[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
S příchodem podzimu a chladnějšího a vlhčího počasí se samozřejmě dá předpokládat, že začnou mezi dětmi narůstat počty nachlazení, viróz i dalších infekcí. Vyšší sezonní nemocnost v dětských kolektivech není ničím výjimečným, loni ale byla přímo rekordní, shodují se lékaři.
V poslední době ale přibývá u dětí také angín, tedy bakteriálních nákaz, a výrazně častěji se stává, že po vyléčení se nemoc vrací. Lékaři se totiž již déle než půl roku potýkají s nedostatkem penicilinu, který je pro léčbu streptokokových infekcí nejvhodnější, a místo něj jsou nuceni malým pacientům předepisovat méně vhodná antibiotika, která nefungují tak dobře. Prodlužuje se tak doba léčby.
V lékárnách zkrátka penicilin není, chybí klasický v tabletách i antibiotické sirupy pro kojence. A navzdory slibům ministra zdravotnictví podle slov lékárníků dodávky nejsou. Lékárny ani samotní lékaři tak netuší, kdy se situace konečně zlepší. Někteří uvádějí, že ačkoli obecně máme antibiotik dostatek, chybí konkrétní odpovídající druhy.
Náhrady penicilinu mají totiž mnohdy širší spektrum účinku a kromě streptokoků odstraní i další bakterie, které jsou naopak prospěšné a tvoří přirozenou mikrobiotu. To pak může v důsledku negativně ovlivnit imunitu a odolnost vůči budoucím infekcím.
„Věříme, že současná situace s penicilinovými antibiotiky bude již o něco lepší. Začínají být rovnoměrněji rozdělována mezi všechny lékárny. K dispozici jsou také penicilinová antibiotika v injekční formě. V minulém týdnu do Česka přišlo dle informace Ministerstva zdravotnictví ČR 50 tisíc balení penicilinu v tabletové formě a v listopadu by to mělo být 175 tisíc balení v tabletové i sirupové formě,“ uvádí PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka lékáren BENU.
Angína a spála se letos vrátily s nevídanou intenzitou, shodují se lékaři. V obou případech jde o bakteriální infekce způsobené streptokoky, při jejichž léčbě je obvykle první volbou antibiotikum penicilin. Ten ale téměř není k sehnání. Dají se tyto nemoci zvládnout bez něj? A jaké příznaky jsou typické pro spálovou angínu?
Angína je akutní infekční zánět krčních mandlí, který je způsoben nejčastěji streptokokovou bakterií, někdy ale bývá tato infekce i virového nebo vzácněji také mykotického (plísňového) původu. Oproti tomu „běžné“ nachlazení je akutním virovým zánětem horních dýchacích cest.
„Příznaky jsou u angíny i spály velmi podobné. Oba typy angíny začínají silnou bolestí v krku při polykání a nutkáním ke kašli. Na jazyku se objevuje bílý povlak, krční mandle jsou nateklé a začervenalé s bílými ložisky. Zduření ztěžuje polykání, těžké případy mohou vést až k udušení. Mezi první příznaky patří také horečka, zimnice, schvácenost, bolest hlavy, zvětšené uzliny, malinový jazyk, bolest uší, únava, vyčerpání, ale také nechutenství či zvracení.
Spálový bacil produkuje do krevního řečiště Dickův erytrogenní toxin, kvůli kterému pak dochází k typickým kožním projevům – spálové vyrážce. Charakteristickým příznakem spály streptokokového původu je tedy vyrážka. Následné je olupování kůže na dlaních a chodidlech,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová.
Hlavní sezona onemocnění angínou je od listopadu do dubna, šíření nemoci nahrávají sychravé a proměnlivé počasí a rovněž fakt, že trávíme většinu času v uzavřených prostorech. Potíže se vrací zpravidla z důvodu oslabené imunity nebo jednoduše kvůli tomu, že nemoc nebyla důsledně doléčena.
„Spála je onemocnění, při kterém se jedná o angínu se spálovou vyrážkou. Spálová angína je zánět mandlí způsobený streptokokem. Tedy v reálu rozdíl jakoby není. To je bohužel občas problém, že klinický obraz virové a bakteriální angíny může být na začátku onemocnění velmi podobný, i když terapie je jiná – tedy antibiotika, nebo jen klid a vitaminy. A tak mnoho dětí dostane antibiotika, i když je CRP nízké nebo se vůbec nedělá. Typicky se to stává na pohotovosti, když lékař dítě nezná a není dostupné vyšetření CRP,“ popisuje MUDr. Jan Boženský, pediatr a primář Dětského oddělení Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice.
Spálová angína postihuje nejvíce děti v předškolním věku, potrápit ale dovede i starší školáky a dospělé. Spála se nejčastěji přenáší vzduchem, kapénkami obsahujícími bakterie, nebo dotykem. Bakterie na rukou i na předmětech totiž někdy přežijí opravdu dlouhou dobu. Inkubační doba spálové angíny bývá od jednoho do pěti dnů. Pokud se tedy do týdne od výskytu nemoci ve vašem okolí neobjeví u dítěte žádné příznaky, měli byste mít vyhráno.
V opačném případě je třeba se připravit na to, že dítě budou trápit zejména velké bolesti v krku, zvýšená teplota nebo i horečka a celková nevolnost a malátnost. „Postupně se rozvíjí příznaky angíny, dítě má povleklý malinový jazyk a zduření uzlin na krku. V průběhu několika dnů dojde k postupnému výsevu vyrážky, která se šíří od podbřišku na trup a na vnitřní strany stehen. V obličeji se objevuje zarudnutí tváří s výbledem kolem úst," vysvětluje MUDr. Jan Boženský.
Při podezření na angínu i spálu (spálovou angínu) je nutné vyhledat lékaře. Onemocnění je zapotřebí léčit včas, při jeho přecházení totiž mohou vzniknout vážné komplikace. Při angíně musí obvykle lékař nasadit léčbu pomocí antibiotik.
„Léčit angínu doma, bez návštěvy lékaře, to rozhodně nedoporučuji. Jakmile se objeví nesnesitelná bolest v krku a horečka, je třeba vyhledat praktického lékaře, pediatra, který dítě vyšetří a určí vhodný způsob léčby. Neléčená angína způsobená streptokokem může poškodit srdce, ledviny nebo klouby,“ varuje praktický lékař MUDr. Josef Štolfa. Pokud se prokáže bakteriální původ infekce, hlavně streptokok skupiny A, lékem první volby je jednoznačně penicilin (v případě, že je na něj dítě alergické, pak jiné antibiotikum).
„U angíny i angíny spálové jsou nejčastější volbou léčby penicilinová antibiotika, v případě alergie se nasazují jiná antibiotika. Penicilin se podává asi 10 dnů. Současně je jako podpůrná léčba vhodné používání dezinfekčních přípravků do krku ve formě kloktadel, sprejů či pastilek.
Na vysokou teplotu se podávají antipyretika obsahující paracetamol nebo ibuprofen. Současně při léčbě antibiotiky je vhodné podávání probiotik, protože může dojít k narušení střevní mikrobioty a podráždění žaludku. Pokud je přítomna svědivá vyrážka, lékař předepisuje antihistaminika,“ říká PharmDr. Ivana Lánová.
Komplikace se mohou objevit již v průběhu akutního onemocnění, ale také později. K těm časným patří absces v oblasti mandlí, zánět středního ucha nebo vedlejších nosních dutin. Po prodělání spály se můžou za 2 až 4 týdny objevit zánět ledvin nebo takzvaná revmatická horečka postihující srdce a klouby.