Maminka.czŠkoly

Co by se naše školy měly naučit od finských? Změnu vybojovali rodiče spolu s učiteli

Radka Wallerová 22.  2.  2021
Co by se naše školy měly naučit od finských? Změnu vybojovali rodiče spolu s učiteli
Když někdo chce mluvit o školství, které funguje, nejpozději ve druhé větě jmenuje Finsko. Přitom jeho úspěch netkví v tom, že by vychovávalo geniální děti, ale třeba v tom, že dokáže vzdělávat všechny bez ohledu na to, jak nadané jsou. A peníze v tom nehrají roli – Finsko není zdaleka tak bohaté jako třeba Norsko nebo Dánsko. Tuhle změnu vybojovali sami učitelé a taky rodiče, kteří o změnu škol stáli.
Zatímco v Česku si učitelů zas tak moc nevážíme, ve Finsku je to jinak. Mít někoho takového v rodině je důvod ke chlubení, navíc jim za jejich práci vážně dobře platí. A přitom jim důvěřují, takže mohou učit podle svého, aniž by byli svázáni spoustou předpisů a vzdělávacích plánů.
 
Možná vás to překvapí, ale finské děti chodí do školy až v sedmi letech. „Vím, že se to zdá pozdě, ale ve Finsku to funguje. Ve školkách se děti nepřipravují až do šesti let celkem na nic, jen si co nejvíc hrají venku. Máme nejkratší školní docházku ze všech zemí OECD a jsme na to pyšní,“ řekl nedávno Pekka Juhani Mattila (40), jeden z největších evropských odborníků na moderní vzdělávání, v rozhovoru pro časopis Reflex. Finové jsou podle něj nejlepší především ve vzdělávání věkové skupiny od sedmi do dvanácti let.

Takhle staré děti se snaží nepřetěžovat, což vede k tomu, že pak dokážou podávat skvělé výkony, když jsou starší.
 

Bohužel v Česku je to často dril od první třídy. Stejně tak si spousta kantorů ani rodičů nedokáže představit školu bez známek. Školy, které to nedělají, jsou u nás v menšině. Ve Finsku je to naopak, většinou se tam neznámkuje celou základní školu. Nemají totiž potřebu neustále děti testovat a porovnávat.

Neznamená to přitom, že by po dětech nic nechtěli. Jen si vybrali jinou cestu – založenou na spolupráci a sociálním kapitálu. Vyzdvihují silné, ne slabé stránky každého člověka. Je to ale zároveň poměrně přísný, striktní systém osobního hodnocení. Finský žák očekává, že mu učitel bude partnerem. A učitelé si zakládají na tom, že děti dokážou naučit všechno ve škole.

Na co známky? 

Podobně jako se Finové obejdou bez známek, nelpí ani na klasickém dělení předmětů – těch tradičních mají jen málo, jinak jde většinou o průřezová témata. Včetně důrazu na kvalitu života a na to, aby si děti osvojily klíčové kompetence – kromě jazyků sem patří komunikace, týmová spolupráce či sociální dovednosti. Výsledek? Každý student mluví třemi i čtyřmi jazyky, s prvním začínají už ve školce, ale většinu se naučí až od deseti let a později. A ono to stačí. Mimochodem, pořady pro děti se tu nedabují.

K TABULI PŮJDE ČESKÉ ŠKOLSTVÍ

Časopis Maminka rozjel celoroční K tabuli půjde české školství! Myslíme si totiž, že vaše i naše děti si zaslouží lepší školy, než do jakých jsme chodili my. A že jsme to právě my rodiče, kdo může tyhle změny vybojovat. 


„Učíme jen pár hodin denně, tři až pět vyučovacích hodin maximálně. Někde jsou hodiny delší, mají 75 minut. Ale děti mladší devíti let nikdy nemají odpoledku,“ popsal finský odborník.

Na to navazuje systém různých odpoledních aktivit, aby děti nebyly samy. Část z nich je veřejná a bezplatná, aby si je mohli dovolit i rodiče, kteří nemají zrovna moc peněz.

Na druhém stupni už je hodin více, ale tak, aby to dávalo smysl – důraz se klade třeba na cizí jazyky. Tehdy už se děti musejí začít více připravovat na školu i doma, ale na prvním stupni se domácích úkolů nedočkají. Finští učitelé si zakládají na tom, že dokážou děti všechno naučit ve škole.

Polovina dětí zažívá šikanu na sítích! Týká se to i vašeho dítěte?


Finský žák očekává, že mu učitel bude partnerem. Učitelé se ale nenechají zahnat do kouta, umějí se domluvit s každým studentem, potíže s kázní či se šikanou jsou spíš výjimečné. U Finů si snadno všimnete vysokého sebevědomí, ale nevypadá jako arogance nebo nesmyslné chlubení.

Ve Finsku se ve školách většinou neznámkuje celou základní školu. Nemají totiž potřebu neustále děti porovnávat.

Soukromé školy jsou tu tudíž jen výjimečné. Finové usilují o to, aby mezi školami byly co nejmenší rozdíly – rodiče pak nemusejí složitě a zdlouhavě vybírat instituci, kam budou dítě denně vozit. Děti zapíšou do nejbližší základky a je to. Vzdělávání je jinak úplně zdarma. Finové také nemají soukromé školy, respektive je jich velmi málo. Chodí do nich necelá dvě procenta dětí, jsou většinou v jiných jazycích nebo vedené ve vyhraněném, alternativním směru.

Umí to i se šikanou

FINSKO JE VZOREM PRO MNOHÉ DALŠÍ ZEMĚ I V BOJI SE ŠIKANOU. NA UNIVERZITĚ V TURKU VYMYSLELI METODU NAZVANOU KIVA, KTEROU POUŽÍVAJÍ NA VÍCE NEŽ DEVADESÁTI PROCENTECH TAMNÍCH ŠKOL. V ČEM JE TEN TRIK?

MÁ TŘI PILÍŘE: Prvním je prevence, druhým intervence – okamžité řešení. A třetím neustálé monitorování situací a změn, které se na škole dějí, pomocí on-line nástrojů. Zní to možná trochu technicky, ale v praxi znamená, že děti přestávají být pasivními svědky a vědí, že pokud se všichni postaví před tyrana společně, nebude se to už příště opakovat.

Součástí programu jsou, mimo jiné, nápadité on-line hry, například: Žák, který má největší pravděpodobnost, že bude obětí šikany, se stane tím, kdo šikanuje, a žák, který má největší sklon šikanovat, se stane obětí. Program je skvělý díky tomu, že se zaměřuje primárně na žáky, kteří jsou svědky šikany, ne na učitele. Díky programu mohou děti nahlásit šikanu on-line, protože často strach důvodem toho, že mlčí.

Šikanu dcery zavinila třídní učitelka! Vyhlašovala koktu týdne a podobně

Další zajímavostí je i to, že cílem programu není potrestat toho, kdo šikanuje. Žáci sami navrhnou, jak by mohli změnit své chování, a po týdnu či dvou se zjišťuje, zda se situace zlepšila. Trest přijde až ve chvíli, kdy nedojde k žádnému zlepšení. Program během deseti let snížil počet případů šikany ve školách skoro o půlku. Získal dokonce evropskou cenu za prevenci kriminality. A je tak zajímavý, že se jím inspirovaly i další země, třeba Itálie, Dánsko, Velká Británie, Chile, Německo, Lucembursko, Švédsko, Maďarsko či Estonsko.

Dojemné, syrové, lidské. Nahlédněte do největší galerie porodních fotek!
Představy vs. realita. Vánoční fotky dětí, které se tak úplně nepovedly
Témata: K tabuli půjde české školství, Domácí škola, Rodiče, Školy, Školství, Základní škola, Šikana, Škola on line, Česká republika, Geniální dítě, Učitel, Lucembursko, Data, Norsko, Maminka, Maďarsko, Itálie, Fin, Škola, Švédsko, Žák, Finsko, Dánsko, Německo, Důraz
Mohlo by vás zajímat
RECEPT: Francouzská česnečka. Tahle polévka vás postaví na nohy
Formánková Simona
Recepty