podle původního návrhu ze svařovaného plastu Novoplast, je zdravotně nezávadná, bez obsahu ftalátů. Na slonovi může dítko pohodlně sedět, může ho objímat a hrát si s ním ve vodě i mimo ni.
Každý, kdo ji měl někdy oblečenou na sobě, nám dá nejspíš za pravdu, že ji z duše nesnášel. Tahle nafukovací vesta byla neskutečně nepohodlná, pekelně kousala, dřela a škrábala, když byla mokrá, nešlo se do ní znovu dostat. Na druhou stranu ale držela jako přibitá a byla v podstatě nepotopitelná.
Klasický plastový parník v modro-bílo-červené barevné kombinaci jsme měli na vaně snad několik let a vydrželi jsme si s ním já a mladší bratr hrát klidně hodinu v kuse. Ano, dokud v té vaně úplně nevychladla voda. Večerní koupání se obvykle trochu protáhlo. Děti ho ale ocení nejen ve vaně, i v bazénu se uplatní a zabaví na dlouhou dobu. České výrobní družstvo Směr ho vyrábí v nezměněné podobě už několik desetiletí.